Fialově až růžovofialově kvetoucí šanta kočičí (Nepeta cataria) je navíc velmi pěknou rostlinou, která vhodně doplní třeba záhony s růžemi. A kromě koček ji ocení také hmyz sbírající sladký nektar, především včely, motýli a čmeláci. Hodí se na záhony trvalkové i do skupiny s keři. Šanta je navíc rostlinou léčivou, která krásně voní a lze ji pěstovat i v květináči.Rod šanta (Nepeta) je tvořen asi 250 druhy vytrvalých a nebo jednoletých rostlin z čeledi hluchavkovitých, podčeledi Nepetoideae. Tato rostlina pochází z mírného podnebí Euroasie a severní Afriky. Tyto jednoleté či víceleté aromatické rostliny bývají různě ochlupené, lodyhy mívají přímé nebo vystoupavé a většinou rozvětvené. Listy jsou vstřícné, jednoduché nebo vzácně peřenosečné, řapíkaté či přisedlé, trojúhelníkovitě vejčité až podlouhle eliptické a vroubkovaně zubaté. Po lodyze jsou listy rozdělené rovnoměrně. Plod šanty je poltivá tvrdka, která se rozpadne na čtyři elipsoidní plůdky se semeny velkými cca 1 až 2 mm. Semena jsou podlouhlá nebo vejčitá, s povrchem bradavičnatým, hladkým či žebrovaným a na bázi s bílou rýhou. V našich zeměpisných šířkách je šanta kočičí pěstována již od středověku. Kočky přitahuje svou silnou vůní doslova jako magnet, otírají se o ni a sněží se ji i kousat. Sušená šanta se dokonce přidává do některých hraček pro kočky, aby si je více oblíbily. A pokud chcete v bytě odpuzovat komáry, vysaďte si šantu do květináče a pěstujte ji v bytě, komárům totiž naopak vůbec nevoní. Šanta je poměrně silný lék, proto jej musíme podávat dětem pouze v mírných dávkách. Výborně funguje například při prořezávání zoubků. Má totiž zklidňující účinky, ale je mírnějším sedativem než například kozlík lékařský. Zklidní dokonce i nervově podrážděné vnitřní orgány, mesntruační bolesti, také však mírně sníží krevní tlak, pomáhá při poruchách trávení a průjmech, pomáhá při nachlazení, protože podporuje pocení a usnadňuje vykašlávání. Navíc je močopudná. Zatímco kočky z ní doslova šílí, nás lidi uklidňuje. Ve vůni šanty najdeme v laboratoři silice s obsahem karvakrolu, thymolu a nepetolu (především nepetalaktony lákají kočky). Najdeme zde však i nevoňavé složky, například vitamín C, třísloviny a hořčiny. Jako léčivo se sbírá nať v době rozkvětu a to nejlépe na začátku léta a za slunného počasí. Nejúčinnější je totiž nať, která teprve rozkvétá. Sklizenou šantu sušíme na vzdušném, suchém a tmavém místě zavěšenou v tenkých svazcích. Šantu můžeme užívat dvakrát až třikrát denně před jídlem v podobě nálevu z jedné čajové lžíce řezané nati na hrnek vody. Šantu pak lze aplikovat i zevně v podobě kašovitého obkladu, který dovede zahojit podlitiny a podrážděnou kůži. Pro pěstování šanta vyžaduje slunné stanoviště a propustnou půdu, za suchého počasí pak potřebuje pravidelnou zálivku. Snadno se množí vrcholovými řízky, pěstovat ji však můžeme i ze semen, pozor však, klíčí až při teplotách vyšších jak 20 °C. Jestliže vysazujete mladé rostliny a nebo provádíte výsev, je třeba šantu před kočkami chránit, dokud nevytvoří bujný trs. Pak se již se zájmem koček o svou „osobu“ vyrovná. Ovšem mladé rostlinky by kočky zničily. Použít lze drátěné pletivo a nebo poklop s větráním.Zajímavostí, že koťata o šantu neprojevují příliš zájmu, zato dospělé kočky jsou z ní doslova poblázněné. Když si šantu nasušíte a nadrtíte, můžete jí vycpat nějakou po domácku ušitou hadrovou hračku. Sloužit pak bude doslova „až do roztrhání“.
