Co patří na špičku vánočního stromečku? Někdo zavěšuje stylizovanou betlémskou hvězdu, nebo jiné blyštivé dekorace. Nebylo tomu tak ale vždy, protože první vánoční stromky se věšely ze stropu jako zelené lustry, špičkou dolů. Nápad upevnit stromek doma do stojanu a dát mu tak oporu pro přirozený stoj, je s námi teprve od 19. století. Převrácené stromky, jako středověký symbol Svaté Trojice, byly běžně k vidění v Německu i Polsku. Kdy nazdobený stromeček vystavit na odiv? Lidé napříč Evropou si uvědomují, že udělat to příliš brzo, nebo naopak odstrojit jej příliš pozdě, může přinášet smůlu. Už se ale neshodnou na tom, kdy přesně to má být. Němci obvykle nezdobí dřív, než 23. prosince (a odstrojují 5. ledna). To Italové a Irové začínají s vystavením stromků už 8. prosince (a odstrojují 6. ledna). V některých končinách je dokonce zvykem neodstrojovat stromeček dříve, než 2. února. To už ale musí být pořádně rezavé koště. Skleněné baňky a svítící řetězy, nebo jen prosté slámové ozdoby? Míra vkusu a volba materiálu pro zdobení se individuálně liší. Zrovna na Ukrajině se výzdoba tradiční rizdvjana jalynky, vánočního stromečku (nebo spíš snopečku) neobejde bez symbolických pavoučků. Proč? Na osminohé potvůrky se tu hledí jako na nositele štěstí. Podle romantizované vyprávěnky pak právě pavoučci upletli ze zmrzlých slz chudého dítěte první ozdobný řetěz, který vypadal jako perlový náhrdelník. Stromek, plápolající svíčky a prskavky, hořící záclony a propálený koberec. Že to zní jako ukázka Vánoc, které se moc nepovedly? Pokud bychom se měli přidržet originální předlohy z estonského Tallinnu, s požárem, neděláte nic špatného. I tady, poprvé v roce 1441, měli na náměstí vánoční stromek. A pointou jeho vystavení bylo to, že ho za hojné účasti diváků slavně zapálili. Bylo to tak populární, že to od roku 1510 začali dělat i v lotyšské Rize. Pokud ovšem nechcete mít vánoce na pobaltský způsob, pamatujte na bezpečnost a pro jistotu i na telefonní číslo 150. Vatikán je možná rozlohou nepatrný stát, ale „moderním“ trendům Vánoc odolával s neobyčejnou silou stovky let. Za součást tradiční vánoční scény tu byl považován vždy spíše jen betlémský výjev, a na pohanskou hru s vánočními stromky tu dost direktivně přistoupit nechtěli. Změnil to až papež Jan Pavel II., který v rámci reformací v roce 1982 nechal na svatopeterském náměstí osadit i první vánoční stromek. Dnes už se předhání lesníci z Itálie, Rakouska, chorvatské Gorski Kotar, rumunské Transylvánie a belgického Valonska a Arden, kdo nabídne Vatikánu lepší stromek. Chcete vánoční stromek, ale nemáte stromek? V Maďarsku, tedy svého času spíše v Uhrách, bývalo zvykem stavět spíše stylizovanou hraničku z dřeva a polínek. Voněla lesem jako klasický strom, a přitom byla velmi skladná a po svátcích velmi praktická. Španělé, respektive Katalánci, zase nedali dopustit na Caga Tió. Vánoční kládu, krmítko. Poleno s vyvrtanými otvory, v nichž se – záhadně a kouzelně – každý večer od 8. prosince dál objevily nejrůznější dobroty a oříšky, a děti je s nadšeným výskotem dobývali ven. Umístit stromek raději do rohu místnosti, aby se minimalizovaly šance, že jej dřív odstrojí kočka nebo pes? S tím v Norsku a Švédsku nepochodíte. Vánoční stromeček má výlučnou pozici uprostřed místnosti (obvykle obývacího pokoje), protože jej rodina musí v kruhu obstoupit a držet se přitom za ruce. Dojde pak i na koledy a vánoční písně. A to by u stromku v koutě nešlo. Každý si najde svého favorita, ale pořád je to o jehličnanech. Nebylo tomu tak vždy, a zvláště ve státech na severu Evropy se ještě před staletími neobešly vánoční oslavy bez větviček hlohu nebo třešní. K čemu to bylo dobré? Seříznuté ve váze a umístěné v teple vyhřáté domácnosti uměly vykvést. A musí se nechat, že pohled na křehký kvítek v třeskuté zimě je kouzlem, které má něco do sebe. Prostě zázrak vánoční. V Londýně umísťují vánoční stromek na Trafalgarské náměstí. Váží sem dlouhou cestu. Putuje totiž přes moře, až z Norska. Od roku 1947 obyvatelé Osla tradičně posílají Angličanům jeden vánoční stromek, jako poděkování za podporu během II. světové války. Londýňané na oplátku tenhle norský strom (obvykle 50-60 let starý exemplář, vysoký okolo 25 metrů) zdobí v tradičním norském stylu. Světelné dekorace a řetězy tedy nekřižují obvod stromku, ale visí na něm svisle dolů. Hezky v přírodním provedení anebo raději stromeček umělý, ze kterého se po pár dnech nesype pichlavé jehličí? Stromky z umělé hmoty a drátů, připomínající produkt spojených kartáčoven, sice v Čechách definitivně proslavil až socialismus, ale k dostání byly už mnohem dříve. Vlastně, jeden z úplně prvních „přírodu napodobujících stromků“, byl vyroben v roce 1880, v Německu. Jednalo se o zcela nepichlavou vánoční maketu, vyrobenou z barveného husího peří. O tom, že tahle dekorace byla ze své podstaty hořlavá jako ďas, netřeba pochybovat.Autor: Radomír DohnalZdroj: Spruce.com, Today.com, NYTimes.com, Britannica.com
