Banánovník lotosový (Musella lasiocarpa) si dokonce i poměrně snadno vypěstujeme a prodávají se sazenice i semínka. Tato rostlina pochází z provincie Yunnan (Jün-nan) v Číně a byť zrovna malé banánky tohoto druhu banánovníku nejsou vůbec chutné, právě květy jsou tím, co nás vede k jeho pěstování. Navíc považte, tato rostlina dovede kvést dokonce i celý rok! Jde o skutečnou raritu rostlinného světa, rebela, který se vzepřel rodu banánovníků dokonce i svým vzrůstem. Ale není na to sám. Jde o jeden z nejnižších druhů svého rodu a pěstovat jej proto můžeme i v interiéru. Svými rozměry nás z bytu nevytlačí. V oblasti svého původu navíc roste v nadmořských výškách až 2500 m.n.m. a proto dokonce snáší i slabší mrazíky (údajně krátkodobě až do -6 oC, ovšem různé zdroje uvádějí různé teploty, raději bych to nezkoušel a před předpovědí prvních mrazíků rostlinu ukryl do bezpečí). V našich klimatických podmínkách tento banánovník pěstujme raději jako rostlinu přenosnou v dosti prostorném květináči. Tedy pokud se jím chceme kochat celoročně, jinak nám na podzim s prvními mrazíky nad zemí ze zahrady postupně zmizí a teprve z tepelnou izolací zakrytých oddenků (např. dostatečně silná vrstva mulče) vyrazí na světlo boží zase za teplého počasí. A pokud si chcete až po celý rok (ano, některé zdroje uvádějí až 10 i 12 měsíců) užívat květu, v zahradě být tento banánovník přes zimu prostě nesmí. Pro otužilé banánovníky obecně platí, že jsou jejich nadzemní části mrazuvzdorné jen částečně, listy odumírají již při cca –1 °C, kmínek (resp. stonek) při cca –5 °C, ovšem podzemní oddenky dovedou při důkladném zazimování přežít bez problémů zimu. Obecně pocházejí tyto druhy z vysokohorských oblastí Afriky a východní Asie a některé je dokonce možné pěstovat celoročně i u nás. Pravda, vše nadzemní na zimu uhyne, ovšem na jaře vyrazí z oddenků nové rostliny. Mezi až takto otužilé druhy patří velmi známý Musa basjoo (především pak kultivar Sakalinensis), Musa sikkimensis a právě i Musella lasiocarpa. Ze všech tří uvedených mrazuvzdorných druhů je nejznámější Musa basjoo, pocházející z Japonska, dorůstající výšky okolo tří až čtyř metrů a s listy dosahujícími délky až okolo dvou metrů. Trpasličí banánovník lotosový dobře prospívá na slunném stanovišti a v půdě výživné a vlhčí. Při pěstování v podobě pokojové a letněné (přenosné) rostliny potřebuje v zimě uchovat ve světlém prostoru a za teplot 5 až 10 °C, přece jen pochází z chladnějších oblastí a potřebuje si v zimě odpočinout. Během vegetačního období pravidelně přihnojujeme, obecně platí pro všechny banánovníky, že jsou náročné na živiny. Banánovník lotosový dorůstá výšky až 3 metry, v našich podmínkách a při pěstování v nádobě však počítejte s výškou okolo 1,5 metru. Přesto ale nebude v interiéru působit jako „drobeček“. Oproti ostatním druhům banánovníků má pevnější a tedy vůči větru odolnější listy a za dobrých podmínek nám poprvé vykvete již druhým a nebo třetím rokem pěstování. Exotické žluté květy tohoto banánovníku skutečně připomínají svým tvarem (nikoli barvou) květy lotosové. Banánovník nám vykvete v létě a na rostlině vydrží velmi dlouho (některé zdroje uvádějí až jeden rok, ovšem může jít o celé období kvetení až do vytvoření a zrání plodů). Plody jsou menší, zelené, jedlé, ale nechutné. Banánovník lotosový tvoří odnože, které můžeme po zesílení rostliny oddělit a svůj banánovník si tak rozmnožíme a třeba jím někoho obdarujeme. U tohoto druhu se nedoporučuje přesazování do volné půdy a podzimní vyrývání, jelikož jeho kořeny jsou citlivější na možná poškození než třeba kořeny Musa basjoo. Prostě je třeba druh Musella lasiocarpa pěstovat celoročně v jednom květináči bez přesazování. Pokud chceme nechat svůj banánovník lotosový v půdě zahrady přes zimu, při příchodu prvních mrazíků nemilosrdně seřízneme kmen cca 10 až 20 cm nad zemí a zeminu do průměru cca 1 metr okolo rostliny zakryjeme až 40 cm silnou vrstvou listí, kůry, slámy či chvojí. A to celé ještě raději překryjeme několika vrstvami netkané textilie a zatížíme na mnoha místech, aby nám neulétla. Na jaře pak v době, kdy již nehrozí mrazy (obvykle po půlce května) rostlinu odkryjeme a pozorujeme, jak nám z oddenků vyrazí nový kmen a odnože. Tento banánovník odnožuje velice ochotně a pravidelně. Pozor však, v našich podmínkách se ve venkovním prostředí pro celoroční pěstování banánovník lotosový příliš neosvědčil. Hodně záleží na lokalitě a jejích teplotních podmínkách. Prostě třeba na jihu Moravy bych to zkusil v podhůří Krkonoš a na šumavských „kopcích“ určitě ne. Ale kdoví…Chcete si na rozdíl od krásných květů vypěstovat vlastní banány?
