Ve staré dobré Anglii těch světových rekordů zase tolik nemají, a nejspíš proto se tam v roce 2017 stal takovou senzací tukovec, vydolovaný z kanálů na londýnském South Bank. Co to? Tukovec? Tak se totiž překládá anglický novotvar fatberg. Slůvko vzniklé spojením slov fat (tuk) a iceberg (ledovec). Jde o ucpávku, která se v kanalizačním potrubí vytváří z kuchyňského tuku, olejů a mastnoty, spolu s dalším spláchnutým odpadem. Dohromady ty propojené nevábné ingredience vytvoří hmotu, která může být podobně neodbytná jako rozmazaná plastelína, ale též tuhá jako beton. Čímž velmi efektivně zneprůchodní kanalizační potrubí, a „vrací i s úroky“ domácnostem to, co kde bylo spláchnuto. Plyne z toho, že z havárií, které se mohou ve vašem bytě přihodit, zatímco jste třeba v práci, je tahle naprosto luxusní. Vyteklá myčka nebo pračka jsou proti tomu úplná legrace.Pokud jde konkrétně o rekordní tukovec ze South Bank, měřil na délku 750 metrů a váhou se blížil pětistovce v tunách. Čímž výrazně překonal rekordní tukovec, vysekaný zpod kanalizace ve Whitechappel. Ten měl na délku 250 metrů a vážil „jen“ 130 tun. Po jeho objevení už i britští novináři pochopili, že než propočítávat, zda je ten který tukovec delší než ikonický Big Ben anebo že váží jako X dvoupatrových autobusů, hodilo by se s tím spíš něco dělat. A tak se nyní, zhruba každý říjen, v britských novinách a na regionálních televizních stanicích, objevuje téma tukovců tak často, až tu kampaň čtenáři a diváci přejmenovali na Unblocktober. Měsíc od-blokovávání kanalizace.Volba měsíce října přitom není náhodná. Vzhledem k tomu londýnskému a vůbec anglickému počasí bude v listopadu už natolik chladno, že nyní ještě docela plastické a porézní tukovce zase zatuhnou, a problém se opět připomene haváriemi. Tukovce přitom nejsou jen doménou Londýna, v žebříčku nejohroženějších je třiadvacítka velkých měst, a extrakce tukovců ročně stojí desítky milionů liber. Na celé to téma pohlížíme s určitou škodolibostí, která ovšem plyne i z neznalosti technického kontextu. Kanalizace v Anglii, potažmo celé Velké Británii, je totiž řešena trochu jinak, než u nás. Začíná to už výlevkou ve dřezu, která má u nás nejčastěji průměr 40 milimetrů, zatímco ty na ostrovech mají nejčastěji 32 milimetrů. U nás pak toalety vedou splaškovým potrubím o síle 100 – 110 milimetrů, ale britské „systémy“ jsou mnohem užší. Mají průměr jen 82 milimetrů. Naše sifony jsou také dělané na větší průtokové průřezy.Rozdíly jsou i v průměrech svislých stupaček a v principech řešení dešťové kanalizace a svodů. Ale též v materiálu. V Česku jsou už dávno normovaným standardem PVC nebo PP trubky s těsnícími kroužky. Zatímco Britové používají lepené nebo vtlačované modely, které nevyužívají těsnění. A ano, britský kanalizační systém je starší a často spoléhá na kameninu nebo litinu. Odlišnosti jsou i v uspořádání kanalizace v domech. Protože v Česku jsme si je zvykli vést skrytě ve zdech nebo pod podlahou (s oddělenou splaškovou a dešťovou kanalizací), zatímco Britové mají svody sakumprásk pro obojí zároveň (tedy mnohem náchylnější k přetěžování během dešťů). A kanalizační potrubí domů vedou po venkovní fasádě, viditelnými svody.V praxi jsou tak jejich kanalizační trubky mnohem náchylnější k „prochladnutí“. Vysrážení tukové složky a k tvorbě tukovců. Které efektivněji ucpávají jejich užší potrubí. Britský kanalizační systém byl sice zázrakem techniky, když byl vytvářen. Ale od té doby už poněkud zaostal, a to i kapacitou. Český systém vznikal později, ale už s pokročilejšími technologiemi a s přihlédnutím ke kapacitě. To ale neznamená, že by proti tvorbě tukovců byl náš kanalizační systém imunní. A odtud pramení i snaha připomenout, co vlastně do té toalety nepatří. Vyjdeme-li například z britských anket (třeba té uveřejněné v DailyMail), lidé nejčastěji chybují (a do toalety odhazují) část z následujících odpadů:Do toalet rozhodně nepatří odstřižky nehtů. I když jsou nepatrné, jsou velmi nepoddajné a mohou se, někde mnohem dál po proudu, stát nerozbornou složkou jednoho pořádně velkého problému. Do toalety byste neměli splachovat ani papírové ručníky a papírové utěrky. Určitě též není dobrý nápad krmit záchod odstřižky vlasů. Není prý ani dobré zbavovat se „vodním pohřbem“ skrze toaletu mrtvých rybiček. Těžko říct, jak velkou neplechu by mohla udělat malá závojnatka, ale u kapřích šupin se to už asi pochopit dá. Záchody rovněž nejsou určeny k likvidaci dentálních nití a čistítek do uší. Do záchodů nepatří ani hygienické tampony, které nabývají na objemu a vytváří ideální ucpávací materiál. Kontační čočky, vlhčené ubrousky a žvýkačky by se také měly držet od záchodů dál. Do toalety nepatří ani kondomy, kuchyňské oleje a tuky, a už vůbec ne plínky, kosti, plastové sáčky, zbytky masa. Na nic z uvedeného nejsou toalety a kanalizační systémy stavěné. Ty britské, které se tak často ucpávají, ani ty české, které by se s takovou náloží odpadků mohly začít ucpávat.Materiály: TheDailyMail.co.uk, Wikipedia.org, TheGuardian.com
