Až 50 procent obytných budov se v létě přehřívá Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

V tropických dnech stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů a ve velkoměstech se kvůli efektu tepelných ostrovů vzduch neochladí ani v noci. Lidé se v horku potýkají se zdravotními obtížemi, sanitky vyjíždějí až dvakrát častěji. Podle nové studie vědců Univerzity Karlovy vln veder v Česku v budoucnosti ještě přibude.

Když Česko zasáhnou tropická vedra, mnoho rodinných i bytových domů se kvůli nesnesitelnému horku stává téměř neobyvatelnými. „Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá, a interiérové teploty tak mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Důvody, proč se obytné budovy přehřívají (Zdroj: AVMI)

  1. nefunkční opláštění budov
  2. nefunkční izolace střech
  3. nevyhovující cirkulace vzduchu
  4. absence stínění v podobě žaluzií či markýz
  5. nevhodně zvolené stavební materiály
Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů a celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v České republice.

Navíc na rozdíl od zimního období, kdy je možné tepelný komfort zajistit topením za cenu vyšších účtů za energie, v létě je dosažení příjemné teploty bez klimatizace mnohdy nemožné. Otevřená okna a průvan v horkých dnech rozhodně nestačí. Lidé v rodinných domcích se tak dočasně stěhují z podkroví do přízemí, obyvatelé panelových domů odjíždějí mimo velkoměsta, kde bývá situace nejhorší.

Velkoměsta vykazují výrazně vyšší teploty než okolí

Velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem tzv. městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů. Městské tepelné ostrovy je v České republice možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve velkoměstech neochladí ani v noci, což zhoršuje kvalitu spánku. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Úleva nepřijde ani v noci, a obyvatelé velkoměst jsou tedy horku vystaveni dlouhodobě,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Jedním z řešení mohou být i takzvané zelené střechy. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budovy, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

Vysoké teploty jsou nebezpečné hlavně pro děti, seniory a nemocné

Velká horka znamenají pro lidský organismus značnou zátěž a počet výjezdů rychlé záchranné služby se v tropických dnech na území celé České republiky zvyšuje až na dvojnásobek. Přehřátí přichází nečekaně a může mít fatální následky. „Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k nebezpečným úrazům, případně zdravotním komplikacím, jako jsou problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody,“ vypočítává Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu.

Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři, a to kvůli horší termoregulaci organismu. „Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách,“ upozorňuje Marcela Kubů. Podle Českého sdružení pro technická zařízení eviduje Česká republika až 300 smrtelných případů otravy oxidem uhelnatým ročně, což je jeden z nejhorších výsledků ve střední Evropě.

Tropických dnů v budoucnu ještě přibude

A bude hůř. Podle nové studie expertů Ústavu fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na změnu klimatu v České republice klesne počet studených arktických dnů a naopak stoupne počet horkých tropických dnů (nad 35 stupňů) i nocí (nad 20 stupňů). Průměrná roční teplota vzduchu by v tuzemsku do roku 2040 měla vzrůst až o 1,5 stupně a do roku 2060 o 2,5 stupně Celsia. Současně vzroste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvýší se i četnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vichřice i tornáda. V neposlední řadě stoupne i nebezpečí vzniku zmíněných městských tepelných ostrovů.
„Očekávané změny klimatu budou mít bezprostřední dopad i na sektor stavebnictví a lidských sídel. Lze očekávat, že dojde k úpravě závazných norem s důrazem na kvalitní vysoce izolovanou obálku budovy, která zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou stabilitu vnitřního prostředí v zimě i v létě,“ uzavírá Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). 
Zdroj: www.avmi.cz