Výsev provádíme v interiéru, vytápěné zimní zahradě, či vytápěném skleníku od půlky února do začátku až půlky března do speciálního substrátu (Agroperlit, Profesionální substrát, …). Do každé menší nádoby vysejeme jen 1 semínko. Sazenice vysazujeme ven či do skleníku, pokud již nehrozí mrazíky, papriky jsou na teplo opravdu choulostivé, stejně jako okurky. Pokud již mají ven vysazované papriky květy, otrháme je, rostliny díky tomu rychleji zesílí.Semena paprik vyklíčí cca do týdne (některá i pomaleji), přičemž ideální je výsev do menšího pařníčku. Kromě zmíněného substrátu jsou též vhodné výsevní jiffy, které vypadají jako větší tablety. Jiffy postavíte na spodní část pařníku do vody, rychle nabobtnají, načež vysejeme do každého jedno semínko a pařníček zaklopíme. Pokud již rostliny mají vlastní lístky (nikoli jen první děložní), přesadíme je do menších nádob s vhodným substrátem a dostatečně zaléváme. Mladé rostlinyk paprik vyžadují kromě vláhy a tepla také dostatek sluníčka, proto je umisťujeme na nejsvětlejší místo v bytě, nejlépe na vnitřní okenní parapet směřující k jihu. Při výsadbě do skleníku, kterou provedeme dříve, než ještě mohou přijít poslední mrazíky, je nutné papriky na noc (a někdy i přes den) zakrývat bílou netkanou textilií. Optimální teplota je pro papriky alespoň 20 oC, což je 5 stupňů více, než je tomu v případě okurek. Mladé sazenice je též dobré jednou týdně přihnojit listovým hnojivem, nebo pravidelně přidávat NPK v granulované podobě na povrch substrátu, které se rozpouští postupně díky zálivce shora. Díky dobrému zacházení papriky dobře prokoření, načež mohou do skleníku či ven.Ovšem zdaleka nejlépe se paprikám daří ve skleníku, který na plném slunci a za veder přistiňujeme. My jsme doma dokonce nechali v jednom skleníku pouze různé druhy a odrůdy paprik a ve druhém pouze okurky nakladačky se svačinkami. Po letitých zkušenostech jsme rajčata nechali venku, kde nám prostě mnohem lépe plodí. Ovšem letos jsme si druhým rokem vyzkoušeli pěstovat papriky i venku a rozdíl je právě opačný než u rajčat, navíc jsou papriky ve venkovním prostředí více napadány škůdci a chorobami. Klíčem k úspěchu je však též výživa, jelikož je každá plodová zelenina náročná na živiny. Před výsadbou je třeba půdu důkladně pohnojit organickým hnojivem, načež přidáme i kompost, těsně před výsadbou je navíc dobré zapravit do půdy zásobní hnojivo (Hydrokomplex nebo Cererit). Cererit navíc můžeme průběžně přidávat na povrch půdy (obsahuje NPK).Další libůstkou paprik je prostor, pokud jsou totiž rostliny příliš blízko u sebe, jsou náchylnější na plísně. Určitě nedoporučujeme experimentovat se dvě a více semeny v jedné nádobě při výsevu. Kromě vyššího rizika plísní si budou rostliny konkurovat a budou proto zbytečně vytáhlé, což bude na úkor úrody. Papriky vysazujeme 35 cm od sebe do řádek vzdálených od sebe 70 cm, ovšem záleží na odrůdě a tedy vzrůstu a košatosti rostlin. Hned po výsadbě je třeba sazenice důkladně zalít, v řádcích by měla doslova stát voda a půda musí být vlhká do hloubky alespoň 20 cm. Papriky poté zaléváme zásadně ráno, nikdy ne večer, obzvláště ve skleníku. Přílišná vlhkost by zde rozpoutala útok hniloby. Mladé sazenice paprik jsou též náchylné na padání klíčních rostlin, proto je třeba aplikovat Previcur či Supresivit. Padání se projeví tak, že listy začnou žloutnout a opadávat. Dále bývají papriky brutálně napadány mšicemi a molicemi, i zde se nevyhneme postřiku, ale můžeme vyzkoušet postřiky na přírodní bázi. Případně ale sáhneme po osvědčeném Mospilanu (a to opakovaně, jeden postřik většinou zdaleka nestačí).Chemické postřiky ani přihnojení na list neprovádíme zásadně za plného slunce, stejně jako zálivku, nejlepší je ráno. Paprikám může vadit nadměrné horko ve skleníku stejně jako neopatrné větrání, kdy rostliny mohou být podchlazeny. Papriky jsou prostě opravdu primadony. A aby toho nebylo málo, byť vyžadují velké množství vody, můžeme je i přelít, v takovém případě začnou listy a násada plodů opadávat. Stane-li se to, je třeba obrat nasazené plody a rostliny přihnojit Kristalonem plod a květ.Papriky stále kontrolujeme, zda nejsou napadeny savým hmyzem, housenkami, brouky a plísněmi. Navíc je lepší, když vedle sebe nemají žádné jiné konkurenty jiného rostlinného druhu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
