Co nového přináší rok 2016? Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Jaké zásadní změny v legislativě ovlivní především naše bydlení a účty za něj? Nová pravidla pro topení v bytových domech a rozúčtování energií, ceny za energie, daň při převodu nemovitosti, půjčky a hypotéky, ale i minimální mzda!

1. Topení v bytovém domě

Rozúčtování nákladů na centrální vytápění v bytových domech má v platnosti nová pravidla právě od začátku roku 2016. Tato pravidla pomohou domácnostem, které vytápějí průměrně, zatímco více zatíží domácnosti přetápějící a ty, kteří využívají vytápění sousedících bytů a sami netopí. Přitom nevýhody bytů v rozích domů, kde je třeba logicky vytápět více, budou kompenzovány speciálními koeficienty určenými vyhláškou.

Řeč je o vyhlášce o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům č. 269/2015 Sb. s účinností právě od 1. 1. 2016.

Do 1.1. 2016 platilo, že domácnosti s minimální spotřebou tepla ušetří až 40 procent nákladů v porovnání s průměrnými náklady celého domu. Nově bude možné uspořit nejvýše cca 20% a to už „si jeden raději přitopí.“ I kdybyste v bytě vůbec netopili, zaplatíte si čtyři pětiny průměrné spotřeby ostatních obyvatel domu. Tato legislativní úprava byla dlouho předmětem sporů a diskusí, nakonec ale prošla.

Úplně stejně funguje rozúčtování i v opačném případě, tedy při přetápění bytu. I zde platil čtyřiceti procentní limit, čili domácnost s nadstandardní spotřebou vytápění si připlatila nejvýše o 40% více, než jsou průměrné náklady domu. Tento limit se však nyní zvýšil na 100%. Celkový účet za vytápění proto může být až dvojnásobný oproti průměru.

V zásadě jde vůbec o tom, aby skutečná spotřeba tepla hrála v celkovém vyúčtování zásadní roli. Skutečná spotřeba zvýší podíl spotřební složky k základní, kterou nelze ovlivnit a do které jsou zařazeny i společné prostory. Náklady se totiž dělí na základní složku, která je nezávislá na chování domácnosti (velikost bytu, podíl na společných prostorech domu), a spotřební složku, kterou může domácnost ovlivnit regulací vytápění. Základní složka mohla do 1.1. 2016 tvořit 40 až 50% celkových nákladů, od 1.1. 2016 je to 30 až 50%.

Vedle toho se zásadně zvyšují sankce pro majitele bytů, kteří neumožní odečet naměřených hodnot a nebo montáž měřidla, přestože byli opakovaně upozorněni. Nově může jít až o trojnásobek spotřební složky (oproti dřívějšímu 1,6 násobku).

2. Ceny energií

Ceny elektřiny a zemního plynu se od letošního Nového roku výrazně nemění, cena plynu dokonce mírně klesá (hlavně při využití speciálních nabídek distributorů). Na světovém trhu sice komodity zlevňují, ale u nás se zvyšuje regulovaná část cen, kterou stanovuje Energetický regulační úřad. K výraznému zdražení u nás nedochází ani u služeb, jejichž ceny i způsob účtování se v jednotlivých regionech liší - vodné a stočné, centrálně dodávané teplo, svoz odpadu, městská hromadná doprava. Nejvíce zřejmě zdraží v některých oblastech voda.

3. Co musí platit nájemník? Jaký má mít podíl na údržbě a opravě bytu?

Od 1.1. 2014 stanoví Nový občanský zákoník (NOZ), že nájemce musí provádět a platit běžnou údržbu a drobné opravy, které souvisí s užíváním bytu. Ovšem blíže NOZ neupřesňoval, co je tím konkrétně myšleno. Na jednu stranu zde bylo přesnější nařízení vlády z roku 1995, které však bylo zrušeno právě Novým občanským zákoníkem. Nyní vešel v platnost aktualizovaný seznam běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním bytu. Na druhou stranu však není vyloučeno, aby si pronajímatel (majitel) a nájemce (nájemník) sjednali menší rozsah povinností, než stanoví nařízení vlády. Dokonce se mohou dohodnout, že nájemce se nebude na údržbě a drobných opravách podílet vůbec. Větší rozsah povinností je naopak vyloučen. Vládní nařízení, které začíná platit od letošního ledna, také stanoví maximální možný limit ročních výdajů.

4. Daň z převodu nemovitostí

Pravidla pro bývalou daň z převodu nemovitostí (nově daň z nabytí nemovitých věcí) se mají měnit od dubna 2016. Jestliže Parlament stihne schválit vládní návrh, bude ji nově platit kupující a nikoli prodávající. Dosud byla též druhá strana obchodu státu ručitelem zaplacení daně a i toto ručení má být též zrušeno.

5. Půjčky a hypotéky

Nový zákon, který má platit od jara, zpřísňuje pravidla pro poskytovatele spotřebitelských půjček (i půjček nižších jak 5000 korun). Zavádí strop pro sankce za pozdní splátky, rozšiřuje možnosti předčasného splacení hypotéky bez sankcí, zpřísňuje podmínky poskytovatelům nebankovních úvěrů a má pomoci klientům bank, kterým končí dosavadní fixační období hypotéky.

Nižší úrokovou sazbu je stále snazší i díky různým srovnání hypoték. Stačí zadat několik základních údajů o nemovitosti a takřka ihned se zobrazí hypotéky od většiny bank na trhu. Hypoteční úvěry lze také snadno seřadit od těch s nejnižší úrokovou sazbou.

Návrh nové úrokové sazby pro další období jim bude muset banka poslat nejpozději tři měsíce před koncem fixace. Předpokládá se, že pro přísnější pravidla klesne počet firem nabízejících půjčky ze současných desítek tisíc na pouhé desítky, přičemž kontrolu nad nebankovními úvěry převezme Česká národní banka.Česká národní banka.

6. Minimální mzda

Od ledna 2016 se po roce opět zvyšuje minimální mzda a to o 700 korun na 9900 korun měsíčně (z 55 na 58,70 korun za hodinu). A zvyšují se i tarify takzvané zaručené mzdy (ta je vyšší jak minimální mzda), která je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů - osmi minimálních mzdových tarifů. Nezvyšuje se však životní minimum a existenční minimum. Cílem je, aby se práce vyplácela více jak pobírání sociálních dávek.
Zdroj: www.aktualne.cz, www.shutterstock.com