Jak pomohou v zahradě mrazové zídky?

Mrazové zídky mají smysl především okolo zahrady a v žádném případě nezajistí, že bude v zahradě nějak výrazně tepleji. Pokud je však zídka umístěna opravdu citlivě, dovede ochránit rostliny před přízemním mrazivým vzduchem, který se snaží do zahrady valit zvenčí. A skutečně byla tato metoda používána už odedávna například při ochraně vinic, kdy pomáhaly na sebe na sucho naskládané kameny, které se naopak odstraňovaly z půdy.

Zděné ploty jsou u nás tradičním, ale dlužno říci, že dnes i poměrně drahým řešením. Na druhou stranu zajistí na pozemku pocit soukromí, bezpečí a navíc právě fungují jako takzvané mrazové zídky, čili mrazové zábrany, jelikož dovedou zastavit mrazivý vzduch. Ovšem mrazové zídky nemusí být vůbec vysoké, zcela si vystačíme s výškou jednoho metru.

Nejde ale jen o to, že by stačila pouze „na nějakém úseku okolo pozemku nějak vysoká zídka.“ Především je třeba zajistit, aby byl mrazivý vzduch odváděn podél zídky pryč, například na nejnižší místo před pozemkem. Zde se zastaví a vznikne takzvaná mrazové kotlina. Ideálního stavu pak dosáhneme, když v této kotlině nebudeme nic pěstovat a pokud ano, určitě se vyhneme ovocným stromům a keřům a též výsadbě brzy na jaře kvetoucích trvalek. Volíme druhy odolné a mrazuvzdorné.
Mrazovou zídku lze s úspěchem vystavět jako suchou, kdy na sebe klademe vhodně tvarované a dostatečně velké kameny. A hlavně – suchá zídka se stane organickou součástí zahrady i celé lokality. Sama o sobě bude fungovat jako malá zahrádka. Ve škvírách (spárách) mezi kameny se budou postupně uchycovat rostliny, které milují přesně takové prostředí. Těmto rostlinám říkáme suchomilné a patří mezi ně mnoho druhů bylin. Například vlaštovičník, netřesky, ale i statné divizny. Suché zídky jsou takzvaně oboustranné, čili uchytí se v nich rostliny z obou stran a co víc, stanou se i útočištěm mnoha druhů živočichů. Počínaje různým hmyzem až po ještěrky, užovky a třeba i lasici, která nám v zahradě pomůže se škodícími hlodavci.
A vůbec není třeba, aby zídka obepínala zahradu neprostupně - ze všech stran, stačí si vypozorovat, odkud proudí přízemní mrazivý vzduch. Je na našem rozhodnutí, do jaké výšky až půjdeme, příliš vysoká a neprostupná zídka však zastaví například užitečné ježky. I na to bychom měli myslet. S nízkou zídkou si ale poradí, nejsou to „nemotorné kuličky,“ ale zkušení lezci, chodci, běžci a lovci, kteří se nezaleknou například ani zmije.

A ještě jednu věc mrazové zídky dovedou, rozkvetou se u jejich vnitřní paty dříve sněženky, narcisy a další poslové jara. Dovedou také odrazit prudký vítr, ale jen v omezené míře, jelikož vítr je opravdu rychlý a točí se, nízká zídka mu není vážnou překážkou. Mrazové zídky tedy ochrání před větrem jen nízké porosty rostoucí poblíž, případně rostliny uchycené ve spárách na vnitřní straně zídky. Naopak jako dobrý větrolam fungují stromy a keře, jelikož vítr zpomalí a roztříští, ovšem částečně propustí.
Mrazivou zídku též může nahradit živý plot, ale nesmí zdola vyholovat a musíme volit stálezelené dřeviny, které dobře odolávají mrazu. Takový plot prostě musí být neprostupný, hustý. Dalším řešením je val, se který musíme počítat před započetím modelace terénu zahrady. I tato metoda se používala již v dávných dobách a pokud val zkombinujeme s hustým živým plotem, máme vyhráno. Poměrně drahým řešením jsou pak gabiony a mokré stavební systémy vyžadující vybudování základů. Val je dokonce spolu s živým plotem ideální i jako ochrana před větrem. Vítr totiž zvednou, načež se o něj postarají stromy.

Zdroj:
ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, shutterstock.com