Kompost, tedy ten správný, je velmi pestrou směsí rostlinného a jiného odpadu, zato když kompostujeme takzvaný jednodruhový rostlinný odpad, vznikne kompost speciální, jednodruhový. Pokud takový kompost založíme, je často dobré udělat něco, abychom zrychlili rozklad materiálu. A tím nejlepším je obvykle přidání organického hnojiva, např. chlévské mrvy. Velmi známá je přitom takzvaná listovka, čili kompost z listí. Ideální je, když je listovka přece jen pestřejší, čili když mícháme listí z co nejvíce druhů opadavých stromů a keřů v zahradě. Tužší a tvrdší listy je navíc třeba před kompostováním nadrtit. A vůbec ideální je rozmělnit listy všechny. Existuje na to jeden jednoduchý trik, listí prostě posbíráme sekačkou s přídavným košem na posekanou travní hmotu. Sekačka na trávu se tak stane sběračem a zároveň drtičem listí. Před založením listovky je navíc dobré listí promíchat se zeminou, hnojem a nebo kompostem, ideálně vším, ale stačí jen to, co máme po ruce, čeho máme nadbytek. Poměr volíme 2:1 (2 díly listí). Je též třeba vědět, že listy některých dřevin kompost okyselují (např. dub, z jehož listí se uvolňují třísloviny). A co s tím? Vlastně nic, pouze si takové listí oddělíme a připravíme si listovku pro kyselomilné druhy (např. borůvky či rododendrony). Největší problémy představuje listí ořešáku, to je dobré nadrtit a přidat do normálního kompostu. Pokud bychom z něj chtěli listovku, je třeba přidat vyrovnávací dávku dusíku (přidáme hnojivo bohaté na dusík) a doba tlení bude výrazně delší. Navíc lze listí ořešáku použít i v pařeništi jako zákryv koňského hnoje, čímž pomůže zvýšit teplotu půdy. Hromady tlející trávy tvoří takové teplo, že může za určitých podmínek dojít až k jejímu samovznícení. Předně je v travní ploše dosti vysoký obsah dusíku, jelikož právě ten přijímají z půdy traviny přednostně. A právě kombinace obsahu dusíku s vodou způsobuje uvolňování spousty energie. Je proto třeba kompostovat trávu již zavadlou a mísit ji například s rozdrcenými větvičkami, slámou a jinými materiály, které mají oproti travní hmotě odlišné vlastnosti. Je též třeba takový kompost častěji přehazovat, jelikož rychleji slehává. Kompostovat lze i travní drny, pokud jsme někde rozorávali travní plochu a drny jsme sňali, musíme je však promísit s hnojem a naskládat na cca 1 metr vysokou hromadu. Zrát bude taková hmota nejméně 1 rok a zhruba v polovině je dobré hromadu přeházet. V tomto případě nejde vlastně ani o kompostování, ale tvorbu chlévského hnoje. My však ještě přidáme další materiály, prostě chlévskou mrvu či koňský hnůj přidáme do jakéhokoli kompostu včetně těch speciálních. Přidat lze i zeminu a v případě koňského hnoje je dobré zalití, jelikož bývá dosti suchý. I z nadrcených větví, kůry, pilin a hoblin lze připravit kompost, ovšem tyto materiály mají pro kompostování málo dusíku. Je proto třeba jej dodat v jakékoli podobě. A navíc musíme zalévat, jelikož jde o materiály suché. Vůbec nejlepším řešením je dřevní materiály přidávat v menší míře do všech možných druhů kompostů a nebo je využít při zakládání vyvýšených záhonů. Navíc platí, že čím je dřevní materiál čerstvější a vlhčí, tím je na dusík bohatší a naopak. A pozor, i tlení dřeva je dosti záhřevným procesem a navíc materiál snadno a dosti rychle vysychá. Bez dodatečných zálivek (nejen té prvotní) to nepůjde. Ovocné výlisky mívají ideální poměr uhlíku a dusíku (25 až 30:1), což je výborné pro tlení. Není proto třeba přidávat dusík, resp. dusíkatá organická hnojiva. Je zde též vysoký podíl jader a také třapin. S výjimkou výlisků z jablek a hrušek, kde se doporučuje přidávat slámu či seno, nemusíme nic dalšího přidávat kromě trochy zeminy. Výlisky rychle tlejí i kvůli vysokému obsahu cukru a jsou silně záhřevné, zároveň však dochází i k masivnímu výskytu plísní, těch se však nemusíme bát, tyto houby totiž rozkládají celulózu a lignin. Jde o přirozený přírodní proces. Klíčové je při kompostování výlisků sledovat vlhkost, rády totiž vysychají. Občasná zálivka je proto dobrá i preventivně. Komposty z výlisků zůstávají dlouho kypré a snadno nahrazují rašeliny, pokud je ale chceme používat jako hnojivo, je třeba při kompostování přidávat organické hnoje a to velmi tekuté (močůvka, kejda). Komposty z výlisků prý jinak ozdravují půdu i rostliny, což je zřejmě způsobeno látkami v tlejících semenech, které se při kompostování uvolňují. Kompostujeme seno znehodnocené, staré a zapařené, stačí zalévat a přidat půdu. A jelikož se tento materiál při zakládání kompostu nedá míchat, musíme přistoupit k vrstvení v kombinaci se zaléváním a sešlapáváním. Tlení jinak začíná ihned a hromada materiálu rychle ztrácí na objemu. Nakonec nám zbude cca 10 % hotového kompostu. Což je také důvod, proč se seno a sláma obvykle kompostují s jinými materiály a nebo se používají hojně při zakládání vyvýšených záhonů. A pozor, seno není tolik nasákavé a strukturní jako sláma, potřebujeme jej proto obvykle až třikrát více. Úbytky materiálu při tlení jsou v tomto případě opravdu ohromné.
