Nádobám, které se používaly ke klíčení semínek, se říkalo klíčidlo, nakličovadlo, klíčidelnice a nebo nakličovací misky. Dnes jsou tyto pojmy již dosti zapomenuty a k nakličování se používají všemožné předměty, ve kterých se udrží trocha vody. Běžně se používá jakékoli kuchyňské vybavení, třeba i talíře, talířky, misky, ale i dobře umyté podmisky pod květináče. Zahrádkáři, kteří kdy nakoukli do laboratoře, pak mohou používat i dobře známé Petriho misky, které ostatně známe již z hodin chemie na základní škole. Jinak lze však použít opravdu cokoli, počínaje plastovými čtvercovými obaly od nanukových dortů, ale i většími obaly válcovitého tvaru, které když navíc shora překryjeme průsvitným igelitem či sklem, udržíme uvnitř vyšší vzdušnou vlhkost. Vlastně jako v mini skleníčku. A že se může do pěstování sazeniček z naklíčených semínek pustit opravdu každý. I ten, kdo s tím dosud nemá žádné zkušenosti. Je ale třeba vědět, jak dlouho až můžeme u konkrétních druhů semínek čekat. Některá vyklíčí do 24 hodin, na jiná si počkáme v řádech dnů a na další však i v řádech týdnů. Samostatnou kapitolou je pak nakličování semínek určených ke konzumaci, obvykle to trvá v řádech dnů a princip je opět velice jednoduchý. Stačí nám miska, trocha čisté pitné vody a případně i vatička či gáza na dno nádoby. Specializovaná klíčidla ji ale nepotřebují. Pokud chceme naklíčit semena pro konzumaci, vystačíme si i s cedníkem a miskou, případně PET lahví z neprobarvovaného plastu, které uřízneme hrdlo a zdola láhev opatříme otvory. Ovšem právě pro častější nakličování ve větším množství jsou určeny speciální nádoby, právě takzvaná klíčidla, nakličovadla či klíčidelnice (anglicky se takovým miskám říká Healthy Sprouter a nebo Seed Sprouter). Klíčky určené ke konzumaci je přitom třeba pravidelně (alespoň 2 až 3 krát denně) proplachovat čistou pitnou vodou. Klíčky nesmí zahnívat a nesmí se mezi nimi šířit plísně. Nakličovací misky se prodávají plastové a nebo keramické. Spodní část představuje miska, do níž odkapává voda z vrchních části. A právě vrchní část tvoří jedna nebo dvě nádoby s otvory, na které umístíme nabobtnalá semena. Dále bývají nádoby vybavené vrchním víkem (jakousi poklicí), která zabrání přístupu světla ke klíčkům. Pokud chcete provádět klíčení na světle, je třeba obvykle zvolit nádobu plastovou, pro klíčení ve tmě keramickou. Klíčidla mívají tvar kulatý a nebo obdélníkový. Dokonce lze pořídit i ručně točená klíčidla keramická, která mají pěkný design a nemusíme se je stydět v místnosti přiznat. Obvykle jde o originální výrobky, často i s glazurou. Navíc najdou v kuchyních i jiná využití, pokud zrovna nepřipravujeme klíčky. Mohou sloužit k napařování a nebo jako misky na ovoce či zeleninu. Výjimku představuje například nakličovaná řeřicha, v jejímž případě si zcela vystačíme s podložkou z buničiny. Získáme pomocí naklíčené řeřichy rychle v zimě tolik potřebné vitamíny a bílkoviny.Důležitý je také výběr osiva, pro konzumaci nesmí být semena namořena, ta bývají určena k výsevům a přípravě sadby. Semena pro konzumaci po naklíčení si pořídíme v prodejnách zdravé výživy (bývají označována jako bioklíčky). Hrách lze vysít i ten, co běžně kupujeme v obchodech, nesmí však být půlený, musí být celý. Obvyklým způsobem klíčení semen pro konzumaci je nejprve máčení (podle druhu v řádech hodin až dnů) a poté až necháme semínka klíčit a klíčky proplachujeme pravidelně vodou. Obvykle vyžadují máčená semena pro vyklíčení 2 až 3 dny.Máčí se i semínka určená k přípravě sadby, ovšem jenom některé druhy. Většinu obvykle jen necháme klíčit a to často i přímo v substrátu. Jde o to, že klíčky jsou velmi křehké a mnohé rostlinné druhy by bylo možné naklíčené vysadit do substrátu jen těžko a nebo vůbec. Pro tento účel je navíc třeba znát nároky semen konkrétních druhů rostlin a podmínky, za jakých vyklíčí (teplota, vlhkost, světlo, …). U druhů, které vyséváme rovnou do substrátu, je pak předklíčení v misce dobré ke kontrole klíčivosti. Je to velmi praktické, obzvláště když skladujeme větší množství starších semen. Než marně čekat na klíčící rostlinky, než se nám začnou vytahovat z půdy, je mnohdy mnohem lepší nejprve zkontrolovat na určitém vzorku klíčivost a pak se rozhodnout, zda osivo použít a nebo již raději vyhodit.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock.com