Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám dva zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká posouzení stávajících dřevohliníkových oken a možnosti dodatečného zateplení severní strany domu. Druhý zateplení střechy s plechovou krytinou.
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o posouzení stávajících dřevohliníkových oken z roku 2002, která jsou osazena na severní fasádě rodinného domu. Součinitel prostupu tepla Uw bude přibližně 1,4. V zimním období dochází k výraznému rosení oken a na spodní části vnitřního rámu se objevuje tmavý až černý povlak. Tento problém jsem při výměně původních zdvojených oken ze 70. let za tehdy moderní okna s izolačním dvojsklem neočekával. Zároveň uvažuji o dodatečném zateplení severní strany domu, kde je nyní aplikováno cca 100 mm EPS. Prosím o vaše odborné doporučení, zda je vhodné okna vyměnit, zejména s ohledem na skutečnost, že nová plastová okna s trojsklem vycházejí cenově přibližně na 60 000 Kč.
Dobrý den, okna, která popisujete, jsou v provozu téměř 25 let a z dnešního pohledu již neodpovídají současným technickým standardům. V době jejich výroby se běžně používaly dřevěné profily s menší stavební hloubkou, přičemž právě masivnost a skladba profilu má zásadní vliv na tepelněizolační vlastnosti. Není rovněž zřejmé, zda je mezi dřevěným rámem a hliníkovým opláštěním integrována tepelná izolace, případně v jakém rozsahu – starší konstrukce ji často vůbec neobsahovaly. Dalším faktorem jsou tehdy běžně používané distanční rámečky s vysokou tepelnou vodivostí a menší hloubka zasklení v rámu. Tyto konstrukční detaily způsobují zvýšený prostup tepla v oblasti okraje skla, což se typicky projevuje kondenzací vlhkosti a následnými hygienickými problémy, jaké popisujete. U starších izolačních dvojskel navíc může docházet k postupnému úniku inertního plynu, čímž se jejich izolační schopnost dále snižuje. Z dnešního pohledu již okna s Uw kolem 1,4 nelze považovat za energeticky vyhovující. Současná okna s trojskly dosahují hodnot Uw přibližně 0,80, tedy téměř dvojnásobně lepších parametrů. Tento rozdíl není dán pouze samotným sklem, ale i celkovou konstrukcí rámu a kvalitou detailů. Kondenzace na oknech úzce souvisí rovněž s vnitřní vlhkostí a teplotním režimem v místnostech. Podobný vývoj lze pozorovat i u zateplení – tloušťka 10 cm EPS byla před dvaceti lety považována za standard, zatímco dnes se běžně navrhuje 20 cm. Pokud budete uvažovat o výměně oken, což je z dlouhodobého hlediska pravděpodobné, doporučuji věnovat zvýšenou pozornost porovnání jednotlivých variant. Je vhodné posuzovat nejen cenu, ale také parametry Ug (sklo), Uf (rám) a Uw (celé okno), dále typ těsnění, hloubku profilu, materiál výztuh a celkovou kvalitativní úroveň výrobku.
Dobrý den, prosím o zodpovězení následujících dotazů. V domě máme neobytnou půdu se střechou z plechové krytiny, pod kterou není žádná tepelná izolace, takže půda v zimě výrazně promrzá. Zajímá nás, zda je v tomto případě nutné instalovat parozábranu proti vlhkosti. Zároveň bychom rádi doporučení vhodné minerální izolace – narazili jsme například na systém Bachl Tecta-PUR. Izolaci bychom chtěli uložit v tloušťce odpovídající výšce trámů, přibližně 15 cm.
Dobrý den, z popisu je patrné, že řešíte především tepelný režim půdního prostoru, nicméně klíčovým aspektem by měl být i záměr jeho případného budoucího využití. Ve Vašem dotazu chybí podrobnější informace o skladbě střešního pláště, použitých materiálech a také o tom, zda současný stav půdy negativně ovlivňuje tepelný komfort obytných místností pod ní. Systémová řešení typu zateplení pomocí PIR desek se obvykle volí v případě, kdy majitel plánuje půdní prostor využívat jako obytný či vytápěný. Tyto desky se zpravidla ukládají na bednění, které může zároveň tvořit stropní konstrukci nad vytápěnými místnostmi. Typická skladba zahrnuje parozábranu, tepelnou izolaci z PIR desek, nad ní hydroizolační vrstvu, větranou mezeru a následně střešní krytinu. Pokud neplánujete zásah do stávající plechové krytiny, je nutné velmi pečlivě zvážit návrh parozábrany, a to vždy v souvislosti s celkovou funkčností střechy a půdního prostoru. Dodatečné vložení tepelné izolace pod stávající plech může vést ke zvýšenému riziku kondenzace na jeho vnitřním povrchu. Z tohoto důvodu se podle platných norem navrhují střešní pláště jako větrané. Parozábrana zde hraje zásadní roli v regulaci prostupu vodní páry do konstrukce a ve většině případů je nezbytnou součástí skladby. Je také důležité si uvědomit, že hlavní tepelné ztráty z vytápěných místností pod půdou probíhají přes strop. Zateplením střechy sice dosáhnete lepších podmínek na půdě (v zimě nebude promrzat a v létě se nebude přehřívat), nicméně únik tepla z obytné části domu tím zcela nevyřešíte
