Uvědomili jste si, že především kvalitně provedené základy a základová deska zajišťují stabilitu celého domu? Než začnete stavět základovou desku, pečlivě si vyměřte tzv. nulový bod. Jedná se o výšku vaší budoucí čisté podlahy. Při nesprávném zaměření dům může být jakoby utopený v okolí. Čistá podlaha (± 0,000) musí být minimálně 15 cm nad upraveným terénem. Navíc pokud by přišel silnější déšť nebo by napadl sníh, měli byste ho jistě na zápraží. Urovnání terénu se provádí skrývkou ornice (obvykle v tloušťce 25 – 30 cm). Pokud je to možné, ornice se uloží na deponii v rámci pozemku nebo se převeze na mezideponii. Na základě projektové dokumentace je ve vztahu k výškovému osazení rodinného domu známa úroveň provedené odkopávky přebytečné zeminy. Na tuto úroveň se provede plošná odkopávka a pak se realizují výkopy rýh pro základové pásy, pokud jsou navrženy. Pod základovou deskou, která může navazovat na základové pásy se umisťuje štěrkopískové podloží v tloušťce a míře hutnění podle projektu. Na toto připravené podloží se provádí základová deska. Před betonáží je třeba ověřit, zda pod deskou nejsou založeny ležaté rozvody kanalizace, vodovodu anebo další rozvody, které je nutné připravit ještě před betonáží. Podloží pro základovou desku Ideálním podložím je taková půda, která má dostatečnou únosnost. Dobrou půdou je skála, štěrk, břidla nebo hlína s hrubým pískem a štěrkem. Na bahně, rašelině či navátém písku se stavět dům určitě nedoporučuje. Nejlepší stav je, pokud dno základů stojí na nedotčené zemině, nikoliv na vytvořeném terénu např. na navážce nebo násypu. Počítejte s tím, že podloží bude stále pracovat; to způsobuje časté praskliny ve stavbě, což je pro každého stavebníka noční můrou. Potřebnou hloubku a rozměry stavuje statický výpočet nebo plán základů v projektu.Základová spáraZákladová spára musí být do takové hloubky, kam už zemina nepromrzá, jedná se o tzv. nezamrznou hloubku, která se pohybuje od 80 – 120 cm. Záleží už na nadmořské výšce a na druhu zeminy, na které budou stát základy. Správně zvolenou tepelnou izolací však lze nezamrznou hloubku snížit na 50 cm. Důležité však je, že stanovená hloubka musí být dodržena po celou dobu stavby i během terénních úprav. Základová deska Dříve se základy budovaly z kamene. I když byly pružné, jejich podstatnou nevýhodou byla nízká pevnost. Dnes, jak je známo, je nejčastějším materiálem pro základy beton. Před betonáží základů (základových pásů) musí být prověřena kvalita základové spáry. V žádném případě nesmí být rozbahněná nebo namrzlá. Poté se provádí vlastní betonáž základů (pásů) a to buď z prostého betonu, prostého proloženého kamenem anebo železobetonem. Před betonáží základových pásů je třeba připravit prostupy pro vedení instalací. Základové pásy se zřizují pod nosnými zdmi domu nebo pod zesilujícími příčkami. Mohou mít proměnnou hloubku podle polohy v půdorysu. Základová deska je konstrukce prováděná na skutečný podklad. Provádí se z betonu a je vyztužena ocelí. Používá se převážně při běžném zatížení kari sítě. Základové desky tvoří úroveň pro položení hydroizolace a provádění nadezdívky. Při betonáži je třeba dodržovat technologické předpisy, používat beton kvality předepsané projektem. Práce se provádí pokud to klimatické podmínky dovolují (neprovádět za mrazu nebo prudkého deště). Plošné betonové konstrukce, které nejsou zakryty je třeba udržovat v určitém časovém období v určité vlhkosti a zkrápět je vodou, aby byla udržována vlhkost potřebná pro tvrdnutí betonu. Svislé základové konstrukce prováděné nad terénem se betonují do předvyrobeného bednění nebo se provádí z betonových šalovacích tvárnic s dostatečnou výztuží a přibetonováním.Cena provedených základů se odvíjí od geologických poměrů, svažitosti terénu, členitosti stavby a je individuální pro každou stavbu.
