Než si řekneme trochu více, je třeba si připomenout, že je na svobodném rozhodnutí každého, zda vůbec a jak slavit Vánoce. A pokud někdo Vánoce zcela odmítá, má na to právo a neexistuje žádný důvod mu v tom bránit. Musíme taková rozhodnutí naprosto respektovat, nesnažit se lidem zamezovat v neuznávání zažitých kulturních zvyků. Neměli bychom se snažit je přesvědčovat k opaku. Velmi často Vánoce ignorují lidé žijící sami. Lidé, kteří již nikoho nemají, nemají ani pro koho připravovat sváteční výzdobu a pokrmy, natož kupovat, vyrábět a balit dárky. Lidé často zahořklí, ale to neznamená, že špatní. Samotáři z donucení. Kdo chce, společnost si najde i v naprosté osamělosti, někdo se ale rozhodne zůstat v ústraní, jiným nic jiného ani nezbývá. Třeba ze zdravotních a finančních důvodů. Takových lidí není málo. Není důvod se jim divit, natož je odsuzovat. K tomuto bodu ještě jedna zajímavost. Pravidelně se před Vánoci a o vánočních svátcích z médií dozvídáme, že mnoho lidí, především těch starších, tráví Vánoce osaměle, jsou zoufalí, frustrovaní a hrozí u nich riziko sebevraždy. Vytváří to téměř dojem, že je třeba takové lidi vyhledávat a rozptylovat, zatáhnout do vánoční atmosféry, aby si nesáhli na život. Jenže statistiky vůbec nepotvrzují, že by právě o Vánocích výrazně narůstaly počty sebevražd. A již vůbec ne z důvodu osamělosti. Mnohem horší je Nový rok, tomu však můžeme přičíst i všeobecně vysokou spotřebu alkoholu v kombinaci se zimním obdobím. Ano, dělejte charitu, vydávejte se za osamělými lidmi, snažte se je do “Vánoc“ namočit, aby se také účastnili. Jinak ať pak zůstanou osamělí po celý zbytek roku. Že je to nesmysl? Ano! Takové snažení spíše připomíná povinné nábory do rudých řad před rokem 1989 a povinné účasti ve volbách, kde se volila jediná strana. A i dnes jde především o to, aby se zvedla ekonomika. Ale jen někomu. Většina pouze utratí a zchudne.Původní smysl svátků vánočních, tedy narození Ježíše Krista, se zcela vytratil, nejvýše tak děti slyší, že jim Ježíšek přinesl dárečky. A když jednoho dne zjistí, že to není pravda, nastává první životní kocovina. Oni mi všichni lhali. Více než oslava Ježíše dnes Vánoce připomínaje satanistické oslavy pozlátek. Santa nebo Satan? Na barvě nezáleží. Jestli se ještě může podařit píáristům Vánoc přesvědčit lidi osamělé, aby se vánočního šílenství účastnili, určitě nemá smysl terorizovat Vánoci “neslaviče z přesvědčení“.Předně mnozí křesťané, ti skutečně věřící v Boha trojjediného, ať již plují v proudech masových či se porůznu schovávají pod názvy různých sekt, neslaví současné “tradiční“ Vánoce. Nezdobí, nepečou. Nevyvařují, negruntují, nekupují vánoční stromeček a dárky. Ale nezapomenou se pravidelně modlit, ať již v kostele či doma v soukromí. Zapálí si svíčku a jdou na procházku. Nad konáním mas pak nevěřícně kroutí hlavou a křižují se. A pravdu mají hlubokou, protože Vánoce měly být především a jen o narození jejich spasitele. Vánoce neslaví také mnozí ateisté, tedy ti bezdětní, protože jestli je někde vánoční šikana nejmasivnější, pak na dětských hřištích, ve školkách a školách. Proč bych měl právě teď rozbít prasátko (zplundrovat účet), když v Ježíše nevěřím a o tom obchodním šílenství si také myslím své? I oni mají pravdu. Proč by zrovna oni měli slavit Vánoce? Protože to dělají všichni, tedy většina?Vánoce neslaví také muslimové, buddhisté, hinduisté a zástupci dalších náboženských proudů, které křesťanství přinejmenším nerozumí. Opět však často ti nejzarputilejší z věřících, protože některé obchodní vánoční zvyky doslova pohltily celý svět. Na druhou stranu si myslet, že třeba integrace islámských uprchlíků do naší společnosti kromě jiného znamená je přesvědčit či donutit, aby s námi slavili Vánoce, je velmi hloupé. I když například v buddhistickém a šintoistiském Japonsku si lidé na Vánoce dárečky běžně dávají. Japonci prostě Vánoce pojali “na férovku“ jako svátky nákupní. Až od 1. ledna však slaví svátek, který souvisí s jejich vírou. A ten je už bez zboží. Vánoce nezajímají mnohé domorodé kmeny, které ještě mají to štěstí, že nebyly donuceny se zcivilizovat. To většinou znamená být vyhnáni ze svých domovů, protože je tam třeba něco těžit. Navíc se lépe vládne jednolité mase, nikoli odlišnostem. Zkuste poslat Santa Clause s pytlem dárků třeba k Sentinelcům na souostroví Andamany a Nikobary. Ne že by předměty z pytle nerozebrali a neprozkoumali, ale Santa bude počastován šípy a oštěpy. Rozhodně nepřežije. Dalšími “neslaviteli“ Vánoc z přesvědčení, které to vlastně vůbec nemrzí, jsou opět mnozí lidé osamělí. A to se vracíme na začátek článku. Někteří například říkají, že jim zemřel partner a od té doby nemají vůbec chuť se nějakého podobného šílenství účastnit. Že si nerozumí s dětmi a nechápou, proč by se měli zrovna na Vánoce přetvařovat. A podobně. Nerozumí, proč je jiní stále přesvědčují a nutí k opaku. Proč nedovedou pochopit, respektovat jejich rozhodnutí. Naopak chtějí zůstat v klidu, sami, vzpomínat při zapálené svíčce na své zesnulé i žijící blízké, odpočívat. A pak si třeba za pár dní zajít s kamarádkou na kávu, dort a pokec do cukrárny. Právě lidé zmínění v předchozím odstavci, lidé vzešlí z křesťanského kulturního prostředí, kteří se však rozhodli Vánoce neslavit, by nás měli naopak přivést k otázce: „Proč to vlastně dělám?“ Vždyť právě svátky vánoční jsou ideálním obdobím k zamyšlení nad vlastním konáním, názory, zvyky a postoji. Zkuste si sami odpovědět, naprosto upřímně, neovlivněni jinými. Není ta naše účast na předvánočním a vánočním šílenství jen vzpomínkou na dětství? A je to vůbec nutné? Proč a pro koho to děláme? A věřte, že jediní, kdo z takových úvah opravdu nebudou mít radost, jsou obchodníci. Ti ostatní patří pouze do obrovské skupiny lidí, co se nad sebou a křesťanskými Vánoci ještě nezamysleli. Křesťanskými?Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
