Produkcí co nejmenšího množství odpadu se chováme ekologicky. A ten odpad, který je prostě nezbytný, ať se mu bráníme, jak chceme, je pak třeba důsledně třídit. Jednoduché, prosté. Právě kvůli trendu zmenšování objemů odpadů pak postupně začaly vznikat bezobalové obchody, které dnes najdeme po celé zemi. A stále vznikají nové. Aktuální bezobalovou mapu, tedy mapu s bezobalovými obchody, najdete ZDE. Nákupem potravin, drogerie a kosmetických přípravků takzvaně bez obalů, čili do nádob, které si do obchodu přineseme, se vyhneme potřebě mnoha jednorázových obalů. Vždyť v běžné prodejně zakoupíte třeba cukr, koření, luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka, sůl, sušené byliny, sušené ovoce, těstoviny, mouku a další produkty zásadně v jednorázových obalech, někdy jsou papírové, ale většinou jde o plast. Jednorázové obaly přitom nesou jak důležité obchodní informace, tak reklamu, snaží se na sebe upoutat. Zatímco do bezobalové prodejny si prostě jdete pro fazole či hrubou mouku a na značku již tolik nekoukáte. Kupujete si, co právě potřebujete a v rozumném množství. Bez obalu si lze zakoupit třeba také hygienické a úklidové prostředky. Nádoby si přitom můžete donést anebo zboží dostanete do opakovaně použitelného či vratného obalu. Plastové obaly bývají nejčastěji nahrazeny obaly papírovými, dřevěnými, případně obaly z bio bavlny. A nakoupit si třeba stáčenou drogerii, mýdla, krémy, tekuté i tuhé šampony a zubní pastu bez obalu bude i zajímavým zážitkem. Výrobky v obalech často vidíme až ve chvíli, kdy je začneme používat, ale ne v obchodě. A právě na nákupu stáčené drogerie a kosmetických přípravků poznáme, jak celý systém nákupu v obchodech bez obalu funguje. Postupně si pak zvykneme kupovat bez obalu i potraviny. Však se také v mnoha domácnostech zakoupené sypké produkty sypou do různých sklenic a pořadačů, aby byly v kuchyni prakticky po ruce a dobře vidět. A vlastně to vypadá i docela pěkně, jde o příjemnou dekoraci, která do kuchyně patří. Další zajímavostí je, že třeba bezobalová kosmetika je většinou domácí výroby, do které se nakonec můžete pustit i vy sami. Pokud se prostě nechcete vzdát přírodní nebalené kosmetiky a zároveň chcete ušetřit, s chutí do toho. Ostatně podomácku si lze vyrábět třeba i mýdla a prací prostředky. Pokud se vydáváte do bezobalového obchodu, určitě se vybavte vlastními sklenicemi se šroubovacími víčky a různými pytlíky sáčky, nejlépe za naprosté absence plastu. I když ani to úplně nejde, protože třeba šroubovací sklenice mají víčka obvykle plastová nebo částečně plastová. Nějaká ta úlitba bohům vás vždy čeká. Pokud vlastní obaly mít nebudete, budete muset za některé získané v bezobalové prodejně zaplatit. Ale i to je vlastně dobrý způsob, jak takové obaly získat. Jsou opakovaně použitelné a případně i vratné, čili dostanete později zálohu zpět a obchodník si udrží svého zákazníka. Hlavní předností bezobalových obchodů je jejich šetrnost k životnímu prostředí. Najdeme však i další pozitiva, například čerstvost zboží, snížení množství aditiv, konzervantů a různé chemie v jídle i v domácnosti, pořízení pouze takového množství zboží, kolik ho skutečně potřebujeme, eliminaci klamavé reklamy na obalech a nakonec i podpora malých a regionálních výrobců a prodejců.Nevýhodou je oproti tomu často kratší doba trvanlivosti (proto si ale kupujeme jen malé množství), obtížnější skladování potravin, absence informací o zboží na obalech, delší čas strávený při nákupu a nutnost mít vlastní nádoby anebo si je zakoupit. Zrekapitulujme si: bezobalové obchody (anglicky zero-waste grocery store, packaging-free supermarket, bulk foods store) jsou prodejny, které prodávají potraviny do znovupoužitelných obalů, čímž se vyhýbají jednorázovým odpadům. Koncept bezobalových obchodů se ve světě rozvíjí od první dekády 21. století. Běžně zde dnes nakoupíte především trvanlivé suché potraviny, ale i čerstvé ovoce a zeleninu, některé chlazené výrobky, koření a také čisticí prostředky a další sortiment běžných drogerií. Koncept bezobalových obchodů se snaží být v souladu se zásadami bezopadového života. A právě základní filozofií konceptu je předcházení vzniku odpadů a dosažení udržitelného způsobu života šetrného k přírodě a životnímu prostředí. Ovšem zcela nulový odpad je spíše ideálním, ale nereálným cílem. Dochází proto spíše k redukci a opětovanému používání či recyklaci materiálů používaných pro balení a uskladňování výrobků.V bezobalových obchodech jsou produkty uskladněny v nádobách velkého objemu, ze kterých si odebíráme jen požadované množství do vlastních nádob. Naplněné nádoby se nakonec zváží a z celkové hmotnosti je odečtena váha samotné nádoby. Obchodníkovi přitom nezbývá nic jiného, než se spolehnout na férové chování zákazníků, především co se týká hygieny. Nápad bezobalových obchodů se po světě rozšiřuje přibližně od let 1998–2002. Na začátku stálo založení Mezinárodní zero-waste aliance (Zero Waste Internation Alliance, ZWIA), v roce 2008 pak přišla Bea Johnsonová prý jako první s plánem přeměnit chod své domácnosti na bezodpadovou. První bezobalový obchod vznikl v ČR v roce 2015 v Praze, založen byl neziskovou organizací Bezobalu, dnes však již jde o několik set prodejců (např. v roce 2020 to bylo cca 80 prodejců). Bohužel fungování bezobalových obchodů narušila v roce 2020 pandemie koronaviru, která v některých zákaznících vyvolala obavy z nákupu a na nějakou dobu provoz prodejen úplně zastavila. V posledním roce to však vypadá na bezobalové dostihy. Mnoho zákazníků také o možnostech bezobalového nákupu vůbec neví, případně volí nákupy v klasických obchodech pro větší komplexnost, dostupnost obchodů, efektivnost nákupu, širší síť prodejen a kratší čas, který při nákupech v obchodech stráví.Myšlenka bezobalových prodejen přitom není ničím převratným, ale praktickým a zároveň šetrným návratem do historie, kdy kupci zboží běžně balili do papíru včetně třeba kornoutů atd. To byl ještě průmysl výroby obalů v hodně velkých plenkách. A příroda na tom byla o mnoho lépe.Zdroj: Wikipedia.org
