Pokud je důvodem zasychání vašich tújí sucho, hnědnou a zasychají konce jejich výhonů. Nejčastěji se to stává na jaře po suché zimě, letošní vedra a sucho však také mnoha tújím určitě neprospěly. Rada je v tomto případě jediná smysluplná, musíme túje zalévat. Při poškození pouze suchem či posypovými solemi a jinými nečistotami však nesmí být na dřevinách patrné žádné příznaky poškození hmyzem a houbovou infekcí. Pokud zde tyto příznaky jsou, zalévání nemusí v případě sucha vůbec pomoci. Horší je to již s posypovou solí, která škodí, pokud máme túje například vysazené jako živý plot podél silnice. Solí se nesmí sypat cesty pouze v chráněných přírodních oblastech, jinak jde o zcela běžný způsob ošetřování komunikací. V tomto případě nezbývá než počkat, zda túje poškození způsobené solí vydrží. Zároveň můžeme uvažovat o náhradě za jinou dřevinu, která zasolenou půdu snese. Obecně platí, že na čistotu ovzduší jsou háklivější jehličnany a stálezelené listnáče. A pokud chceme druhy, které dobře snáší vyšší koncentraci CO2, prach, popílek a posypovou sůl, je lepší sáhnout po opadavých listnáčích. Velmi odolný je pámelník, ptačí zob, dřín, skalník, tamaryšek, šeřík, klokoč, zimolez, kustovnice a růže svraskalá. Dobrou zprávou však je, že z jehličnanů patří právě túje mezi druhy, které by měly znečištění včetně posypové soli vydržet, akorát nebude při vyšším znečištění jejich vzhled zrovna výstavní. Zasychající výhony prostě nevypadají pěkně. Z jehličnanů by měl dobře odolávat například i tis a některé druhy cypřišků. Že vaše dřeviny trpí znečištěním poznáte podle žloutnutí jehlic, jejich opadáváním a nepřirůstáním nových přírůstků. A pokud přirůstají, jsou velice malé a rostou nepravidelně. Dřevina postupně vyholuje, sesychá a nakonec odumírá. Zachránit ji lze jedině přesazením, což je ale obvykle možné jen u mladších jedinců. Poškozené dřeviny je většinou nejlepší odstranit a o záchranu se vůbec nepokoušet. Obzvláště jehličnany jsou schopny regenerovat jen velmi omezeně, mnohem lépe jsou na tom listnáče a nejlépe ty opadavé. Listnáče většinou nahradí ztracenou větev novým výhonem. Túje bývají nejčastěji napadány houbami Kabatina thujae a Didymascella thujina. Příznaky napadení těmito houbami jsou zřetelné nejčastěji na konci léta. Na bázi odumřelých výhonů najdeme drobné černé plodničky, případně zduřelé polštářkovité plodnice. Rozvoj houbových chorob je obvykle podpořen příliš hustým porostem, což je typické právě pro živé ploty z tújí. Může však hrát roli i nedostatek vápníku a hořčíku. Měli bychom proto tyto dva chemické prvky ve vhodné podobě rostlinám dodávat. Ochrana vůči původcům houbových chorob je nejlepší na začátku července a postřik zopakujeme ještě třikrát po dvou až třech týdnech. Ideální byl univerzální přípravek Dithane DG Neotec, ten však byl již zakázán. Prodávají se ale alternativy, se kterými vám poradí zahradník. Například chemické přípravky značky Ortiva a přírodní přípravky značky Inporo. Pokud najdeme na bázích poškozených výhonů zřetelný vyhlodaný drobný otvor, může jít o poškození molovkou thujovou (Argyresthia thuiella), jíž podobný druh škodí na jalovcích. Příznaky se objevují nejčastěji od srpna, případně již od července. Molovka thujová klade vajíčka v druhé polovině června, načež se po vylíhnutí nazelenalé larvy velké cca 3 mm zavrtávají do listů, kde přezimují. Jako ochrana je nejlepší postřik na začátku července přípravkem Karate se Zeon technologií 5 CS. Jde o insekticid na bázi syntetického pyrethroidu určený k hubení savého a žravého hmyzu na mnoha druzích rostlin včetně okrasných dřevin a lesních porostů. Je zde však ještě jeden velmi nepříjemný a nebezpečný hmyzí škůdce, totiž krasec skvostný (Lamprodila festiva). Tento brouk likvidující porosty tújí a jalovců se k nám dostal z jihu Evropy (z Itálie) spolu se sazenicemi nových odrůd dřevin a šíří se naším územím. Po náletu jsou túje, do kterých brouk klade vajíčka, uschlé a živé ploty z tújí hyzdí velké hnědé fleky. Brouk je velký přibližně 1 cm, má leskle zelenou barvu a na krovkách modré tečky. Vlastně vypadá velice skvostně, jde snad o nejkrásnějšího ze škůdců, tato krása ale hubí. Brouk žije skrytě v substrátu pod tújemi, v noci vylézá po kmeni a za šupinky kůry klade vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které vyžírají z tújí lýko. Jeho přítomnost poznáme podle poměrně velkých vstupních otvorů. Vlastně lze hovořit o obdobě toho, co páchá na smrkových porostech lýkožrout. Ochrana přitom není vůbec snadná, jakmile najdeme suchou větev, musíme ji uříznout a spálit. V žádném případě takový porost nevyvážejte na veřejné skládky a nedávejte do bioodpadu. Za řáděním tohoto brouka stojí obrovský zájem českých zahrádkářů a majitelů nemovitostí o túje, které se začaly dovážet právě z jihu Evropy, většinou z Itálie. Jediné účinné doporučení, jak omezit šíření nově přicestovalého brouka, je vysazování zajímavějších živých plotů z jiných dřevin, než jsou túje. Prostě zajistit, aby tito krasci měli co nejméně šancí se na našem území rozmnožovat. A to je špatná zpráva právě pro túje.Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, ireceptar.cz, irozhlas.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz, vinarskyraj.cz, agrobio.cz
