Třetí ročník odborné konference H2 Heating – Vodík na cestě k budovám, která se konala 5. června 2025 v Praze, ukázal, že zájem odborníků o využití vodíku v energetice budov roste. Stát zatím zůstává spíše zdrženlivý, ale experti z akademické, technologické i komunální sféry přinášejí konkrétní řešení a projekty.
První blok: Strategické výzvy vodíku a realita dneška
Úvodní vystoupení se věnovala hlavně tomu, proč má vodík v budovách smysl a co mu dnes brání. Jan Sochor z platformy HYTEP kritizoval přísnou legislativu, která umožňuje využití pouze tzv. zeleného vodíku, což podle něj blokuje rozvoj pilotních projektů. Státní zástupci z ministerstev průmyslu a životního prostředí vodík do budov zatím příliš nepodporují – preferují jeho využití v průmyslu a dopravě.
Naopak zástupci plynárenského sektoru, jako Josef Kotrba (Český plynárenský svaz) a Ivo Jirovský (GasNet), zdůraznili nutnost využít stávající plynovou infrastrukturu a postupně ji adaptovat na směs zemního plynu a vodíku. Studie ukazují, že až 20 % vodíku lze do stávající sítě přimíchat bez větších úprav.
Zajímavé projekty z praxe představil Radovan Illith ze slovenské společnosti SPP-Distribúcia, který popsal konkrétní vodíkové projekty a hybridní systémy.
Druhý blok: Technologická praxe a systémové řešení
Druhá část konference se věnovala praktickému využití vodíku v budovách. APOKS představil modelový příklad rodinného domu s vlastní výrobou a skladováním vodíku. Důraz byl kladen na bezpečnost – prezentace firem jako Dräger a přednáška Veroniky Bukové (APOKS) ukázaly, že technologie už dnes bezpečné jsou, ale přechod pro běžného uživatele musí být co nejjednodušší.
Ekonomickou stránku rozebral Valtr Sodomka (APOKS) – podle jeho výpočtů může být vodíkové vytápění dlouhodobě konkurenceschopné, pokud klesnou ceny technologií a zajistí se rozumné financování.
Třetí blok: Hranice jako inspirace
Jedním z hlavních taháků byla prezentace pilotního projektu v Hranicích (Karlovarský kraj), který realizuje společnost GasNet ve spolupráci s APOKS. Projekt ukazuje, jak může vypadat přechod na vodík v praxi – od návrhu infrastruktury, přes měření emisí, až po názory obyvatel.
Pozitivní ohlas ukázal, že právě spolupráce samospráv, expertů a firem může posunout věci kupředu.
Čtvrtý blok: Regiony, výzkum a budoucnost
Zástupci Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje potvrdili zájem stát se součástí tzv. vodíkových údolí a podporovat pilotní projekty. Diskuse se točila i kolem zásadních otázek – například jak v zimě pokrývat špičky spotřeby energie nebo jak splnit požadavky evropské směrnice EPBD IV. Vodík sice není jedinou cestou, ale může být důležitým prvkem v systému.
Co si z konference odnést?
Vodík má potenciál i v budovách, pokud bude využíván realisticky a s ohledem na stávající infrastrukturu.
Pilotní projekty jsou nezbytné – ověřují technickou funkčnost, pomáhají s osvětou i přesvědčováním politiků.
Plán B je nutný – kombinace zemního plynu, biometanu a vodíku je důležitým mezikrokem k plně obnovitelné budoucnosti.
Bez lidí to nepůjde – chybí školení projektantů, techniků i úředníků, kteří by novou technologii dokázali zavádět v praxi.
Podpora regionů a samospráv je klíčová – bez nich se žádné reálné projekty nerozjedou.
Třetí ročník H2 HEATING tak ukázal, že odborná sféra je připravená. Nyní je potřeba, aby se přidali i zákonodárci a stát. Čtvrtý ročník konference se plánuje na rok 2026 – a už dnes se očekává, že přinese výsledky z prvních realizací.
