Vedro v zahraděVytvořit si zahradu, která je za letních veder neobyvatelná, dovede každý. Stačí většinu její plochy zatravnit, rezignovat na stromy a keře vyššího vzrůstu – a je to. Můžeme zde sice instalovat velký slunečník, nebo ochránit terasu markýzou, ovšem kromě stínu tak nezískáme vůbec nic. Především pak příjemné mikroklima – důležitý není jen stín, ale také teplota a vlhkost vzduchu. Pokud je stín tvořen vegetací, dosáhneme vyšší vlhkosti vzduchu a nižší teploty, zatímco pod slunečníkem či markýzou bývá stejné teplo jako v okolí, akorát nám sluníčko vyloženě nespálí kůži a též neproniká okny a dveřmi do interiéru (markýza). Doplňte si stín poskytovaný vegetací vodním prvkem – jezírkem, potůčkem či fontánou s vodotryskem a výsledek bude dokonalý. Živý stínA co víc, „živý stín“ zmnoží variabilitu rostlin, které můžete v zahradě pěstovat – mnohé rostliny prostě nesnesou přímé sluneční záření – popálí je. Nemluvě už o vodních rostlinách, které nejenže zpestří vodní plochu, ale také se stanou přirozeným biologickým filtrem vody. A stín? Ten zase zamezí přehřívání vody a tvoření nadměrného množství řas a bakterií, které by život ve vodě zahubily. Proto také neumisťujeme vodní prvek na slunné stanoviště, ale právě do stínu, byť alespoň částečného. Vyhneme se tak používání filtrace s čerpadlem a tedy spotřebě elektřiny, ale i spotřebě chemie, po které sáhneme pouze v nejakutnějších situacích.Ideálním stavem je, pokud již na zahradě máte stinná zákoutí vytvořená zelení. Jde o zahrady starší, které je třeba pouze „upravit“ pro vaše potřeby. V mnoha případech si pak můžete vybrat, kam umístíte relaxační zóny, kterého stínu využijete nejvíce. V opačném případě – pokud zakládáte zahradu novou – kolem novostavby – je třeba vybrat vhodné druhy dřevin a dalších rostlin podle vzrůstu do výšky a šířky a samozřejmě také podle toho, jak rychle jsou konkrétní druhy schopné vyrůst do požadovaných rozměrů a vytvořit nám stín. Pergola s popínavkami a nebo solitérní dřevinyNejjednodušší je to s popínavkami – liánami, které vyrostou poměrně rychle, ovšem potřebují oporu – čili konstrukci, na které se uchytí a díky které stín vytvoří – například pergolu s trelážemi. Na druhou stranu ale máme na výběr i mnoho druhů rychle rostoucích okrasných dřevin, v jejichž případě si na stín počkáme kratší dobu. I když – nějaký ten rok to také potrvá! V každém případě ale platí, že je nutné zařadit do návrhu nové zahrady stromy a keře. A příjemný stín skutečně nevytvoří pouze průměrně vysoký a do šířky obrostlý keř. Situaci si můžeme usnadnit kromě stavby pergoly a výsadby popínavek pořízením vyšších stromů, lze koupit i stromy vysoké více jak několik metrů a s již bohatou korunou, ovšem připlatíme si. V opačném případě máme jistotu, že vhodně zvolené popínavky vytvoří „zelenou střechu“ pergoly už za dva roky. Zapomeňte však třeba na pomaleji rostoucí, stálezený břečťan a další druhy, kterým trvá mnoho let, než vytvoří, co jsme od nich očekávali. Nejlepší je na nově budované zahradě zkombinovat výsadbu stromů a keřů s pergolou, kterou necháme postupně obrůst popínavkami. A samozřejmě přidáme ještě výše zmíněný vodní prvek. Stinná místa na stávající zahraděPokud již na své zahradě stinná místa máme a chceme zahradu jen upravit, máme zcela vyhráno. Mnohdy však stinná místa na starších zahradách příliš nelákají k odpočinku, proto je třeba rozhodnout se k radikálnímu řešení a zahradu z velké části přebudovat. Co však zajisté zůstane na svém místě, budou stromy a keře, které již tvoří stín, pouze jim dopřejeme prořezávku. Ve starší a neudržované zahradě bude třeba odstranit plevele, možná i modelovat terén – to je však vždy na zvážení, mnohdy stačí jen jeho urovnání, vytvořit zpevněné plochy a oživit či znovu osít travní plochy, případně položit travní koberce. Pro vyloženě stinná místa jsou však vhodnější záhony určené stínomilným rostlinám a nebo zpevněné plochy s posezením – místo trávníku by zde stejně dominoval mech. Je zde též možné vysadit nízké a plazivé trvalky. Dalším řešením je mulč v kombinaci s výsadbou stínomilných keřů a trvalek, či vysypání těchto ploch štěrkem a nebo říčními oblázky. Okrasné i ovocné dřevinyDominantním stromem, keřem a nebo skupinou dřevin, které v zahradě poskytují stín pro náš odpočinek, mohou být okrasné listnáče a jehličnany, ale i stromy ovocné – například starší jabloň či třešeň. V případě opadavých dřevin je stejně de facto zcela jedno, jaké listy budeme na podzim shrabovat. Ovšem z jehličnanů se naopak nedoporučuje opadavý modřín a ty druhy, které časem vytvoří korunu ve větší výšce od země, jinak však budou mít holý kmen – například borovice. Velmi vhodné jsou například okrasné javory, kterým můžeme účinně tvarovat korunu a nakonec vytvoříme intenzivní a skutečně ulevující stín pod neprostupnou houští větví s výraznými listy. Javorové listy nás navíc obohatí i na podzim svými nádhernými barvami. Intenzivní stín též poskytne třeba letitý ořech, ovšem pokud byste chtěli vysazovat nový a na kýžený dostatek stínu čekat, nemuseli byste se toho ani dožít. Ořech roste velmi pomalu. Orientace místa vůči světovým stranámNesmíme také zapomenout, že pro kýžený stín je důležitá orientace daného místa vůči světovým stranám a množství slunečního záření, které sem dopadá. Jedině vhodným výběrem místa a jeho řešením dosáhneme požadované „hloubky“ stínu. Moderní výstavba nízkoenergetických a pasivních domů s sebou přináší zajímavý trend. Kvůli zimní potřebě „nevytápění“ jsou nejvíce prosklené plochy orientované na jih a nejčastěji rovnou navazují na terasu s posezením. Ovšem z hlediska příjemného pobytu na zahradě za letních veder jde o zcela nežádoucí řešení. Naopak je dobré umístit stinné místo na severní stranu a k jeho přistínění můžeme využít i samotnou budovu. Pokud je na severní straně umístěn hlavní vchod do domu a dům zde přímo sousedí s místní komunikací, vybíráme na východ či alespoň západ orientované stanoviště. Po ránu nemá slunce takovou sílu a naopak jsou nám jeho viditelné paprsky příjemné. Ovšem od odpoledních hodin do západu Slunce bude na západně orientovaném stanovišti poměrně horko. A právě v tuto dobu se vracíváme domů ze zaměstnání… Vítězí proto sever a východ. Jako ideál jsou sice uváděné jihovýchodní terasy – ovšem právě za předpokladu, že jsou dobře odstíněné. A kdo si to opravdu dobře promyslí, pochopí, že prostě bude jinde sedat na jaře a na podzim, kdy sluneční paprsky naopak vyhledává a jinde v létě za horkého počasí. Všimněte si, že honosné či alespoň větší zámecké parky a farní zahrady též nemají k posezení jen jedno místo, a že dokonce i altány a besídky bývají umístěné – jak jinak – ve stínu statných a košatých stromů. V zásadě platí, že čím více si můžeme na zahradě vybírat místa pro odpočinek, tím lépe. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
