Kdo, dokdy a proč musí mít zajištěnu revizi kotle na tuhá paliva?

Na co jste se ptali v energetické poradně? přinášíme vám tři zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká revizí kotlů na tuhá paliva, druhá srovnání polystyrénové a minerální tepelné izolace a třetí volby způsobu vytápění a ohřevu užitkové vody.

Dobrý den, rád bych se vás zeptal na pár věcí ohledně izolací. Polystyrén a izolační desky z kamenné vlny (ROCKWOOL-FASROCK) mají stejné vlastnosti? (Např. polystyrén o tl. 14 cm má stejnou účinnost jako tl. 14 cm kamenné vlny?) Podle čeho se určuje tloušťka zateplení vnější zdi (tloušťka zdi je 40 cm z cihel CDM a CDK). Je také zapotřebí přihlédnout, v jakém prostoru je bytový dům postaven, na volném prostranství, nebo v zástavbě mezi domy? Předem děkuji!
Dobrý den, pro porovnání vlastností polystyrenu a minerální vaty se většinou vychází z ČSN 730540-3 a technických listů výrobku. Standartní fasádní polystyren EPS má součinitel tepelné vodivosti lambda 0,039 [W/m.K] a faktor difuzního odporu kolem 30. Kamenná vlna (např. právě typ Fasrock) má součinitel tepelné vodivosti také 0,039 [W/m.K] a faktor difuzního odporu kolem 1 (materiál je paropropustnější).
Dle výše uvedených parametrů je tedy patrné, že jsou oba materiály z izolačního hlediska srovnatelné. Ve skutečnosti ale závisí na vlhkostních poměrech, kdy je izolace zabudovaná v konstrukci. Reálná hodnota součinitele tepelné vodivosti pro minerální izolaci může být mnohem horší (klidně o více jak 10%). Pak to může znamenat nutnost zesílit minerální izolaci o 10-20%, ve Vašem případě tedy o nějaké 2 cm. Tloušťka izolace se navrhuje dle ČSN 730540-2, kde je uvedena požadovaná a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro každou konstrukci. Požadavek na vnější stěnu je 0,30 [W/m2.K] a doporučená hodnota 0,25 [W/m2.K]. Tato hodnota nezávisí na tom, zda je objekt na volném prostranství či v zástavbě.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB

Prosím o informaci ohledně povinné revize kotlů na tuhá paliva, konkrétně v rodinném domku. Zajímá mě, na koho přesně se toto vztahuje, dokdy je nutné revizi mít, a kdo ji provádí? Děkuji.

Dobrý den, povinnost kontrol domovních kotlů je určena zákonem č. 201/2012 o ochraně ovzduší. Dle paragrafu 17 odst(1) a písm. h, jsou uvedeny povinnosti provozovatelů stacionárního spalovacího zdroje. Ke kontrolám kotlů je uvedeno:
h) provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem.
Provozovatel zdroje na pevná paliva je povinen zajistit provedení první kontroly technického stavu a provozu zdroje podle § 17 odst. 1 písm. h) nejpozději do 31. prosince 2016.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB

Dobrý den, plánujeme stavbu nepodsklepeného jednopatrového rodinného domku, typ bungalov, o rozměrech 15 x 10 metrů a s valbovou střechou z dřevěných vazníků. Dům neplánujeme mít pasivní. Zdivo bude z tvárnic Ytong v tloušťce 30 cm a 15 cm polystyren, na stropě bude cca 30 cm foukané izolace a v podlahách 18 cm polystyren. Okna plastová s trojitým zasklením. Nyní jsme teprve v projektové fázi a snažíme se vybrat nejlepší způsob vytápění pro náš dům. V plánu je podlahové vytápění v celém domu, doplněné o žebříky v koupelnách. K dispozici bude jak elektřina, tak i plyn. Mohli byste nám doporučit jaký zdroj vytápění a ohřevu vody by byl v našem případě nejvhodnější? Předem Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den, variant je více. Vzhledem k plánovanému podlahovému vytápění je ve vašem případě ideální volit nějaký nízkoteplotní zdroj, a to buďto plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo. U varianty vzduch-voda není nutné řešit podzemní vrty či zemní kolektory, tudíž je to nejlevnější a nejjednodušší varianta díky nenáročné instalaci, kdy se pouze propojí venkovní a vnitřní jednotka. Některé typy samozřejmě umožňují i ohřev vody ve vnitřní jednotce a v letním období je možné tepelným čerpadlem zajistit i chlazení. Pořizovací cena plynového kondenzačního kotle je samozřejmě několikanásobně nižší oproti tepelnému čerpadlu, nicméně pokud se do investice započtou náklady na zřízení plynové přípojky, vnitřního plynovodu a odkouření, tak se pořizovací náklady obou variant téměř srovnávají.

Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
Energy Centre České Budějovice Poslat poptávku