Mnohokrát za život jsem slyšel od starších generací, že dříve bývaly lesy jako klícka, vyčištěné, vypucované, každá větev a klestí se hodily, hajný a vrchnost se starali, aby les byl pěkně upravený. Je to jakási idylická představa, sentiment po časech minulých, který ale jenom potvrzuje fakt, že lesy jsou vnímány jako hospodářské plochy odedávna. Jenže ještě dříve, než do stavu lesů promluvil člověk vlastnický, byly lesy divoké. A mnohem živější. Neexistovaly uměle vysazované monokultury, natož až puntičkářsky udržované plochy, jako by to byly okrasné zahrady autistických správců. Přírodovědci z brněnské Masarykovy univerzity potvrdili svou novou studií, že potřeba nepořádku platí i v lese. A pokusili se popsat, jak by měl takový lesní nepořádek vypadat. Dokonce to i spočítali. Za nezbytné minimum vyhlásili alespoň čtyři metry krychlové padlého dřeva na hektar hospodářského smrkového porostu. Padlé kmeny a popadané větve totiž slouží jako úkryt před nepříznivým počasím pro mnoho živočišných druhů. Pro mnohé jde dokonce o stálou životní nutnost. Padlé dřevo v hospodářských smrkových porostech může podle výzkumníků významně přispět k ochraně biodiverzity. Přitom vůbec nebude docházet k zásadnímu omezení produkce dřeva. Ne všechno, co se odporoučí k zemi, je prostě žádoucí zpracovat a z lesa odklidit. Napadaný organický nepořádek vlastně tvoří ostrůvky života pro drobné organismy, ale také zlepšuje v lesích klima. Neuklizenému porostu se daří lépe než lesům, které jsou udržované v dokonale vyčištěném stavu. Tlející dřevo například pomáhá udržet rozmanitost suchozemských plžů ve smrčinách. Drobní a vzácní měkkýši jako třeba vřetenka šedá, řasnatka břichatá a boděnka malinká dokonce podle vědců fungují jako bioindikátory zdravého lesního prostředí. Když to hodně zjednodušíme, kde tyto několik mm velké tvory najdeme, tam je možné najít i jiné organismy. Platí, že plži jsou v lesích vázáni na mrtvé dřevo stejně jako některé mikroorganismy, houby a bezobratlí. Někteří jsou sice drobní, téměř neviditelní, pomáhají však zvyšovat odolnost lesních ekosystémů. Dalšími takovými druhy jsou například kuželík drobný a blýštivka rýhovaná. Boděnka malinká je dokonce naším nejmenším plžem s ulitou měřící pouhých 1,6 mm.Plže si vědci zvolili jako modelovou skupinu pro jejich citlivost na změny prostředí a také pro nízkou pohyblivost. Kde žijí, tam žijí dlouhodobě a jsou tedy vhodnými zástupci pro posuzování biodiverzity v lesní půdě a na padlém dřevě. Nová vědecká studie byla v uplynulých dnech publikována v mezinárodním magazínu Forest Ecosystems, kde veřejnosti odhalila, že i velmi malé množství padlého dřeva v hospodářských smrkových porostech může významně přispět k ochraně biodiverzity. Lesním hospodářům by přitom takový stav neměl vůbec vadit, jelikož malé množství nepořádku nijak neohrozí těžbu dřeva. Prokázalo se také, že díky ležícímu dřevu se zlepšuje kvalita půdy. Proč? Protože se zvyšuje její vlhkost a pH. Padlé dřevo zadržuje vodu a to zmírňuje kyselost půdy (zvyšuje zásaditost). Navíc se tak vytváří útočiště pro živočichy na období veder.Alespoň 4 kubíky dřeva vědci nastínili, doporučili však, že by na hektar bylo ve skutečnosti ideálních kubíků alespoň 20. Právě tím se výrazně zvýší podpora a ochrana citlivých a ohrožených druhů. Souvislost má tento návrh i s pozorovanými klimatickými změnami a kůrovcovými kalamitami především ve smrkových monokulturách. Jde tedy o navržené adaptačních opatření. Nechte část dřeva v lese a on se vám odmění. Dalším adaptačním opatřením je rozbití monokultur výsadbou listnatých stromů. Je toho ale více, například obnova mokřadů. Chraňte lesy tím, že se budou více podobat svým kdysi divokým a neupraveným předchůdcům.Zdroj: Masarykova univerzita, Forest Ecosystems, novinky.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
