V Číně to, jak se zdá, myslí se soukromým vlastnictvím vážně. I přes všemožné západní mediální proklamace, že je to úplně jinak. Kdyby si totiž stát dělal s lidmi opravdu kdykoli se vládnoucím špičkám zachce čehokoli, těžko by se mohlo stát něco, co je u nás naprosto nemyslitelné. A co svou bizarností překračuje hranice naší představivosti. Nebo jde o důkazy, že paličatost mnohých Číňanů je pro nás bezbřehá, nepochopitelná? Představujeme hřebíkové domy.
Je to jako když z podlahy ční hřebík a nikdo ho nezatluče. Například jeden dům zůstal zachován rovnou uprostřed postaveného nákupního centra. Problémem prý byla nízká nabídka kompenzací za zkonfiskované pozemky. Majitel se nedal a obchodní dům byl nakonec postaven okolo jeho domu, respektive obrovské parkoviště obchoďáku. S vyvlastňováním půdy mají v Číně vůbec problémy, obzvláště pak na venkově, proto lidé začali požadovat revizi stávající legislativy. A jelikož k ní nedochází, staví se k problémům po svém. Ne všichni ale nakonec odolají. Pokud ale odolají, developer je jednoduše obestaví.
)
Například pětipodlažní dům uprostřed dálnice čínské úřady nakonec nechaly zbourat. Majitelé nejprve odmítli stavbě ustoupit, jelikož jim úřady měly nabídnout příliš málo peněz. Ani ne tolik, za kolik byl samotný dům postaven. Fotografie osamělého činžáku uprostřed asfaltu tehdy oblétly svět a staly se symbolem odporu Číňanů vůči šikaně ze strany státu. Dům ve vsi Sia-čang-jang ve východočínské provincii Če-ťiang stavbě nové silnice odolával opravdu dlouho, majitelé s demolicí svého domu nesouhlasili, nakonec ale pod tlakem přistoupili údajně na původní podmínky, tedy na odškodné v původní výši. Jelikož je dálnice hlavní spojnicí k velkému železničnímu nádraží ve městě Wen-ling, které bylo zprovozněno již před několika roky, důvodů souhlasu majitelů domu mohlo být více. A nátlak byl asi také velký.
)
)
Jak si ale vysvětlit, že ve východočínském městě Fu-čou dálnice jeden konkrétní dům doslova obklopila a ten zůstal stát? Nejen na první pohled nesmyslná situace vyšla z prostého faktu, že se majitel domu nedohodl s úřady na jakémkoli rozumném řešení. Dálnice G206 je součástí obchvatu města Fu-čou, ale právě na předměstí Ťin-si kvůli ní došlo k patové situaci. Místní rodinný dům, který patří tvrdohlavému Chuangu Pchingovi, měl být i s pozemkem vykoupen za více jak 1,6 milionu juanů (více jak 5 milionů korun) spolu se dvě povoleními k přesídlení. Ta však měla být vydána postupně během dvou let, majitel domu však trval na vydání obou povolení zároveň, čímž by zajistil bydlení svým dvěma synům. Místní úřad ale přestal jednat o kompromisu a nakonec rozhodl postavit dálnici okolo nemovitosti kvůli dodržení stavebního termínu.
Dům dokonce zůstal připojen k místní elektrické a vodovodní síti, proto v něm muž mohl zůstat bydlet, ovšem více méně jenom papírově. Během stavby dálnice se do domu vracel na noc, přes den žil v karavanu. Jak to ale dopadne, až se dálnice zprovozní? Nyní se prý paličatý Číňan cítí ve svém domě jako lapený v kleci, alespoň podle agentury Newsflare. A svého rozhodnutí prý lituje. Dokonce prý uznává, že hrál vabank a prohrál. Nadále se proto prý snaží o jakousi dodatečnou domluvu. Mezitím byl jeho dům na internetu překřtěn na Ťin-sijské dopravní oko. A stal se turistickou atrakcí. Možná nakonec majitel na domě vydělá víc, než kolik mu čínské úřady vůbec kdy mohly nabídnout. Tedy pokud dům nebude přece jen zbourán.
 )
Ovšem uvedené čínské příběhy se jaksi vymykají principu „Domy postavené natruc“, vlastně jde o „Domy stojící natruc“, tedy „Domy, které natruc zůstaly stát,“ alespoň nějakou dobu. V každém případě jsou ale hřebíkové domy v Číně symbolem vzpoury i tvrdého boje mezi majiteli nemovitostí a developery. Ve skutečnosti totiž legislativa lidem umožnila se bránit, ale developerům také. Proto rostou právě v Číně takzvané hřebíkové domy jako houby po dešti. Platí, že co nemůžeš vyvlastnit a zbourat, to jednoduše obestavíš…
Zdroj: ct24.cz, novinky.cz, elektrickevozy.cz
)
