Zastínění terasy má jeden ohromný význam. Pokud je v létě horko – a my se již přehříváme i v bytě, ve stínu nám venku bude stačit k osvěžení i mírný větřík a pokud je zde mikroklima ještě zvlhčené vodním prvkem, máme vyhráno. Ovšem skutečně účinný stín nevytvoříme tak, že obeženeme malý pozemek živým plotem, celou plochu zatravníme a případně někam umístíme květinový záhon. Na druhou stranu ale také vyloženě nepotřebujeme pergolu s popínavými rostlinami či jiné dřevěné zahradní konstrukce. Hodně zjednodušeně řečeno – stačí jeden vzrostlejší strom a nebo vhodně komponovaná skupina keřů, které dorůstají větší výšky. Ve volné přírodě bychom stínu také nedosáhli jinak – s výjimkou skalnatých lokalit.
Vedro v zahradě
Vytvořit si zahradu, která je za letních veder neobyvatelná, dovede každý. Stačí většinu její plochy zatravnit, rezignovat na stromy a keře vyššího vzrůstu – a je to. Můžeme zde sice instalovat velký slunečník, nebo ochránit terasu markýzou, ovšem kromě stínu tak nezískáme vůbec nic. Především pak příjemné mikroklima – důležitý není jen stín, ale také teplota a vlhkost vzduchu. Pokud je stín tvořen vegetací, dosáhneme vyšší vlhkosti vzduchu a nižší teploty, zatímco pod slunečníkem či markýzou bývá stejné teplo jako v okolí, akorát nám sluníčko vyloženě nespálí kůži a též neproniká okny a dveřmi do interiéru (markýza). Doplňte si stín poskytovaný vegetací vodním prvkem – jezírkem, potůčkem či fontánou s vodotryskem a výsledek bude dokonalý.
Zastíněné posezení v zahradě
Živý stín
A co víc, „živý stín“ zmnoží variabilitu rostlin, které můžete v zahradě pěstovat – mnohé rostliny prostě nesnesou přímé sluneční záření – popálí je. Nemluvě už o vodních rostlinách, které nejenže zpestří vodní plochu, ale také se stanou přirozeným biologickým filtrem vody. A stín? Ten zase zamezí přehřívání vody a tvoření nadměrného množství řas a bakterií, které by život ve vodě zahubily. Proto také neumisťujeme vodní prvek na slunné stanoviště, ale právě do stínu, byť alespoň částečného. Vyhneme se tak používání filtrace s čerpadlem a tedy spotřebě elektřiny, ale i spotřebě chemie, po které sáhneme pouze v nejakutnějších situacích.Ideálním stavem je, pokud již na zahradě máte stinná zákoutí vytvořená zelení. Jde o zahrady starší, které je třeba pouze „upravit“ pro vaše potřeby. V mnoha případech si pak můžete vybrat, kam umístíte relaxační zóny, kterého stínu využijete nejvíce. V opačném případě – pokud zakládáte zahradu novou – kolem novostavby – je třeba vybrat vhodné druhy dřevin a dalších rostlin podle vzrůstu do výšky a šířky a samozřejmě také podle toho, jak rychle jsou konkrétní druhy schopné vyrůst do požadovaných rozměrů a vytvořit nám stín.
Zastíněné posezení v zahradě
Pergola s popínavkami a nebo solitérní dřeviny
Nejjednodušší je to s popínavkami – liánami, které vyrostou poměrně rychle, ovšem potřebují oporu – čili konstrukci, na které se uchytí a díky které stín vytvoří – například pergolu s trelážemi. Na druhou stranu ale máme na výběr i mnoho druhů rychle rostoucích okrasných dřevin, v jejichž případě si na stín počkáme kratší dobu. I když – nějaký ten rok to také potrvá! V každém případě ale platí, že je nutné zařadit do návrhu nové zahrady stromy a keře. A příjemný stín skutečně nevytvoří pouze průměrně vysoký a do šířky obrostlý keř.Situaci si můžeme usnadnit kromě stavby pergoly a výsadby popínavek pořízením vyšších stromů, lze koupit i stromy vysoké více jak několik metrů a s již bohatou korunou, ovšem připlatíme si. V opačném případě máme jistotu, že vhodně zvolené popínavky vytvoří „zelenou střechu“ pergoly už za dva roky. Zapomeňte však třeba na pomaleji rostoucí, stálezený břečťan a další druhy, kterým trvá mnoho let, než vytvoří, co jsme od nich očekávali. Nejlepší je na nově budované zahradě zkombinovat výsadbu stromů a keřů s pergolou, kterou necháme postupně obrůst popínavkami. A samozřejmě přidáme ještě výše zmíněný vodní prvek.
Pergola s popínavými růžemi
Stinná místa na stávající zahradě
Pokud již na své zahradě stinná místa máme a chceme zahradu jen upravit, máme zcela vyhráno. Mnohdy však stinná místa na starších zahradách příliš nelákají k odpočinku, proto je třeba rozhodnout se k radikálnímu řešení a zahradu z velké části přebudovat. Co však zajisté zůstane na svém místě, budou stromy a keře, které již tvoří stín, pouze jim dopřejeme prořezávku. Ve starší a neudržované zahradě bude třeba odstranit plevele, možná i modelovat terén – to je však vždy na zvážení, mnohdy stačí jen jeho urovnání, vytvořit zpevněné plochy a oživit či znovu osít travní plochy, případně položit travní koberce. Pro vyloženě stinná místa jsou však vhodnější záhony určené stínomilným rostlinám a nebo zpevněné plochy s posezením – místo trávníku by zde stejně dominoval mech. Je zde též možné vysadit nízké a plazivé trvalky. Dalším řešením je mulč v kombinaci s výsadbou stínomilných keřů a trvalek, či vysypání těchto ploch štěrkem a nebo říčními oblázky.
Zastíněné posezení v zahradě
Okrasné i ovocné dřeviny
Dominantním stromem, keřem a nebo skupinou dřevin, které v zahradě poskytují stín pro náš odpočinek, mohou být okrasné listnáče a jehličnany, ale i stromy ovocné – například starší jabloň či třešeň. V případě opadavých dřevin je stejně de facto zcela jedno, jaké listy budeme na podzim shrabovat. Ovšem z jehličnanů se naopak nedoporučuje opadavý modřín a ty druhy, které časem vytvoří korunu ve větší výšce od země, jinak však budou mít holý kmen – například borovice. Velmi vhodné jsou například okrasné javory, kterým můžeme účinně tvarovat korunu a nakonec vytvoříme intenzivní a skutečně ulevující stín pod neprostupnou houští větví s výraznými listy. Javorové listy nás navíc obohatí i na podzim svými nádhernými barvami. Intenzivní stín též poskytne třeba letitý ořech, ovšem pokud byste chtěli vysazovat nový a na kýžený dostatek stínu čekat, nemuseli byste se toho ani dožít. Ořech roste velmi pomalu.
Zastíněné posezení v zahradě
Orientace místa vůči světovým stranám
Nesmíme také zapomenout, že pro kýžený stín je důležitá orientace daného místa vůči světovým stranám a množství slunečního záření, které sem dopadá. Jedině vhodným výběrem místa a jeho řešením dosáhneme požadované „hloubky“ stínu. Moderní výstavba nízkoenergetických a pasivních domů s sebou přináší zajímavý trend. Kvůli zimní potřebě „nevytápění“ jsou nejvíce prosklené plochy orientované na jih a nejčastěji rovnou navazují na terasu s posezením. Ovšem z hlediska příjemného pobytu na zahradě za letních veder jde o zcela nežádoucí řešení. Naopak je dobré umístit stinné místo na severní stranu a k jeho přistínění můžeme využít i samotnou budovu. Pokud je na severní straně umístěn hlavní vchod do domu a dům zde přímo sousedí s místní komunikací, vybíráme na východ či alespoň západ orientované stanoviště. Po ránu nemá slunce takovou sílu a naopak jsou nám jeho viditelné paprsky příjemné. Ovšem od odpoledních hodin do západu Slunce bude na západně orientovaném stanovišti poměrně horko. A právě v tuto dobu se vracíváme domů ze zaměstnání… Vítězí proto sever a východ. Jako ideál jsou sice uváděné jihovýchodní terasy – ovšem právě za předpokladu, že jsou dobře odstíněné. A kdo si to opravdu dobře promyslí, pochopí, že prostě bude jinde sedat na jaře a na podzim, kdy sluneční paprsky naopak vyhledává a jinde v létě za horkého počasí. Všimněte si, že honosné či alespoň větší zámecké parky a farní zahrady též nemají k posezení jen jedno místo, a že dokonce i altány a besídky bývají umístěné – jak jinak – ve stínu statných a košatých stromů. V zásadě platí, že čím více si můžeme na zahradě vybírat místa pro odpočinek, tím lépe.
Stín v zahradě
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
