Drátěnka ani ostrý kartáč pro tentokrát nebudou patřit k arzenálu vašich užitečných pomocníků. Je totiž důležité počínat si šetrně, tak, abychom do nerezového filmu nevytlačili nebo nevyryli stopy. Stranou také necháme čistící písky, prášky s aktivními granulemi, průmyslová bělidla a čističe na bázi koncentrovaných kyselin nebo čpavého amoniaku. Tu krabici s agresivní čistící chemií prostě protentokrát necháte zavřenou. A stejně tak se vyhnete použití speciálních stěrek s integrovaným kovovým nebo stříbrným (nano) vláknem. To vše by nadělalo víc škody, než užitku. Pochopitelně není vůbec špatný nápad podívat se před vlastním čištěním pro inspiraci do manuálu daného příslušenství. Někde poměrně obsáhle zmiňují doporučené postupy. A třeba Samsung dost konkrétně zmiňuje, že si jeho nerez s kyselinou chlorovodíkovou (v čisticí chemii jsou produkty z ní hojně zastoupené) vůbec nerozumí. Došlo by k „vypálení“ stříbrolesklého povrchu do poleptané černoty, nenávratné ztrátě původní barvy. Z toho se dá odvodit, že byste čisticí přípravky na bázi HCl, například na čištění dlaždic, neměli ani používat v té samé místnosti, jako je vaše království z nerezu. Ale nebojte, obejdete se i bez návodu. Do začátku si určitě vystačíte se dvěma utěrkami. Tu první namočíte do horké mýdlové vody (postačí k tomu i nenáročné detergenty, jako například mýdlo na ruce z dávkovače), a nerez jím přetřete. Druhou, suchou utěrkou pak vyleštíte povrch do sucha. Kromě akutní špíny je totiž asi největším viditelným nepřítelem nerezu obyčejná skvrna od vodní, nevábný do bělo-šeda hrající flek. Přesušování, a často nezávisle na něm také úklidové leštění hadříkem je tak tou nejsnazší cestou, jak udržet nerez v kráse. Že se někdy nechce skvrna na nerezu vzdát snadno? Pokud je mastná, pomůže tu trocha čističe oken. Postříkat, vlhkým hadříkem setřít, suchým doleštit. Nic složitého. Je onen proklínaný flek způsobený „zažranou“ mastnotou, spáleninou? Třeba vám něco ukáplo z pekáče… Je čas na trochu jedlé sody. Vyrobte si z ní a vody „kašičku“ (pracujeme s objemem asi jedné kávové lžíce), kterou na skvrnu jemně nanesete. Ne, drhnout se nebude, poškrábali bychom podklad. Jen tuhle užitečnou chemickou reakci necháte 10 minut působit a pak opakujete postup se dvěma utěrkami. Je hotovo, je čisto. Na odstraňování mastnoty a povrchových skvrn z nerezu (typicky, otisky prstů) je ideální přípravek na bázi octa. Nezapomínejme, že i ocet je kyselina, takže je třeba se poohlédnout po něčem nepříliš koncentrovaném. Přestříknout, přetřít, setřít. Elegantní a nenáročné. Pokud máte nerezové příslušenství, rozhodně se vyplatí mít takový univerzální octo-čistič v láhvi s rozprašovačem někde stále při ruce. Je pohotově k dispozici a používat jej budete nejspíš často. Raději nějakou technickou vychytávku? Nerez si velmi dobře rozumí s ručními parními čističi, jen nezapomeňte poté setřít do sucha.A konkrétně? Na vodní kámen zkuste kapku zředěného octa, skvrny od kávy a čaje dostanete pryč spíš s pomocí jedlé sody. Na ulepené fleky po adhezivech (prostě zbytky „lepítka“ z nejrůznějších nálepek, náplastí a izolep) zkuste roztok acetonu, nebo lak na nehty. A pak přeleštit. Máte skutečně nutkavou potřebu nerez opravdu vydrhnout? Ano, silně jsme to nedoporučovali. Ale pokud pro to opravdu máte nějaký zásadní důvod, zkuste místo všech těch ničivých čistících písků šetrnější abrazivum. Obyčejnou hladkou mouku. Je to opravdu jemný prášek, který můžete krouživými pohyby rozhladit bez poškození podkladu. Nedělejte to ale příliš často, jinak se připravíte o tu největší vizuální kvalitu nerezu, lesk. Jak jej uchovat, případně oživit? Když máte pocit, že se kdysi výrazné kuchyňské příslušenství noří do matné nevýraznosti, můžete mu dodat zář. S pomocí oleje. V podstatě záleží jen na vás, jestli je vám bližší nebo dostupnější dětský olejíček nebo klasický minerální (WD40) olej. Pár kapek naneste na hadřík nebo pucvol ze 100 % bavlny (ta nepelichá) a můžete začít leštit.Je to trochu náročnější na důkladnost, aby pak každý dotek nebyl spojen s pocitem mastnoty. Ale efekt je rozhodně znát. Jen pozor, není olej jako olej. Občas někdo progresivně doporučí třeba olivový. Není to zrovna šťastný nápad, kvůli časem nevábnému odéru. A navíc, asi v kuchyni chcete čistotu, ne krmení pro bakterie. Nerezové příslušenství, nádobí, hrnce, dřezy, to vše vypadá dokonale. Na vaší straně stojí dlouhá životnost produktu za dobrou cenu. Většinou vám už ale nikdo při nákupu nepoví, že se při pořízení nerezu „zavazujete“ k mnohem častějšímu uklízení a čištění. Čistit nerez je sice nenáročné, ale budete to dělat minimálně jednou týdně, a co měsíc důkladně.Pořád si musíte dávat pozor na poškrábání, u tenkých povrchů (odkapávač u dřezu) na promáčknutí. Nerez magicky přitahuje vodní kámen, potřebuje být v suchu. Takže neustále otíráte. Není také dobrý nápad zapomenout na nerezovém povrchu přes noc půlku citrónu nebo třeba obyčejnou majonézu. U nekvalitních nerezů to může vést k černání podkladu. Co si pohlídat? Příliš nízkou cenu, naznačující nízký poměr chrom/nikl a tím vyšší náchylnost ke korozi.
