Je to debata zdánlivě bez konce: k tomu, abyste v rámci velkokapacitní monokultury vypěstovali patřičné množství ovoce či zeleniny, budete většinou potřebovat pomoc. Se zkvalitněním substrátu, s urychlením růstu, včasným dosažením zralosti. Proto zpravidla sáhnete po hnojivech. A protože mnoho exemplářů jednoho druhu přirozeně láká nejrůznější škůdce (klima skleníků nahrává rozvoji plísní, nahuštění rostlin na jednotku plochy podporuje šíření chorob), použijete i ochranné postřiky. Proti plevelům, hmyzu, různým onemocněním.Jde vám o celou úrodu, peníze k přežití do dalšího roku, takže dohromady na tom není nic k odsouzení. Jenže když se do toho vloží nesmlouvavá pravidla velkého byznysu, potřebujete vypěstovat co nejrychleji a nejvíce, za minimálních nákladů. A tady už se pomyslná rovnováha vychyluje do strany. Už to není o přiměřené péči, ale často o zbytečné a nadbytečné aplikaci látek, které ve vypěstovaném ovoci a zelenině nakonec zůstanou. Nejrůznější rezidua, toxické pozůstatky chemických postřiků, pak s výpěstky putují na trh. A po konzumaci lidskému zdraví nepomáhají, ale pořádně škodí. Spotřeba ovoce a zeleniny s vysokým podílem takových reziduí je spjata třeba s poklesem plodnosti žen, nebo propadem kvality spermatu u mužů. Bez humorné nadsázky: pokud jste kvůli početí začali žít zdravěji, možná zrovna tady vznikla příčina vašeho neúspěchu. Insekticid ze skupiny organofosfátů, chlorpyrifos, může silně negativně ovlivňovat rozvoj mozku u dětí, boscalid narušuje hormonální činnost, Roundup je zařazen mezi potenciální karcinogeny, tedy rakovinotvorné látky. Byl by to opravdu dlouhý seznam. Státní regulace nám v tom protentokrát moc nepomáhá, ani nadřízené vyhlášky z EU.Spousta látek je totiž v jejich seznamech zaznačena jen jako „potenciálně nebezpečné“ s „pravděpodobným negativním účinkem“. Používat se mohou, ale jen v určitých, maximálně přípustných koncentracích. Zdá se, že jsou zatím příliš potřebné a užitečné, aby nám to stálo za jejich úplný zákaz. Zvlášť, když nám jde o produkci a vývoz. Zmatek v tom dělá také dovoz, protože regule platné mimo EU ne vždy korespondují s těmi u nás. A někdy do dře. Pořádně. Třeba když je potenciálně nebezpečný postřik v zahraničí aplikován v množství, které přesahuje povolený limit. Běžný spotřebitel nemá obvykle čas a chuť studovat, za jakých podmínek jeho zdravá svačinka vznikala, a koncentrace ne zrovna příjemných látek se v každém ovoci liší region od regionu. Na které výpěstky, respektive druhy, si tedy dát trochu větší pozor? Špatné zprávy následují: skoro na všechny.Čtvrtina všech v Evropě konzumovaných poživatin obsahuje rezidua dvou a více pesticidů, jak potvrzuje i Evropský úřad bezpečnosti potravin (EFSA). U určitých populárních skupin potravin je to pak ještě horší. Koktejl smíchaný ze zbytků pesticidů se nachází v až 60 % sladkých bobulí, rozinek, jahod a banánů. V roce 2019 se smutným rekordmanem stala sladká konzumní paprika (její producent zmíněn není), která obsahovala stopy 30 z 353 známých a v EU používaných pesticidů. Pesticidy nalezneme v 70 % ořechů (pistácie, kešu,…) a v 60 % salátů (kromě ledového salátu i v roketě seté). Jedna věc je najít nějaký plod a zjistit, že obsahuje rezidua pesticidů. To by zase tak zlé nebylo, přeci jen, používají se opravdu skoro všude. Horší je, když se těch pesticidů sejde u jednoho plodu povícero. Každý jednotlivě nemusí přesahovat povolený limit, ale dohromady už to může být opravdu nepříjemné. A rozhodně nepotěší, když se v jednom takovém plodu sejde více pesticidů v nadlimitních koncentracích. To už je problém se vším všudy. Otázkou pak zůstává, jestli je takový plod výpěstkem domácí či národní produkce (což překvapivě a k potěšení není díky práci Státní zemědělské a potravinářské inspekce zrovna časté), anebo z dovozu. Nikdo neříká, že zrovna vy v obchodě plníte košík nezdravou zeleninou a ovocem, ale na co si dát rozhodně pozor? V případě produktů z dovozu našich sousedů v EU na angrešt (pesticidy v něm „číhají“ s 85 % pravděpodobností) a podobně prosycený grapefruit. Rozhodně byste měli zbystřit při nákupu rybízu o ostružin, a bohužel i hroznového vína, jahod a malin. Pohybujeme se tu mezi 60-70 % pravděpodobnosti, že zmíněné plody rezidua jednoho či více druhů pesticidů obsahují. Stálicí na seznamu špinavců byly a jsou broskve (60 %) a také jablka (40 %). Sestavu potenciálně závadné desítky ukončují rajčata (pesticidy v 30 % případů). Ale vyhráno nemáte ani u kapusty, čínského zelí, fazolových lusků a mrkve. Pesticidy jsou prostě všude.Nechceme ukazovat prstem, ale ne úplně špatnou orientací může být země původu konkrétního ovoce a zeleniny. Zvlášť když je to země, která vyniká v nákupech pesticidů či jejich spotřebě. Češi to překvapivě nejsou. Jedničkou na seznamu je v tomto případě Malta, následovaná obvykle Belgií, Holandskem, Španělskem a Itálií. Mimo země EU je pak třeba dávat pozor na (řazeno sestupně od potenciálně nejrizikovějších) jahody, špenát, kapustu, nektarinky, jablka, pomeranče, broskve, třešně, hrušky, jahody, rajčata, celer a brambory. Tady se hodí zmínit ještě jedna vcelku logická maličkost: přítomnost pesticidních látek na povrchu ovoce a zeleniny nemusí být vždy ta největší komplikace. Nakonec, slupku vydatně postříkaného pomeranče oloupete, a tím větší část problému odstraníte. Horší je to ale tam, že budete konzumovat přímo zasaženou část. Broskve ani jahody neloupete. I proto se za „až nebezpečnou“ považuje třeba kapusta, která je během svého růstu vystavována opakovaným aplikacím postřiků, a jejich rezidua tam samozřejmě někde jsou.Aplikace pesticidů je samozřejmě problém, na který spotřebitelé slyší. Ovoce a zeleninu jí proto, že je zdravá. Takže se toho na druhé straně museli chytit marketéři, a přijít s novou strategií prodeje. Řada druhů exotického ovoce se v poslední době dočkala zařazení do žebříčků „ovoce s nejmenším zastoupením bakterií“ nebo například „nejčistšího ovoce“. Jedničkou na těchto seznamech je zpravidla avokádo, následované sladkou kukuřicí a ananasem. Je to v pořádku? A jak si asi myslíte, že bylo dosaženo toho, že na jejich povrchu nenarazíte na téměř žádné bakterie? Samozřejmě, aplikací pesticidů. Nejčistší tak v řeči marketérů může klidně znamenat i nejpromořenější pesticidy.Pokud chceme i v budoucnu konzumovat ovoce a zeleninu, která je skutečně zdravá, měli bychom asi přestat koukat na cenu a začít se soustředit na to, jakým způsobem vlastně byla vypěstována. Mělo by nás to zajímat. Anebo, což je asi nejsnazší, začít si pěstovat vlastní.
