Farma Growing Underground je nositelkou hned několika zajímavých titulů. Je nejspíš první velkokapacitní podzemní farmou na světě. A v poměru výnosu k celkové obdělávané ploše je jednou z nejúrodnějších, ne-li rovnou nejúrodnější zahrad světa.Na pěstební ploše 528 metrů čtverečních, tedy rozloze blízké asi tak jednomu tenisovému kurtu s posezením, se tu ročně vyprodukuje lehce nad 60 tun úrody. To množství si můžete představit jako celoroční zásobu hlávkového salátu pro 10 000 lidí. Na regálech prozářených různobarevnými LED světly se tu pěstuje hrášek, bazalka, koriandr, petržel, rukola, ředkvičky a hořčice, a taky velmi široká nabídka microgreens, naklíčené zeleniny. I když se nevytápěný tunel bez přirozeného světla nezdá být pravděpodobným místem pro farmu, všechno tu funguje na jedničku. Pěstební režim je nepřetržitý, funguje v každém ročním období. A sklizeň tu pobíhá každých 10 dní. Člověk se tu nemůže zbavit dojmu, že je vlastně dobře, že původní plán na připojení leteckého krytu z II. světové války na síť metra před osmi lety nevyšel. Protože tu místo další fádní stanice vznikl tenhle vědeckofantastický experiment.Richard Ballard a Steve Dring, otcové tohoto netradičního projektu, prahli po nízkouhlíkové produkci, udržitelnosti a tom, aby se produkt nemusel dalece do místa spotřeby zavážet. Tady se jim to vyplnilo. Úspěch se ale nedostavil automaticky. Farma sice vypěstuje na jednotku plochy dvanáctkrát více úrody než tradiční skleníky ve Velké Británii, ale zároveň spotřebuje čtyřikrát více energie na jednotku plochy. Vizí Growing Underground jsou totiž potraviny s nulovými emisemi uhlíku. Dostaveníčka si tak v protileteckém krytu proměněném na podzemní pěstební prostor nedávají jen futurističtí zahradníci, ale i technici a inženýři z univerzity v Cambridge. Kteří se snaží všemožně optimalizovat produkci. Znamená to měření a sledování každého procesu, nepřetržitý sběr dat o každé drobnosti a snaze zlepšovat a inovovat. Posouvat hranice možného. V podstatě každá pěstitelská nádoba, napojená na citlivé senzory, má své digitální dvojče v počítačových laboratořích univerzity v Cambridge. A tak může každá rostlinka dostat v ten správný čas přesně to, co potřebuje. Senzory sledují celkem 89 proměnných, od stavu živin přes světlo, teplo, koncentrace CO2, rychlost proudění vzduchu, vlhkost.Z těchto záznamů je možné pomocí 3D modelování „odhadovat budoucnost“, respektive to, jak se proměna jedné z měřených veličin promítne do výsledku. K čemu je to celé dobré? V praxi se tu pěstitelům podařilo u některých druhů zkrátit dobu pěstování o polovinu (v průměru o 7 % u všech) a taky zvýšit výnos o 24 %. Při pěstování plodin se tu přitom využívá méně místa; o 70 % vody než při běžném pěstování ve sklenících; nepoužívají se tu žádné pesticidy a k provozu se ze 100 % využívá obnovitelná energie. Klasické záhonky tu ale určitě nehledejte. Pěstování tu probíhá hydroponicky, v 2,5 metru vysokých regálech, vyskládaných podíl stěn. LED světla poskytují levné světlo pro fotosyntézu a udržují stálou teplotu kolem 22 °C.Zahradníci z Growing Underground už vědí, jak s pomocí světla o určitých vlnových délkách, určitých částech světelného spektra, zvýšit produkci cukrů či škrobů, anebo nutriční hodnotu výpěstků. To je taky velmi podstatný unikát. V roce 2050 se dá očekávat, že potraviny bude na planetě Zemi poptávat 10 miliard lidí. Odpovědí může být nejen pěstovat více, ale třeba zrovna pěstovat výživnější a kaloričtější plodiny. „Pěstujeme teď hodně microgreens, které obsahují 90x více živin, než kolik obsahují jejich dospělé rostliny. Sklízíme je zhruba každé dva týdny, a do 4 hodin po sklizni je můžete mít na talíři. Ne, neděláme si iluze o tom, že zrovna naše mikrozelenina pomůže vyřešit problém nedostatku potravin pro celý svět, ale rozhodně jsme asi na dobré cestě,“ připouští autoři projektu. Do Growing Underground si teď pro inspiraci chodí experti z celého světa. Představa o produkci poživatin, které vznikají přímo na místě spotřeby a přitom jejich pěstění nezabírá místo na povrchu, je skutečně lákavá.Zdroj: Growing-Underground.com, ČeskéStavby.cz, Euronews.com, Cam.ac.uk, WeForum.org
