Kvalitní střešní krytina Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky Každý z nás, kdo stavěl, či rekonstruoval střechu svého domu, řešil zásadní otázku: Jakou střešní krytinu zvolit tak, aby splňovala funkční, ale zejména i estetickou kvalitu? V této oblasti je dnes celá řada možností, jak vše dobře zvládnout, a učinit ze své střechy pomyslnou pečeť svého rodinného domu.

Výběr střešní krytiny není jednoduchou volbou, při které je nutné přihlédnout k několika aspektům jako je druh materiálu a jeho hmotnost, minimální sklon střechy, spotřeba na m² a mnohé další. Jedním z nejpodstatnějších hledisek je materiál jednotlivé krytiny určující celkový vzhled střechy a v neposlední řadě i celé stavby.
V této kategorii střešní krytiny dělíme na plastové, betonové, keramické, kamenné, dřevěné, vláknocementové, vegetační, skleněné, kovové a plechové. Každá krytina má samozřejmě nejen své výhody a nevýhody, ale i svá omezení.

Z historie víme, že tradičním materiálem pro krytí šikmých střech byla pálená taška. Její používání sahá daleko do starověku, přitom i v současnosti se stále jedná o jednu z nejoblíbenějších krytin. I když se z hlediska hydroizolačního principu a způsobu odvodnění, vzhled pálených tašek stále mění a vyvíjí, konečná podoba vychází stále z tradičních historických tvarů.

V oblasti výroby pálených tašek vynikali zejména Římané a Řekové, právě tyto dva národy založily tradici tvarů tašek, ze které se v Evropě vychází dodnes. Nejstarším typem pálené krytiny v oblasti euro-asijském kontinentu byla dvojdílná taška - obdoba dnešní prejzy. Do střední Evropy se pálená taška dostává v době rozkvětu římského impéria a velký rozmach pak zaznamenává s rozvojem průmyslu, kdy v 19. století byla vyvinuta drážková taška – tzv. Hollandská pánev, která se s určitými obměnami vyrábí dodnes.

Výhodou pálených tašek je skutečnost, že se vyrábí z čistě přírodních materiálů, a to z hlíny, jílů a vody za působení vysoké teploty. Pálené tašky neobsahují žádné škodliviny či přísady a dají se snadno recyklovat. Pálený střep má vysoký tepelný odpor, vynikající akumulační schopnosti a příznivý součinitel prostupu vodních par – taška tzv. „dýchá“. Proto při použití na střeše vytváří příjemné mikroklima bez plísní a mikrobů, což je vítané zvláště při současném častém využívání podkroví.
Její využití omezuje jediný parametr, a tím je sklon střechy. Například tašky se spojitou vodní drážkou se mohou pokládat od sklonů střech minimálně 22 °, s patřičnou pojistnou hydroizolační vrstvou od 12 °, neprofilované typy pálených tašek (bobrovky atd.) a drážkové tašky typu francouzských falcovek až od sklonu 20 °.

Další, neméně významnou a dnes moderní střešní krytinou, jsou betonové tašky, které patří k tradičním hodnotám v oblasti skládaných střešních krytin. Předností betonové tašky je zejména její trvanlivost, mechanická odolnost, příznivá cena a estetický dojem. Má také vysokou samočisticí schopnost, díky níž je výrazně prodloužena doba, po kterou betonová taška vypadá jako nová.

Úprava betonových tašek spočívá v nanesení několika vrstev na povrch tašky, ta pak vykazuje oproti většině konkurenčních výrobků vysokou samočisticí schopnost. První vrstvou je tzv. vyrovnávací nástřik na cementové bázi, jímž se povrch tašky vyhladí. Druhý, tzv. suchý nástřik je ztužovací nástřik na akrylátové bázi s velikostí pigmentu cca 100 mm. Tento krok pak dodá povrchu mechanickou odolnost, hedvábný lesk a stálobarevnost. Vznikne výrazně tvrdší povrchová vrstva, odolná vůči oděru a mechanickému poškození (krupobití, námraza atd.). Třetí nástřik je vlastní ochranná vrstva, která spočívá v nanesení vysoce reaktivního oxidu křemičitého, po této vrstvě se dešťová kapka rychle rozteče, odplaví prach, nečistoty a  zárodky mechů. Takto vyrobená betonová taška má životnost až 100 let.
Výrobci dodávají betonové tašky v různých barevných odstínech (od cihlově a višňově červené, hnědé, černé či šedé) a poskytují na ně až 30tiletou záruku.