Vrtule ořechové je drobný a velmi nebezpečný škůdce. Do Evropy se dostala ze Severní Ameriky podobně jako třeba mandelinka bramborová díky intenzivní mezinárodní přepravě. V jižní Evropě se začala objevovat před cca čtyřiceti lety a dnes ji máme již i u nás. Po zavlečení do Evropy byla nejprve zjištěna ve Švýcarsku a Itálii, poté ve Slovinsku a Německu, dnes je výskyt znám také z Belgie, Bosny a Hercegoviny, Francie, Chorvatska, Maďarska, Nizozemska, Rakouska, Slovenska a Srbska. Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) se u nás objevuje poslední dobou čím dál častěji. Vlastně tak často a způsobuje takové škody, že se rychle dostala na index a na stránkách najdije.cz je monitorován její výskyt. Respektive probíhá studie s cílem popsat způsob a rychlost šíření vrtule ořechové na území ČR. A pozor, areál výskytu vrtule ořechové je dnes na jihovýchodní Moravě tak rozsáhlý, že pro sledování dalšího šíření škůdce je nezbytné sledovat napadení ořechů ve všech přilehlých i vzdálenějších okresech. A to nemohou vědci zvládnout sami, proto se obrátili na veřejnost s prosbou o pomoc. Vrtule ořechová se totiž může objevit i na místech hodně vzdálených od současného areálu svého masivního výskytu. Rychlost šíření škůdce je přitom velká. Dospělý hmyz totiž využívá aktivní let za pomoci větru. A jelikož je rozlišení dospělců vrtule ořechové od jiných druhů vrtulí velice obtížné, žádají vědci veřejnost, aby zaměřila svou pozornost na sledování přítomnosti larev v ořeších, respektive jejich slupkách. Podle toho pak lze přibližně odhadnout procenta škodlivosti. Prostě a jednoduše bedlivě sledujte stav svých vlašských ořechů, výskyt červů (larev vrtule) v plodech a tyto údaje zaznamenávejte na webu najdije.cz. Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) je invazní moucha z čeledi vrtulovití (Tephritidae). V Evropě se tento škůdce vyvíjí v oplodí ořešáků, především ořešáků královských (Juglans regia). Škodí natolik, že již při výskytu více larev dochází k předčasnému opadu ořechů a ztráty na výnosu jsou až okolo 50 %, ale i 100%. Poprvé byl u nás tento druh zjištěn v roce 2017 na jihovýchodní Moravě. Objevil se v oblasti ohraničené Znojmem, Brnem a Hodonínem (přesněji Znojmem, Moravským Krumlovem, Kuřimí, Prostějovem, Kroměříží a Uherským Brodem) a odsud se začal postupně šířit dál. Zřejmě tento druh přiletěl z teplejších oblastí Slovenska či Rakouska již dříve, při nízkém výskytu však unikal pozornosti. Již v roce 2019 však byla hlášena zvýšená škodlivost na vlašských ořeších a místně dokonce i zničení celých úrod, což znamená předčasný opad nezralých ořechů. Dospělci vrtule ořechové mají tělo dlouhé 4–7 mm. Základní zbarvení se pohybuje od žlutooranžového po světleji hnědé, na hlavě jsou u živých jedinců nápadné sytě zelené oči, které u uhynulých exemplářů rychle hnědnou. Kresbu křídel tvoří čtyři široké příčné pruhy, které jsou zbarvené žlutooranžově až černě. Pruhy jsou často tmavější než základní barva těla vrtule. Druhý a třetí pruh mohou být od sebe zcela oddělené, někdy však na zadním okraji křídla splývají. Třetí a čtvrtý pruh vždy splývají na předním okraji křídla a na zadním okraji křídla není vyvinuta přídatná tmavá páska. Samice tohoto druhu jsou robustnější než samci, navíc mají konec zadečku přeměněný na zploštělou kuželovitou pochvu (tzv. oviskapt). V pochvě najdeme teleskopicky zasunuté kladélko. Samice též mají světlejší stehna, samci je mohou mít až černá. Larva je nejprve bílá a postupně se zbarvuje do žluté barvy. Nemá vyvinutou hlavu ani nohy, v přední části je úzká a špičatá, směrem k zadečku se rozšiřuje. Larva je dlouhá až 10 mm, pupárium je hnědé a dlouhé cca 5 mm.Bohužel se tmavé pruhy vyskytují i na křídlech dalších vrtulí (například třešňové), jednoznačným poznávacím znakem dospělců je proto jejich výskyt na ořešácích a vůbec nejlepší je sledovat výskyt larev v plodech, tedy zelených slupkách plodů. A pokud jsou v blízkosti ořešáku třeba broskvoně, ohroženy jsou tímto škůdcem i ony. Vrtule ořechová tvoří jednu generaci za rok. Nejčastěji se setkáme s tímto škůdcem v červenci a v srpnu, aktivní však bývá až do října. Samičky poletují okolo dozrávajících vlašských ořechů a vpichují do jejich zelených slupek vajíčka, kterých může být v jedné snůšce až okolo dvaceti. Vajíčka jsou oválná, bílá a velká cca 1 mm. Beznohé a bezhlavé larvy se z vajíček líhnou již za týden, načež se vyvíjejí v zelené slupce ořechů, kterou postupně ničí. Ve slupce si totiž vyžírají chodbičky a ty znečišťují svými výkaly. Do skořápky sice larvy neproniknou, ale ořech je znehodnocen a předčasně padá ze stromu. Nedozraje. Pouze v případě, že samičky nakladly vajíčka až na konci léta a později, nejsou ořechy tak poškozené a stačí dozrát. Pokud se pak v jádrech ořechů nevyskytuje plíseň, můžeme je konzumovat. Larvy vrtulí žijí ve slupkách někdy až 5 týdnů a vyrostou do délky přibližně 13 mm. Nakonec opustí plod a jelikož ten je již v tu dobu spadlý na zem, zavrtají se do půdy, kde přezimují ve formě hnědého pupária velkého cca 5 mm. Z pupárií se od začátku dalšího léta líhnou noví dospělci. Pupárium dokonce může v půdě vydržet až několik sezón, můžeme si tedy myslet, že jsme se škůdce zbavili a ejhle, za dva, tři roky je zpět. Na napadených slupkách najdeme zřetelné vpichy, aniž bychom museli ořechy trhat a prozkoumávat. A právě okolo těchto vpichů slupka černá a měkne. Černání a měknutí se pak rozšiřuje dál. Vědci proto doporučují hledat ořechy s tmavými skvrnami na slupce. Pozor však, stejné příznaky způsobují i houbové a bakteriální choroby. Na slupce musí být zároveň zřetelné vpichy. Přece jen, aby samička dostala do slupky 1 mm velké vajíčko, musí již být místo vpichu vidět. Lepší zprávou je, že před všemi druhy vrtulí existuje poměrně účinná ochrana a prevence. Za prvé můžeme hmyz chytat přímo na stromech na lepové pasti, ovšem právě lepové pasti účinné na vrtuli ořechovou na našem trhu ještě nejsou. Žluté lepové pasti čtvercového tvaru by však měly stačit, prodávají se kvůli vrtuli třešňové a dalším škůdcům.A pozor, pokud na lepové pasti umístěné na ořešáku objevíte právě vrtuli ořechovou, je třeba přistoupit k postřiku. Fungovat by měl prostředek s obsahem přírodní látky Spinosad. Ke klasickým insekticidům nepřistupujte, protože byste si vzhledem k velikosti stromu zamořili celou zahradu. Důležitá je především likvidace pupárií, které mohou v půdě přežívat až několik sezón. Je třeba pod napadeným stromem důkladně rozrýt půdu do hloubky, spadané ořechy přitom nesmíme pod stromem nechávat, ani jejich slupky. Nejlepší je průběžné pálení. Můžeme je však též zakopat do velké hloubky v odlehlém koutu zahrady. Prostě vykopeme hlubokou jámu, do ní ořechy se slupkami postupně házíme a nakonec zahrneme zeminou. Abychom zamezili množení nové generace, je nejlepší zlikvidovat všechny plody. Úplnou ochranu následující rok by zajistil pouze postřik celého stromu v několika termínech, čímž bychom si ale opět zamořili celou zahradu. Ořešáky jsou obvykle obrovské stromy, dominanty zahrad. Pozor tedy, pokud vaše ořechy přestanou dozrávat a přijdete o celou úrodu, strom nekácejte! Chce to trpělivost, do několika let se procentuální napadení sníží a existuje velká šance, že se objeví účinný prostředek. Někdy se totiž stává, že invazní druh udělá velké škody na začátku, za několik let se ale vytvoří jakási rovnováha. Jak to bude v případě vrtule ořechové, to se teprve uvidí. Pokud najdeme ve slupce červíky, může jít také o zelenušku (Polyodaspis ruficornis) a obaleče jablečného (Cydia pomonella). Ovšem zelenušky napadají pouze ořechy s tlející slupkou, zatímco vrtule se specializují na zdravou tkáň. Rozdíl je též v tom, že larvy zelenušek se kuklí přímo v oplodí v místě žíru, zatímco larvy vrtule v půdě. Larvy obaleče také snadno poznáte, mají totiž hlavu a nožičky. A pokud pod hnědou a černající slupkou nenajdeme žádné červy, jde zřejmě o houbové onemocnění (antraknózu ořešáků).Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, najdije.cz, eagri.cz, agromanual.cz, biolib.cz, WikipediaDalší články o ořešáku královském:Kompostovat listy ořešáku a nebo nikoli, věčný spor, který se pokusíme rozlousknoutOřešáky se dříve vůbec neřezaly, dnes se však již tvarují, mohou za to roubyDo sklizně ořechů se nepouštějte zbytečně, ořešák ví sám nejlíp, kdy začítVlašské ořechy, zdravá potravina, která nepatří jen na vánoční stůl
