Bez vláhy to nejde a déšť je na zahradě vítaným hostem. Pokud to tedy není déšť nečekaně náhlý a svou vydatností ničivý, přívalový. Během něj za krátkou dobu spadne obrovské množství srážek. Víc, než kolik pojme proschlá půda. Takový působí velké škody. Jak na něj být připraven?
O tom, že se blíží přívalový liják, se většinou dozvíte den předem nebo až na poslední chvíli. A proto je na něj být třeba připraven neustále. Zahrada, která je v kondici, má totiž větší šanci ho ustát a mít z něj pořád nějaký prospěch. Jinak je to učiněná katastrofa. K nezbytné prevenci škod, když na přípravu máte chvilku čas, patří několik opatření.
Rychlý plán: Je třeba ochránit rostliny
1) Zbavte rostliny seschlých částí, nadbytečných výhonků, odumřelých částí, suchých větví. Odlehčíte jim od zátěže, snížíte riziko jejich prověšení a slehnutí.
2) Nabídněte rostlinám podporu, upevněte je ke kůlům, dobře je vyvažte a na několika místech stonku přivažte. Zabráníte tím ohnutí a polámání. Kůl by měl být větší než sama rostlina.
3) Nízko nad zem můžete natáhnout a dobře ukotvit ochrannou tkaninu, která zabrání potlučení úrody a potrhání listů. Vynikající roli v tom plní i jemné husté sítě, používané v sadech proti ptactvu a úpalu.
4) Rostliny, které by déšť nebo dokonce kroupy měly problémy ustát, zakryjte obráceným kbelíkem. Přiložte na ně kameny, aby je vítr nepřevrátil.
5) Zakryjte kompost. Vláhu sice potřebuje, ale pokud se promáčí celý, rozklad se tím zastaví. Také by došlo k vyplavení organických látek a živin z něj.
6) V nepropustných půdách vytvořte povrchovou drenáž – rýhy a kanálky, které budou sbírat a odvádět vodu. Zabráníte tím tomu, že voda bude stagnovat nebo si hledat vlastní cestu, dusit kořeny rostlin.
Střednědobý plán: Je třeba ochránit půdu
V některých regionech jsou sezónní přívalové deště očekávatelné. Tam už se vyplatí předem komponovat skladbu zahrady tak, aby její uspořádání rizika spojená s příjmem velkého objemu škody byly co nejmenší. Je to o celkovém uspořádání, a také mnohem propracovanější drenáži. Jaké tedy jsou tyto střednědobé strategie?
1) Zákryt koruny stromu nad záhonky může přinášet ochranu, ale také zvyšuje rizika odlomení větve. Určitě byste neměli stavět pařeniště nebo skleník tam, kde jej padající větve mohou poškodit.
2) Vypomáhejte si mulčem. Pěticentimetrová vrstva nadrcené kůry, štěpky nebo slámy může ochránit kořeny rostlin před odhalením, vyplavením. Chráníte tím i váš nejcennější zdroj, půdu.
3) Nenechávejte půdu odhalenou, holou. Na volná místa vysaďte krycí plodiny. Pomáhají ochránit povrch půdy, usnadňují však, zmírňují dopady přívalového deště. Lepší je strniště než holá půda.
4) Plán zahrady – zvlášť pokud je umístěna ve svahu, sklonu, nebo s terénními sníženinami, uzpůsobte dešťové situaci. Vybudujte terasy, přerušte přímou linii splachu, zpomalte rychlost odtoku/splachu.
5) Velkým problémem přívalových dešťů je eroze. Snížíte ji správnou orientací záhonků (po vrstevnici), hlubšími řádky nebo příkopy na konci řádků.
6) Proti erozi a přívalovým dešťům jsou skvělou obranou vyvýšené a ohrazené záhonky. Je to dobré proti vyplavení, odnosu půdy i přemáčení kořenů
Dlouhodobý plán: Mějte z přívalových dešťů užitek
Přívalové deště znamenají komplikace a problémy, ale pořád přináší vodu. A ta je vzácným zbožím. Tam, kde je to možné, byste se měli postarat o to, aby vám vody na obhospodařovaném pozemku (ve formě vláhy, zásaku) zůstalo co nejvíc.
1) Odvodňovací rýhy jsou fajn, ale měly by vodu svádět správným směrem. Třeba do periodicky zaplavovaných tůněk a jezírek, do volných rozlivů, svejlů.
2) Budujte zahradu odolnou, která bude schopná absorbovat maximum srážek. Je to o práci s reliéfem, půdou, vegetací. A je to práce na celý život.
3) Snažte se pojmout co největší objem srážkové vody pro pozdější využití. Vodosběrné nádrže a zazemněné jímky vám neuberou obdělávatelného prostoru, a zajistí vám výhodu do časů sucha.
Co dělat po velkém dešti?
Pro celkové blaho zahrady je zrovna tak důležité, co uděláte roky, týdny a hodiny před příchodem přívalového deště, i to, co učiníte po něm. Rostliny jsou totiž oslabené, strukturně narušené, vratké v podmáčeném substrátu. Budou potřebovat vaši pomoc. Pokud jim ji včas poskytnete, dokáže celá zahrada rychle regenerovat.
1) Pečlivě zkontrolujte všechny rostliny na zahradě. Odstraňte poškozené a polámané části, popadané listí. Po dešti začíná boj s plísněmi a škůdci (typicky slimáci), kteří chtějí napadnout oslabené rostliny.
2) Při prořezávání a prostřihávání poškozených rostlin nezapomínejte na hygienu pracovních nástrojů. Abyste svou péčí nešířili plísně a houby mezi rostlinami. Dezinfikujte nůžky v lihu.
3) Vyzvedněte promáčený a vodou nasáklý mulč. Můžete ho dát do kompostu anebo nechat proschnout. Na záhoncích by ale podporoval růst plísní.
4) Nešlapejte po zamáčených plochách – sešlapávání promáčené půdy vede ke zhutnění, a poškození kořenů. Zpomalila by se tím regenerace.
5) Příval deště velmi pravděpodobně přepsal to, jak byly při povrchu a v půdních horizontech disponovány živiny. Hnojit byste ale neměli hned, spíše až příští sezónu.
6) Déšť probral k životu semennou banku plevelů. Bude zapotřebí aktivně zasáhnout proti jejich růstu, aby nežádoucí plevele nekonkurovaly vašim plodinám. Po dešti se dobře vytrhává ručně.
7) Zkontrolujte všechny květináče a truhlíky, jestli skutečně propouštěly vodu, anebo jsou utopené. Včasnou kontrolou zabráníte hnití kořenů.
O ohni se říká, že je dobrým sluhou ale špatným pánem. Voda je ovšem také živel, stejně jako oheň. Má dar ničit a škodit, zrovna tak jako prospívat. Přívalové deště nepatří k epizodám, které bychom na naší zahradě vítali s otevřenou náručí. Ale dobře spravovaná zahrada, připravená na příchod nenadálých srážek, nemusí přívalovými dešti utrpět.
Zdroj: GardeningElsa.com, FarmersAlmanac.com, CountryLiving.com
