Konkrétně v deseti lokalitách v Brně a Ostravě našli vědci 476 druhů členovců, mezi nimiž je 50 druhů vzácných, či dokonce zákonem chráněných. Zarostlá zákoutí měst, kde bují zeleň, a která jsou považována za ostudu měst, mohou být oázami života a domovem chráněných živočišných druhů. Prostě se ukazuje, že i městská divočina může být cenným biotopem. A to dokonce i v případech, že se v jejím okolí nachází například drobná černá skládka, kterou je třeba odstranit, nebo ji občas obývají lidé bez domova. Vědci samozřejmě uvedli i konkrétní případy. V Brně je to například zarostlá plocha u železniční tratě za obchodním domem Hornbach. Výzkumníci zde našli i zástupce motýlího druhu batolec červený. Na brněnské Planýrce pro změnu objevili pestré společenství modrásků. V Ostravě je nadchlo zaniklé autobusové nádraží u obchodního domu Futurum, kde se zdejší porost stal domovem vzácné můry hranostajníka osikového. V městské divočině Brna a Ostravy našli také například nočního motýlka přástevníka kostivalového a nádherného denního motýla otakárka fenyklového. Podle odborníků by mohla městská divočina zůstat nadále ponechána svému osudu, pouze stačí uklízet odpadky, chránit tato místa před vznikem černých skládek a případně občas odstranit všechny invazní druhy rostlin včetně dřevin, aby se „zanedbané“ biotopy mohly samy a téměř nerušeně vyvíjet. „Tyto plochy často unikají pozornosti, přesto mohou být důležité pro zajištění stability městských ekosystémů. Popíšeme jejich význam a radnicím navrhneme, jak o ně mají pečovat,“ řekl redakci novinky.cz vedoucí projektu Jiří Schneider z brněnské Mendelovy univerzity. Vědci přitom alarmují, že rostlinstvo bohužel naopak mizí i z míst, kde má ideální podmínky k životu. Městská divočina přitom není pouze oázou života, ale také důležitým pomocníkem pro udržení vody v městské krajině za sucha. A vedle toho svým malým dílkem zelené ostrůvky pomáhají biodiverzitě.„Snažíme se zjistit, jací živočichové a rostliny žijí na těchto místech a jakou mají v přírodě roli. Sledujeme všechno možné – od mechů a květin přes hmyz až po ptáky a malé savce. Díky tomu zjistíme, jak je příroda na těchto místech pestrá a jak jí můžeme pomáhat správnou péčí o městskou zeleň,“ řekl Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Výzkumný tým navíc rozšířil svá bádání také na zanedbané přírodní kouty v Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. Projekt potrvá do konce roku 2026 a jeho výsledky i s radami, jak o divočinu sevřenou mezi paneláky či u rušné silnice pečovat, pak dostanou zástupci jednotlivých radnic. Projekt MAGDES je unikátním propojením zástupců brněnské Mendelovy univerzity s vědci z Ostravské univerzity a s ekology z Nadace Partnerství i z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Tématem městské divočiny se na našich stránkách ČESKÉSTAVBY.cz zabýváme opakovaně. V jednom z článků jsme například upozornili na problematiku městských mikrolesů, čili vlastně prachobyčejných houštin, které si jako svůj „vynález“ usurpuje japonský vědec Akira Miyawaki. Zkušené biology a ekology však nemůže obelstít.V článku o ekologických zahradách jsme pro změnu upozornili na fakt, že slovo ekologie už dávno není pouze o absenci chemie při zahradničení, ale hlavně o hospodaření s vodou. V dalším článku jsme pro změnu upozornili, že než zalévat chodníky, je mnohem lepší a účinnější zalévat stromy. Nejenže nám totiž poskytují stín, ale také zlepšují mikroklima výparem vody do svého okolí. V jiném článku jsme upozornili na fakt, že v městských metropolích světa se začínáme zaměřovat na pěstování odolných rostlin, mezi které patří urputné plevele. Místo okrasné výsadby, která vyžaduje spoustu vody, třeba záhony s kopřivami a jinými divoce rostoucími bylinami? A proč ne, z biologického a ekologického hlediska je to skvělé řešení. Vlastně tak uměle vytvoříme další a další zaplevelená místa, která budou kypět životem a přitom pomohou místnímu mikroklima i hospodaření s vodou… Dokazují to již realizace v Evropě i USA. Všimli jsme si například i mozaikových sečí travních porostů ve městech a jako zářný příklad jsme uvedli České Budějovice, ostatně jde o město, kde naše firma sídlí. Zabýváme se i přírodními zahradami a dokonce i takovými, které nejenže nepotřebují zálivku, ale zalévat se v daném místě ani nesmí. Třeba oceněná zahrada bez trávníku. Byť se jmenujeme ČESKÉSTAVBY.cz, zabýváme se i tématy zahrad, zahradničení, parkových úprav, městské zeleně, biodiverzity, ekologie a ochrany přírody. Včetně divočiny. Proč? Protože do námi lidmi obývaného prostoru planety Země rozhodně patří! Však uznejte, když okolo vás mohou létat motýli třeba uprostřed New Yorku jenom proto, že zde lidé nechali růst plevelné byliny, proč by to nešlo i u nás? Příroda nám ukazuje, kudy se máme ubírat, ale to bychom ji nesměli ignorovat.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, novinky.cz, Wkikipedia
