Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.
Konkrétně v deseti lokalitách v Brně a Ostravě našli vědci 476 druhů členovců, mezi nimiž je 50 druhů vzácných, či dokonce zákonem chráněných. Zarostlá zákoutí měst, kde bují zeleň, a která jsou považována za ostudu měst, mohou být oázami života a domovem chráněných živočišných druhů. Prostě se ukazuje, že že i městská divočina může být cenným biotopem. A to dokonce i v případech, že se v jejím okolí nachází například drobná černá skládka, kterou je třeba odstranit, nebo ji občas obývají lidé bez domova.
)
Vědci samozřejmě uvedli i konkrétní případy. V Brně je to například zarostlá plocha u železniční tratě za obchodním domem Hornbach. Výzkumníci zde našli i zástupce motýlího druhu batolec červený. Na brněnské Planýrce pro změnu objevili pestré společenství modrásků. V Ostravě je nadchlo zaniklé autobusové nádraží u obchodního domu Futurum, kde se zdejší porost stal domovem vzácné můry hranostajníka osikového. V městské divočině v Brna a Ostravy našli také například nočního motýlka přástevníka kostivalového a nádherného denního motýla otakárka fenyklového.
)
)
Podle odborníků by mohla městská divočina zůstat nadále ponechána svému osudu, pouze stačí uklízet odpadky, chránit tato místa před vznikem černých skládek a případně občas odstranit všechny invazní druhy rostlin včetně dřevin, aby se „zanedbané“ biotopy mohly samy a téměř nerušeně vyvíjet.
„Tyto plochy často unikají pozornosti, přesto mohou být důležité pro zajištění stability městských ekosystémů. Popíšeme jejich význam a radnicím navrhneme, jak o ně mají pečovat,“ řekl redakci novinky.cz vedoucí projektu Jiří Schneider z brněnské Mendelovy univerzity. Vědci přitom alarmují, že rostlinstvo bohužel naopak mizí i z míst, kde má ideální podmínky k životu. Městská divočina přitom není pouze oázou života, ale také důležitým pomocníkem pro udržení vody v městské krajině za sucha. A vedle toho svým malým dílkem zelené ostrůvky pomáhají biodiverzitě.
„Snažíme se zjistit, jací živočichové a rostliny žijí na těchto místech a jakou mají v přírodě roli. Sledujeme všechno možné – od mechů a květin přes hmyz až po ptáky a malé savce. Díky tomu zjistíme, jak je příroda na těchto místech pestrá a jak jí můžeme pomáhat správnou péčí o městskou zeleň,“ řekl Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
)
Výzkumný tým navíc rozšířil svá bádání také na zanedbané přírodní kouty v Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. Projekt potrvá do konce roku 2026 a jeho výsledky i s radami, jak o divočinu sevřenou mezi paneláky či u rušné silnice pečovat, pak dostanou zástupci jednotlivých radnic. Projekt MAGDES je unikátním propojením zástupců brněnské Mendelovy univerzity s vědci z Ostravské univerzity a s ekology z Nadace Partnerství i z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
)
Tématem městské divočiny se na našich stránkách ČESKÉSTAVBY.cz zabýváme opakovaně. V jednom z článků jsme například upozornili na problematiku městských mikrolesů, čili vlastně prachobyčejných houštin, které si jako svůj „vynález“ usurpuje japonský vědec Akira Miyawaki. Zkušené biology a ekology však nemůže obelstít.
V článku o ekologických zahradách jsme pro změnu upozornili na fakt, že slovo ekologie už dávno není pouze o absenci chemie při zahradničení, ale hlavně o hospodaření s vodou. V dalším článku jsme pro změnu upozornili, že než zalévat chodníky, je mnohem lepší a účinnější zalévat stromy. Nejenže nám totiž poskytují stín, ale také zlepšují mikroklima výparem vody do svého okolí.
)
V jiném článku jsme upozornili na fakt, že v městských metropolích světa se začínáme zaměřovat na pěstování odolných rostlin, mezi které patří urputné plevele. Místo okrasné výsadby, která vyžaduje spoustu vody, třeba záhony s kopřivami a jinými divoce rostoucími bylinami? A proč ne, z biologického a ekologického hlediska je to skvělé řešení. Vlastně tak uměle vytvoříme další a další zaplevelená místa, která budou kypět životem a přitom pomohou místnímu mikroklima i hospodaření s vodou… Dokazují to již realizace v Evropě i USA.
)
Všimli jsme si například i mozaikových sečí travních porostů ve městech a jako zářný příklad jsme uvedli České Budějovice, ostatně jde o město, kde naše firma sídlí. Zabýváme se i přírodními zahradami a dokonce i takovými, které nejenže nepotřebují zálivku, ale zalévat se v daném místě ani nesmí. Třeba oceněná zahrada bez trávníku.
)
Byť se jmenujeme ČESKÉSTAVBY.cz, zabýváme se i tématy zahrad, zahradničení, parkových úprav, městské zeleně, biodiverzity, ekologie a ochrany přírody. Včetně divočiny. Proč? Protože do námi lidmi obývaného prostoru planety Země rozhodně patří!
)
Však uznejte, když okolo vás mohou létat motýli třeba uprostřed New Yorku jenom proto, že zde lidé nechali růst plevelné byliny, proč by to nešlo i u nás? Příroda nám ukazuje, kudy se máme ubírat, ale to bychom ji nesměli ignorovat.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, novinky.cz, Wkikipedia
