Sdílet
 

Čechy doma obtěžuje hlavně hluk z ulice

Datum vydání: 12.01.2016 | autor:

44 procent Čechů si stěžuje na pouliční rámus z dopravy či stavby a v součtu 56 procent domácností obtěžuje hluk od sousedů, kteří bydlí buď nad nimi (dupání, šoupání židlí), nebo vedle (domácí spotřebiče, křik, štěkot, práce na zahradě). Nejvíce trpí obyvatelé budov, které jsou dvacet a více let staré a zatím neprošly renovací či rekonstrukcí. Paradoxně hluk může trápit i zateplené budovy, protože jen některé izolační materiály jej dokáží tlumit. Nejhorší situace je v Praze a Středočeském kraji. Hluk má na svědomí kromě řady chorob a psychických problémů také horší výsledky školáků.

Rušná ulice Rušná ulice
Rušná ulice
Více než polovina Evropanů dnes žije v lokalitách, kde je hluk tak silný, že ohrožuje lidské zdraví. „České domácnosti obtěžuje venkovní hluk (44%) v podobě ruchu z dopravy a hluk od sousedů způsobený běžným užíváním bytu (28%) či domácími pracemi (29%),“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Vyplývá to z ankety mezi 1712 respondenty, kterou nechala asociace zpracovat.

Hlukem nejvíce trpí obyvatelé budov, které jsou dvacet a více let staré a zatím neprošly renovací: „Zejména výměnou vnějšího izolačního pláště, oken a vnitřních rozvodů. V případě hluku uvnitř budov je hlavním viníkem neexistující či špatně provedená kročejová izolace a akustická izolace příček mezi byty,“ dodává architektka Marcela Kubů. Paradoxně hluk může trápit i zateplené budovy, protože jen některé izolační materiály jej dokážou tlumit. Například běžně používané fasádní pěnové izolace – na rozdíl od minerální vlny – zvukové vlny nepohlcují. Velký vliv na akustickou pohodu v domácnosti má i kvalita oken a dveří včetně profesionálně provedené připojovací spáry.
Bydlení v domě na pěší zóně také není výhrou Bydlení v domě na pěší zóně také není výhrou
Bydlení v domě na pěší zóně také není výhrou
Intenzivní každodenní hlukovou zátěž musí snášet zejména lidé v okolí dopravních komunikací. „Nejpostiženějšími regiony jsou přitom Praha a Středočeský kraj, ale také další obce s intenzivní tranzitní i osobní dopravou, jako je například Brno nebo Olomouc,“ dodává Marcela Kubů. Podle hlukové mapy zpracované Ministerstvem zdravotnictví České republiky se automobilová doprava na celkové hlukové zátěži podílí z více než 95 procent.

Hluk: řada zdravotních problémů či zhoršená schopnost učení

Skutečnost, že pobyt v hlučném prostředí má jednoznačně nepříznivý dopad na lidské zdraví a může být dokonce příčinou předčasného úmrtí, je již vědecky doložena. Lidský organismus si na hluk sice částečně zvykl, ale stále na něj reaguje negativně, protože jej vnímá jako poplašný signál. „Dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, zvýšené riziko infarktu a v noční době pak vede k poruchám spánku,“ říká Zdeňka Vandasová ze Státního zdravotního ústavu. Kromě toho hluk nejspíše škodí i lidské psychice a imunitnímu systému.

Více než dvacet různých studií současně prokázalo, že pobyt v hlučném prostředí má negativní vliv také na poznávací dovednosti dětí a jejich schopnost učení. Děti, které navštěvují školy v bezprostřední blízkosti frekventovaných silnic, letiště či vlakových tratí, obtížněji čtou, méně si z výuky pamatují a mají horší výsledky v testech.
Příklady typických zvuků různé intenzity
ZvukHladina v decibelech
Klidná zahrada20
Tichý byt a ulice, šepot30
Tlumený hovor40
Běžný pouliční hluk50
Hlasitý hovor60
Frekventovaná ulice70
Křik, hlasitá hudba80
Motorová vozidla, vlak90
Diskotéka110
Startující letadlo120
Práh bolesti130
Akustické trauma140
Petardy170

Zdroj:
converter.cz
Minerální vlna Minerální vlna
Minerální vlna

Obrana proti hluku: lepší izolace obálky budovy

Hladina hluku v obytných místnostech by v souladu s Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, neměla přesáhnout základní limit 40 decibelů přes den a 30 decibelů v noci. Tato hladina zhruba odpovídá tlumenému hovoru či šepotu (viz tabulku). Pouliční hluk přitom běžně dosahuje hodnoty 50 decibelů, frekventovaná silnice až 70 decibelů. V rámci budovy jsou pak limity stanoveny akustickou normou ČSN 73 0532. Kročejová neprůzvučnost stropů je maximálně 55 decibelů a vzduchová neprůzvučnost mezi jednotlivými bytovými jednotkami činí nejvýše 53 decibelů.

Pokud má obyvatel domu či bytu pocit, že v jeho bydlišti jsou tyto limity překračovány, může se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici. Ta stížnost prověří. Ve spolupráci s akreditovanou laboratoří provede patřičná měření, pokud je již nemá k dispozici, a případně vyzve majitele nebo správce objektu, který hluk produkuje, k nápravě. Na hlučné sousedy v době nočního klidu je možné zavolat Policii České republiky, ta jim může uložit pokutu až ve výši 5000 korun.
„Jedinou účinnou obranou před hlukem je dobře zvukově izolovaný dům či byt, tedy kvalitní opláštění budovy se stejně kvalitními okny. Akusticky účinná izolace obálky budovy je přitom o tloušťce nejméně 160 milimetrů minerální vlny,“ doporučuje Marcela Kubů.
Zdroj: avmi.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Čechy doma obtěžuje hlavně hluk z ulice"

Celkem komentářů: 1

Hluk od sousedů 15.08.2016, 10:50:10

Copak hluk z ulice, proti tomu se člověk může celkem jednoduše bránit kvalitními okny, ale momentálně spíš řeším hluk od sousedů, kteří dupou jako králíci. Přemýšlím už, že jim koupím filc, nebo něco jako tohle http://www.acomponents.cz/kluzak-samolepici.html a vložím jim ho do schránky. Jinak nic nezabírá.

Přidat nový komentář k  "Čechy doma obtěžuje hlavně hluk z ulice"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE