Sanační práce se provádějí na všech typech budov a nejen na budovách. Dokonce se i vysoušejí novostavby, aby byly urychleny technologické přestávky, i když v tomto případě jde více méně o výjimky. Ovšem s opravdu vážnými problémy s vlhkostí se setkáváme u starých domů, které nemají dostatečné základy, nebo dokonce žádné. O to více, když takovým domem projde velká voda. Pokud se do domu dostane voda, musíme jí zase dát možnost odejít. A to lze provádět více způsoby.Problémy s vlhkostí ve stavebních konstrukcíchV domech, respektive v přízemí domů, má projevující se vlhkost mnoho příčin. Zdivo může nasáknout kvůli závadám na hydroizolacích, ale i poškození odpadního či vodovodního potrubí, nebo rozvodů topení. Mnohdy může jít o různé netěsnosti. Odstraněním vlhkosti ze stavebních konstrukcí zabráníme vytváření a šíření zdraví škodlivých plísní, dřevokazných hub, v zimních měsících promrznutí obvodového zdiva a následnému narušení statiky domu, ale i poškození povrchů podlah, omítek, nebo obkladů stěn, ale i poškození nábytku.Pokud stačí vysychání přirozenou cestou – větráním – máme vyhráno. Ovšem větrání není často vůbec účinné a i v případě, že funguje, trvá to až příliš dlouho. Jsme totiž závislí na venkovní vzdušné vlhkosti a na venkovní teplotě vzduchu. Pokud navíc použijeme kombinaci topení a větrání, zvyšujeme neúměrně náklady na vytápění a efekt je přitom nedostatečný. Účinným řešením jsou odvlhčovače – kondenzační či adsorpční, ovšem tato zařízení řeší především akutní vlhkost (například po zaplavení domu povodní), nebo pomáhají urychlit technologické přestávky při mokré výstavbě. Odvlhčovače zajišťují intenzivní a cílené odebírání vzdušné vlhkosti stavebním konstrukcím a výrazně zkracují čas potřebný k vysoušení. Vždy se vychází z odpovídajícího výkonu daného přístroje a také z aktuálních teplot a velikosti vysoušeného prostoru. Dodatečné podezdívání zdiva s chybějícími základyU domů, kterým chybí základy, je dokonce někdy třeba tyto základy dodatečně vytvořit. Jde o poměrně namáhavou práci, kdy se původní zdivo po částech (po metru) podkopává až do nezámrzné hloubky a podezdívá. Až poté je provedena vysypávka kamenivem, zhutnění a položení betonů a hydroizolační vrstvy. Obkopání zdiva a položení drenážeBěžně se budovy sanují tímto způsobem z vnější strany. Třeba už jenom proto, že nechceme zasahovat do původní podlahové skladby. Ovšem zdaleka nejúčinnější je provedení drenáže zevnitř. Postup je úplně stejný s tím rozdílem, že odstraníme původní podlahové vrstvy. Poté zdivo obkopeme do potřebné hloubky a do štěrku se ukládají drenážní trubky, které se vyvádí vytvořenými otvory ve stěnách ven – mimo budovu. Postup při sanacích budovNejprve se provádí průzkum vlhkého objektu, respektive jeho vlhkých stavebních konstrukcí a hledá se příčina vlhkosti v nich.Následuje stanovení příčiny vlhnutí konstrukcí a zjištění celkového reálného stavu vlhkosti v nich.Poté jsou navržena sanační opatření včetně případných stavebních zásahů.A až poté jsou sanační a stavební práce provedeny.Jak reagovat po povodni?Jakmile opadne voda, je třeba vyklidit zasažený nábytek a odstranit zasažené povrchy stavebních konstrukcí, především podlahové krytiny, ale i obklady stěn a v mnoha případech je třeba oklepat i omítky. Zároveň musí být z domu odstraněno veškeré bahno. Ovšem pozor, nejprve si provedeme fotodokumentaci stavu ihned po opadnutí vody, bude se nám hodit při komunikaci s pojišťovnou. Pokud nejste pojištěni, bude vám v budoucnu připomínat, co se stalo. Jestli o to samozřejmě stojíte. Dále je třeba sepsat seznam poškozených či zcela zničených věcí, konstrukcí a povrchů, ale i seznam usmrcených zvířat. S obnovou začneme ihned po návštěvě likvidátora pojišťovny. V každém případě je třeba nejprve přivolat odborníka, který zhodnotí nejen aktuální stav, ale právě navrhne vhodná opatření, a to i s ohledem na statiku budovy. Například praskliny ve stěnách nesvědčí po povodni o ničem dobrém. V extrémním případě může být dokonce nakázána demolice takto poškozené budovy.Vlhkost zdiva obvykle dosahuje až několik decimetrů nad nejvyšší úroveň povodňové hladiny. Voda se dostane tak vysoko vzlínáním. Ze stejného důvodu může být poškozena i část stropu a podlahy vrchního podlaží, byť tam voda nedosáhla. Vyklizený a vyčištěný objekt je obvykle nejprve třeba odvlhčovat. Začínáme od nejnižšího podlaží. Pokud je tedy dům podsklepen, začínáme právě od sklepa. Největší komplikace přináší hrozící mráz. Ovšem to i v případě, že k povodni dojde v létě, pokud totiž nestačí stavební konstrukce do prvních mrazů vyschnout, mohou být poškozeny. Díky vlhkosti se vytvoří masivní tepelné mosty, voda ve stavebních konstrukcích zamrzá, čímž dochází k jejich roztrhání.Zdroj: Ing. Věra Leixnerová
