Česnek můžeme sklízet v závislosti na odrůdě a podmínkách za 16 až 36 týdnů od výsadby. Aby nám pak česnek vydržel skladovaný co nejdéle, musíme dodržet několik nezbytných předpokladů. Tím prvním je včasná sklizeň. Zbytečně otálet se sklizní česneku nemá pražádný smysl. Předně se přezrálý česnek špatně sklízí, obtížně se získává z půdy, zároveň se rozpadá a navíc ztrácí charakteristickou chuť i vůni. Jeho skladovatelnost je také nízká. Opravdu nemá smysl se bát, že česnek sklidíme nezralý, přezrálý česnek je totiž prakticky k ničemu. Ideální dobou pro sklizeň česneku je obvykle časový úsek od konce června do půlky srpna, někdy se ale může tato doba protáhnout až do září. Nemá přitom smysl se jakkoli bát, že česnek sklidíme nedozrálý. Jak poznáme, že česnek je tak akorát zralý? Je to jednoduché. Spolehlivě zralost česneku poznáme podle květního stvolu a natě rostlin. U takzvaného česneku paličáku sledujeme květní stvol, jakmile se začne narovnávat, je čas na sklizeň. U takzvaného česneku nepaličáku pozorujeme pro změnu nať. Pokud je alespoň z poloviny žlutá a její konce jsou již seschlé, je třeba sklízet. Samozřejmě můžeme ještě na zkoušku jednoho jedince ze země vyjmout, určitě jej však hned nepoužívejte v kuchyni. Pouze správně usušený česnek má výraznou chuť a aroma. Sklizeň česneku provádíme zásadně za suchých a teplých dní, určitě česnek nevyjímáme z půdy po dešti či dokonce za deště. Mokrá půda se na česnek lepí, ten vysychá jen pomalu a zvyšuje se riziko plísní. Tím naznačujeme, že je třeba ještě před uskladněním česnek pořádně vysušit. Neděláme to ale násilně sušičkou či fénem, ale jednoduše palice i se zbytky natě vyskládáme třeba na bednu s dostatky otvorů. Lehké dřevěné proplétané bedýnky úplně postačí. Otvory zajistí dostatečné větrání. Stejně tak poslouží i děrované bedny plastové. Na druhou stranu ale lze česnek sušit i již svázaný a zavěšený. Ještě před sušením je také dobré zastřihnout kořínky, hnijí nejsnáze. Česnek sušíme v teple a suchu (teplota by měla být mezi cca 13 a 25 oC) a zároveň prostor zatemníme. Vzdušná vlhkost by neměla být vyšší jak 60 %. Na sušený česnek prostě nesmí pražit sluníčko. Je to vlastně stejné jako se sušenými bylinkami. Slunce by česnek popálilo, znehodnotilo. Takto česnek sušíme zhruba týden. Nakonec česnek opatrně očistíme od případného zbytku hlíny, ale opravdu jen opatrně, abychom nepoškodili obal palic. Největším rizikem jsou při sušení i pozdějším skladování plísně a ty snadno napadnou jak palice potlučené či jinak poškozené, tak i zcela zdravé. Plíseň přitom česnek napadne zvenčí i zevnitř. Pouze správně usušený česnek má výraznou chuť a aroma, prostě má lidově řečeno “grády“! Česnek se musí zásadně sušit pomalu, postupně. Tepelné sušení je nesmysl, česnek bychom poškodili. Ideální může být půda, garáž, veranda, kůlna, ale i suchý a dobře větraný sklep. Před sušením dokonce není třeba a ani žádoucí česnek očistit, to provedeme až po usušení. Dokonce to půjde snadněji, uschlou zeminu prostě jednoduše (ale opatrně) odrolíme. Dobře usušený a zdravý česnek bez plísní poté svážeme do svazků, případně zapleteme do podoby oblíbených věnců (copů). Stejně se skladuje i cibule. Svazky či věnce zavěsíme na stinné a suché místo, kde však panuje průvan. Takto zavěšený česnek pak vydrží až půl roku, ale i déle. Další možností je se vzdát natě, čili ji zkrátit na cca 5 cm a palice uskladnit v děrované bedně za podobných podmínek jako svazky či copy. Česnek lze také uskladnit v lednici, mrazáku, v podobě česnekové pasty, oleje a sušeného drceného koření. Samozřejmě ale v tomto případě pracujeme zásadně s česnekem oloupaným a dále zpracovávaným, třeba nasekaným najemno. Ať se již rozhodneme pro jakýkoli způsob skladování česneku, často nás ke konkrétnímu řešení nutí i naše prostorové možnosti, určitě stojí léčivá síla česneku za to. Navíc je u mnoha tradičních pokrmů nezbytnou ingrediencí.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
