Dříve nedosahovalo radonové riziko takové úrovně, protože stavby nebyly tolik vzduchotěsné a radon snadno unikal do okolí. Opatření proti unikání radonu do interiérů jsou přitom stejná (resp. podobná) jako opatření proti vlhkosti. Radonový index pozemku udává, jak velké je pronikání radonu z geologického podloží na zkoumaný pozemek. Stanovuje se podle tzv. radonového potenciálu (RP). Každý pozemek získá jednu ze tří kategorií radonového indexu: nízkou, střední nebo vysokou. Jinými slovy řečeno, čím je vyšší koncentrace radonu v podloží a zároveň čím je vrstva hornin a zemin propustnější, tím vyšší má pozemek radonový index. Tabulka: Kategorie radonového indexu pozemku - hodnoty jsou v ca (kBq/m3)Radonový index pozemkuRadonový potenciál RP (1)nízkáRP<10střední10 ≤ RP < 35vysokáRP ≥ 35 Naměřená hodnota radonu se může u větších ploch v různých částech pozemku lišit. Pokud nejsou hodnoty na celé ploše podobné (tedy pokud nejsou homogenní) a výsledky měření se výrazně liší, rozděluje se území na dílčí plochy a každá z ploch je hodnocena samostatně. Měření koncentrace radonu v podloží obvykle probíhá v hloubce 0,8 m pod povrchem a to většinou v původním, neupraveném terénu. Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději během zpracování projektové dokumentace, aby mohla být navržena protiradonová ochrana. Pro samotný návrh protiradonové ochrany je důležitý tzv. radonový index stavby. Ten stanovuje projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, úprav podloží ovlivňujících plynopropustnost, přítomnosti podzemních vod a výškové polohy základové spáry. Radonový index stavby se může rovnat indexu pozemku či se může lišit (může být nižší i vyšší). Návrh, výpočet a posouzení musí být provedeny podle normy ČSN 73 0601:2006 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Pro tyto úkony budete potřebovat protokol o měření radonu a projektovou dokumentaci plánované stavby (hlavně její půdorys a řezy). Podle zákona č, 263/2016 Sb., Atomový zákon změny v oblasti ochrany budov před radonem, musí každý žadatel o stavební povolení na stavbu s obytnými nebo pobytovými místnostmi zajistit stanovení radonového indexu pozemku. Důvodem vzniku tohoto opatření je, že podle výsledků měření v novostavbách přibližně ve 2 % dosáhla objemová aktivita radonu vyšší hodnoty než 400 Bq/m3 a v místech s vyšším radonovým indexem až hodnot 1000 Bq/m3. Pro představu: u nepodsklepených budov, které slouží k bydlení, nacházejí se nad terénem, jejich světlá výška je 3,1 m (rodinný dům), dosahují hodnoty výměny vzduchu více než 0,3 h-1 a radonový index je střední a nízký, postačí 1 asfaltový pás nebo fólie se součinitelem difuze radonu v řádu 1,0 · 10 -11. Kromě novostaveb by se o koncentraci radonu měli zajímat i vlastníci domů, kteří:zateplují plášť budovyplánují změnu užívání suterénních nebo přízemních místností na obytnédodatečně instalují podlahové vytápění zabudovaného do terénuvyměňují okna za nováporušují stávající hydroizolaci stavby Podle vyhlášky č. 422/2016 Sb. musí být objemová aktivita radonu taková, aby nepřekračovala referenční úroveň 300 Bq/m3. Tato hodnota se odlišuje od doporučení Světové zdravotnické organizace, která tvrdí, že by hodnoty neměly překračovat 100 Bq/m3. V případě České republiky se různé zdroje rozcházejí a uvádějící průměrné objemové hodnoty radonu od 60 Bq/m3 do 188 Bq/m3. Ačkoliv se uváděné hodnoty liší, stále platí, že ČR je jednou ze zemí s nejvyšší koncentrací radonu v bytech ve světě. Pro srovnání ještě možno dodat, že rozsáhlé epidemiologické studie zjistily, že každých 100 Bq/m3 zvyšuje riziko rakoviny plic o 16 %. Radon mapuje Radonový program ČR, v jehož rámci Česká geologická služba zpracovává „Mapy radonového rizika“ na základě vlastních dat a dat poskytnutých sdruženími v Asociaci radonové riziko. Mapy jsou vyjádřeny pomocí tří již zmíněných kategorií (nízká, střední, vysoká). Pro zjištění radonového rizika v konkrétním místě je možné jako podklad využít Odvozenou mapu radonového rizika krajů ČR v měřítku 1:200 000 a Mapu radonového indexu podloží v měřítku 1:50.000. Zdroje:ČSN 73 0601 (2006) Ochrana staveb proti radonu z podložíNEZNAL, Matěj a Martin NEZNAL. Ochrana staveb proti radonu. Praha: Grada, 2009PERLÍK, Martin. Rekonstrukce rodinného domu: 100 tipů. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0416-1REMEŠ, Josef. Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. Stavitel. ISBN 978-80-247-5142-9TYWONIAK, Jan a Martin NEZNAL. Pozemní stavitelství VI: pro SPŠ stavební : stavební fyzika, zdravotní nezávadnost a požární bezpečnost staveb. Praha: Grada, 2014. Studium (Grada). ISBN 978-80-247-5102-3
