Typickou štiplavou chuť dodávají ředkvičkám hořčičné silice, které se uvolňují při porušení buněk ředkviček. Prostě a jednoduše při kousání, krájení a strouhání. Pálivé silice jsou pro ředkvičky velmi důležité, chrání totiž bulvičky před škůdci. Pro nás jsou však důležité neméně, jelikož ničí bakterie a plísně v našem trávicím traktu. Na druhou stranu však může být pálivost ředviček až nepříjemná. Nadměrné pálivosti ale snadno zabráníme pravidelnou a dostatečnou zálivkou. Čím méně zaléváme a čím větší je v době pěstování ředkviček sucho, tím více při narušení buněk pálí. Dospělí snesou ledaco, ale pro malé děti by měla být chuť ředkviček přece jen spíše lahodná a mírněji pálivá. Jednoduše už jen proto, aby tuto velice zdravou, časnou zeleninu, neodmítaly. Palčivou chuť lze zmírňovat posolením dužniny. Ředkvičky, tato kořenová zelenina je botanicky klasifikována jako varieta ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus). Chuťově podobné ředkvičkám jsou i jiné druhy ředkví, ovšem naprosto nejzajímavější je okrasná rostlina a léčivá bylina zároveň jménem lichořeřišnice (Tropaeolum), která není s ředkvičkami nijak příbuzná. Tato nádherně kvetoucí zdobná rostlina je jedlá celá, stejně jako ředkvičky překypuje zdravím a především pak antibakteriálními schopnostmi, ovšem dokonce všechny její části chutnají podobně štiplavě jako ředkvičky. Je to dáno tím, že rostlina obsahuje podobné silice. Ředkvičky můžeme vysévat již v únoru, dokonce je lepší jejich výsev za chladnějšího počasí, pokud by totiž ředkvičky dorůstaly v květnových a červnových dnech, budou opravdu hodně pálit. Kromě sucha pálivost ředkviček ovlivňují i teploty. Ředkvičky rostou přibližně 4 až 5 týdnů, jejich poslední výsevy jsou proto vhodné zhruba do poloviny dubna. Rostliny se navíc s prodlužujícím se dnem a množstvím světla a tepla více vytahují, což způsobuje válcovitost kořenů. Pěkných buclatých, kulatých bulviček se již v létě nedočkáte, i když rostliny pěstujete dostatečně daleko od sebe. Ovšem pozor, tvar bulviček je dán i odrůdou, některé nemohou být kulaté. Pěstování ředkviček není nijak náročné, zdravé osivo ochotně klíčí brzy po výsevu a prvních sklizní menších bulviček se můžeme dočkat již po čtrnácti dnech. Půda musí být dobře propracovaná, tedy kyprá a humózní s dostatečnou zásobou živin. Semínka jsou dosti malá a sazeničky musí být dostatečně daleko od sebe. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 10 cm a do hloubky 1 cm. Hustší výsevy je třeba poté, co rostlinky poporostou, vyjednodit na vzdálenost 3 až 5 cm. Lepší je ale sít semínka do takové vzdálenosti rovnou. Abychom udrželi pravidelnou sklizeň, je dobré vysévat ředkvičky postupně, po týdnu či dvou týdnech. Doporučené vzdálenosti i hloubku výsevu najdete na každém prodávaném balení se semínky, údaje se mohou lišit, protože závisí i na velikosti zralých bulviček. Ředkvička je plodina krátkého dne, proto později na jaře s pěstováním ředkviček definitivně skončíme, pokračovat však můžeme zase na podzim a prodávají se i semena odrůd vhodných pro celoroční pěstování. Rychlit ředkvičky podobně jako teplomilnou zeleninu s dlouhým vegetačním obdobím nelze, protože tato kořenová zelenina nesnese přesazení. Pokud nějaké ředkvičky v záhoně necháme do léta, budou se tvořit kvetoucí květní stonky se semeny, která si můžeme sebrat a uschovat. Aby ředkvičky byly chutné a šťavnaté, musí rychle vyrůst a musí se proto i často a hojně zalévat. Jakmile začne vlhkost půdy kolísat, ředkvičky dřevnatí. Jedlé a velmi chutné jsou i listy ředkviček, ředkvičky proto vytrháme celé, důkladně omyjeme a spolu s listy můžeme přidat třeba do salátu, ale i k masu, na chléb s máslem a podobně. Připravíme také vynikající pomazánky. Bulvičky ředkviček jsou nejen kulovité či válcovité a různě pálivé (štiplavé), ale i různých barev. Barvy se pohybují od bílé až k červené, ale i fialové a žluté. Existují také odrůdy s kořeny červenobílými, žlutými kulatými a bílými protáhlými. Dužnina je u červených ředkviček obvykle bílá s růžovým nádechem, starší bulvičky mají nádech dužniny až skelný. Ředkvičky mají nízkou kalorickou hodnotu (40 kJ na 50 gramů), vhodné jsou proto při dietách i pro cukrovkáře. Nejlépe se ředkvičkám daří na slunných stanovištích v půdě písčitohlinité, mírně kyselé až neutrální (pH 6,5 až 7,0). A jelikož nabídka odrůd ředkviček je opravdu široká, prodávají se celoročně. Ředkvičky pochází z Asie, hojně byly pěstovány i ve Středomoří a spolu s česnekem a cibulí je znali již staří Egypťané v době, kdy stavěli ty slavné pyramidy, které dnes navštěvujeme jako turisté. Paradoxně se však právě u nás ředkvičky objevily až ve druhé polovině 18. století v podobě pochutiny pro bohaté, jako oživení prohýbajících se tabulí při hostinách. Chudina je objevila až o dost později. Kromě bakteriálních a desinfekčních schopností způsobených pálivými silicemi jsou ředkvičky bohaté na vitaminy B a C, které zlepšují obranyschopnost organismu, kyselinu listovou, draslík, vápník a karoteny. Kyselina listová má pozitivní vliv na správné dělení buněk a krvetvorbu, zlepšuje kondici nervové soustavy a dokonce i lidskou psychiku, respektive emoční zdraví. Draslík podporuje činnost srdce, vápník je významný pro správný růst a pevnost kostí a karoteny zlepšují náš zrak. Jako součást jarního detoxu jsou ředkvičky nedílnou součástí. Dokonce jsem již narazil i na recept na velikonoční sekanou s ředkvičkami (na jemno posekanými kořeny i listy) spolu s mladými výhonky kopřiv. Zajímavý nápad. V příliš hustých výsevech ředkviček se šíří houbová choroba krčků semenáčků, čili nám dobře známé padání klíčních rostlin. Napadené krčky mladých sazeniček hnědnou, ztenčují se, rostlinky polehávají a odumírají. Výsevy je proto třeba zakládat řídké a udržovat mladým rostlinkám jen mírnou vlhkost. V suchém období je pak lepší zalévat méně, ale o to častěji. Ředkvičky pijí jako o závod. S nepravidelným příjmem vody souvisí praskání bulviček. Nejčastěji se to děje za vytrvalejších dešťů po delším suchu. Pravidelná zálivka také zabraňuje napadání ředkviček dřepčíkem, který poškozuje za sucha listy ředkviček okusem. U pozdních podzimních výsevů se pak vyskytuje i černání kořene, který měkne a rozpadá se. Preventivně je též dobré střídat záhony, ředkvičky nesmíme pěstovat stále na stejném místě. To bychom museli pracně měnit zeminu. Jinak ale ředkvičky bývají zdravé a odolné. 'Albena' (bílé a kulaté bulvičky, raná odrůda)'Cherry Belle' (jasně červené a kulaté bulvičky, raná odrůda)'Duo' (červeno-bílé a kulaté bulvičky, velmi raná odrůda vhodná i pro rané polní pěstování)'Faraon' (šarlatově červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná i pro podzimní sklizeň)'Fortuna F1' (zářivě červené a kulaté bulvičky, velmi raná odrůda vhodná i pro rané polní pěstování)'Granát' (karmínově červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná i pro rané polní pěstování)'Kvarta' (tmavě červené a ploše kulovité bulvičky, raná až poloraná odrůda)'Kvinta' (svítivě červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná pro celoroční pěstování)'Lada' (temně červené a kulaté bulvičky, poloraná odrůda vhodná pro celoroční pěstování)'Lidka' (karmínově červené a kulaté bulvičky, poloraná odrůda vhodná pro jarní až podzimní sklizeň)'Poloneza' (červené kulaté bulvičky s bílou špičkou, raná odrůda vhodná i pro rané polní pěstování)'Prima' (karmínově červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná i pro polní pěstování)'Rampouch' (bílé a protáhlé bulvičky, vhodná pro jarní polní pěstování)'Ria' (světle červené a kulaté bulvičky, velmi raná odrůda vhodná i pro polní pěstování)'Saxa 2' (intenzivně červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná i pro pole)'Sexta' (šarlatově červené a eliptické bulvičky, raná odrůda vhodná i pro pole)'Slavia' (červenobílé a kulaté bulvičky, velmi raná odrůda určená pro únorové výsevy)'Slovana' (červené válcovité bulvičky s bílou špičkou, raná odrůda vhodná pro studené rychlení)'Stela' (jasně červené a kulaté bulvičky, raná odrůda vhodná pro studené rychlení)'Teko' (jasně červené a kulaté bulvičky, velmi raná odrůda vhodná i pro pole)'Tercia' (tmavě červené a ploše kulovité bulvičky, raná odrůda vhodná pro celoroční pěstování)'Věra' (svítivě červené a kulaté bulvičky, poloraná odrůda pro volné půdy)'Vinara F1' (tmavě červené a kulovité bulvičky, poloraná odrůda pro polní pěstování)'Viola' (jasně fialové a kulovité bulvičky, pozdní odrůda vhodná pro celoroční polní pěstování)'Zlata' (žluté a kulaté bulvičky, polopozdní odrůda vhodná pro jarní a podzimní sklizeň)Zdroj: culinabotanica.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, szu.cz, abecedazahrady.cz, rozhlas.cz, semenaonline.cz, truhlikov.cz, potravinovezahrady.cz
