Ne že by dávalo zahrabávání celých vajec větší smysl než zahrabávání skořápek. Jde spíše o otázku takříkajíc filozofickou. Bylo první vejce nebo slepice? A co z toho vyroste? Odpověď je jednoduchá, bude se lépe dařit rostlinám, tedy odpověď na druhou otázku. Na tu první odpovědět nelze, jedinou možnou (tedy podle našich současných znalostí) odpovědí je evoluce. Kromě vápníku získávají rostliny postupným rozkladem vaječných skořápek také draslík, sodík a fosforečné kyseliny. Vaječné skořápky prostě zlepší kondici půdy přidáním důležitých minerálů a živin a hlavně jejich vhodnou kombinací. A jelikož se rozkládají pomalu, tyto látky dodávají do půdy průběžně po dosti dlouhou dobu. Řádově v mnoha letech, záleží ale na tom, nakolik skořápky nadrtíme. A pozor, vaječné skořápky jsou zásadité, nehodí se proto k hnojení rostlin vyžadujících kyselou půdní reakci. Například borůvky, rododendrony, azalky, maliny a další kyselomilné druhy (třeba i mnohé skalničky) vaječnými skořápkami neobohacujte. A co se stane, když zahrabete vajíčka celá? Časem prostě prasknou a rozloží se i jejich obsah, ten však pro samotné hnojení zahrady nemá valný význam. Jde hlavně o skořápky, je proto lepší obsah vajíček využít smysluplněji a zbytečně jej neznehodnocovat, ostatně i vajíčka něco stojí, zatímco skořápky nám zůstanou jako živočišný odpad. S množstvím vaječných skořápek se to však také nesmí přehánět, ostatně jako se vším. Pokud přidáte každé rostlině nadrcené skořápky, ze čtyř až pěti vajec, půjde o ideální stav. Možnosti se přitom nabízí dvě, buďto materiál smísíme se zeminou při přípravě záhonů a nebo jej nasypeme na povrch okolo rostlin. Tedy bez zakrytí zeminou. Postupně rozkládané látky se tak budou dostávat do půdy spolu se zálivkami a za dešťů. Použít lze skořápky z vajec syrových, tedy skořápky, které nebyly vařené, ale i vajec, která jsme vcelku uvařili. A dokonce je dobré též nevylévat vývar z vařených vajíček, ale nechat jej zchladnout a později použít k zálivce. Zálivka vývarem totiž dodá rostlinám trochu vápníku rovnou, čímž posílí stavbu rostlin a bude bránit hnití kořenů. Rostliny zesílí. Naprosto nejlépe funguje vývar z vařených vajec na drobné ovoce a na kvetoucí rostliny, jejich květy jsou pak krásnější, bohatší. Použít jej však můžeme spolu s vaječnými skořápkami i pro rostliny pokojové. Ideální je vajíčka oloupat a skořápky spolu s membránou, která obsahuje nejvíce živin, vrátíme do horké vody, případně je předtím ještě více nadrtíme. Chceme-li pak především co nejvydatnější zálivku, je třeba skořápky rozemlít na prášek a poté ještě povařit ve vodě zbylé po vaření vajec. Kromě zálivky lze navíc tuto vodu použít i k postřiku a zavlažování (rosení) listů. A nakonec můžeme s vaječnými skořápkami udělat ještě jednu věc, můžeme v nich pěstovat rostliny. Tedy ne dlouho, ale můžeme je využít místo malých květináčků pro rychlení sazenic, případně si můžeme ve vaječných skořápkách předpěstovat zelenou velikonoční výzdobu a nebo chutné a zdravé klíčky pro zlepšení naší stravy. Dělá se to tak, že čisté vaječné skořápky necháme v kartonu na vajíčka a do každé skořápky dáme třeba lžičkou trochu zeminy, poté semínka a opět trochu zeminy. Dobré je použít vajíčka vyfoukávaná, která musí mít před vyfoukáváním otvory na obou stranách, načež zhruba třetinu skořápky z jedné strany odebereme zcela. Získáme tak odtokový otvor, abychom rostlinky nepěstovaly v bahně a kořínky neuhnívaly. Plato s vaječnými květináčky a semínky necháme na slunném vnitřním okenním parapetu a zeminu občas rosíme, aby byla stále vlhká a semínka mohla vyklíčit. Dostatečně velké rostliny pak již přemístíme do většího květináče a vaječné skořápky se zbylou zeminou třeba přidáme na kompost a nebo rovnou do záhonů. Při rozbíjení skořápek je potřebná opatrnost, aby se nepoškodily kořínky mladých rostlinek.
