Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
Delonix královská je neuvěřitelný strom hořící šarlatově rudými květy po celé léto. Ne nadarmo se jí říká „strom ohňový“. Jako endemický druh pochází z Madagaskaru, dnes je však pěstován v subtropech a tropech celého světa jako okrasný. Pro tropický původ si však můžeme jeho květů u nás užívat pouze v podobě pokojové rostliny (ovšem až třímetrové) a nebo bonsaje.
Když se noha Neila Armstronga poprvé dotkla měsíce, prohlásil „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ A právě takový malý krůček právě učinil Ústavní soud ve prospěch drobných pěstitelů například psychotropních rostlin. A to třeba jen pro okrasu a potěchu oka a čichu při vstupu na zahradu. Zrušil totiž část trestního zákoníku, kterým vlády určovaly omamné rostliny i jejich množství. Změní se ale v praxi vůbec něco? Jde skutečně o onen pověstný malý krůček?
Orchidejí můžeme pěstovat ohromné množství druhů, v přírodě je najdeme doslova ve všech částech světa snad jen s výjimkou Antarktidy. A některé se dokonce (a dlužno říci jakožto vzácné) vyskytují i v naší přírodě. Je tedy zřejmé, že různé druhy orchidejí prosperují v různých životních podmínkách, ovšem většinu z těchto druhů lze v našich interiérech včetně zimních zahrad a ve vytápěných sklenících pěstovat. Jaké jsou hlavní rozdíly a na co se zaměřit?
Všichni členové rodu jasmín patří do čeledi olivovníkovitých a jde o vzpřímené keře a nebo liány se zpravidla bělostnými a často až omamně vonícími květy. Mezi jasmíny najdeme takřka 200 druhů rozšířených v přírodě Afriky, Asie, Austrália a Tichomoří. Co ale znamená, že je jasmín pravý a nepravý?
Máte rádi rostliny, ale málo která pokojovka u vás doma přežije, nebo nemáte úplně ideální podmínky pro pěstování rostlin? Pořiďte si sukulenty, jsou v celku nenáročné, nepotřebují příliš péče, a přesto dokáží zútulnit bydlení stejně jako klasické pokojové rostliny.
Představte si, že jste rostlinou, a že ke svým sexuálním hrátkám přizvete kdekoho z okolí bez ohledu na druh, rasu, náboženství, pohlaví, různé orientace, názory a vzhled. A nejen hominidy, vlastně ty nejméně. Představa devianta? A co víc, že je váš pohlavní život natolik bohatý, že poeticky přizvete i vítr. Komunistické vyhrožování „Kdo seje vítr, sklízí bouři“ v rostlinné říši neplatí, platí zde, že kdo seje vítr, příští rok zaseje. A některé rostliny dokonce nepotřebují vůbec nic, vystačí si tak nějak samovolně a přesto počnou. Ponořme se do nádhery i bizarnosti rostlinného kvetení, čili pohlavního rozmnošování v říši, která zde byla již dávno před lidmi.
Univerzální dárek do nového bydlení, skoro nezničitelná a stále svěží rostlinka, s relativně malými nároky na péči. Šťastný bambus dnes zná každý. Odkud se tahle kráska vlastně vzala, a proč byste neměli nikomu darovat stvol se čtyřmi výhonky?
Krása má mnoho podob, a její vnímání není univerzální. Přesto se nedá říct, že by snad o kaktusy a sukulenty pečovali jejich pěstitelé s menší láskou a citem, než třeba milovníci orchidejí. A že by je snad méně zasáhlo, když jejich pichlavé svěřence poctí svou nežádoucí přítomností nějaký škůdce. S jakými nepříjemnostmi se musí umět dobrý kaktusář vypořádat?
Právě o Velikonocích se příroda již probouzí a příchod jara symbolizuje i příchod nového života. Velikonoce přitom rádi slaví i ateisté, jelikož velikonoční tradice nejsou spojeny jen se svátky náboženskými, křesťanskými. Velikonoce jsou svátky optimistickými a patří mezi nejoblíbenější v roce. Není proto divu, že jsou spojovány právě se živou rostlinnou výzdobou.
Protea je exotický keř s obrovitými, až masitými květy, pocházející z jižní Afriky, kde roste v kyselých a odvodněných půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Čili pokud se vám nechce hnojit a nechcete ani zalévat, je pro vás vlastně tato rostlina ideální. Ovšem zase až tak úplně bez péče to nepůjde. Na druhou stranu jsou však zbytečné i obavy z vysokých nároků na pěstování.
Možná jste to právě vy, kdo již vyzkoušel pěstovat ve svém suchém panelákovém bytě vše možné, ale s více méně neuspokojivými výsledky. Pak navštívíte šťastnějšího pěstitele, který může svým rostlinám nabídnout mnohem lepší podmínky a světě div se, i ty rostliny, o kterých si myslíte, že se jim u vás daří báječně, vypadají neskutečně, jsou husté, bohaté, velké, kompaktního vzrůstu a kvetou. Prostě se jim daří. I vy se však můžete do budoucna pyšnit svými výpěstky. Jde jen o přizpůsobení podmínkám.
Milovníci mechů vlastnící zahrady, ve kterých není vůbec snadné, aby se nějaký ten mechový kobereček mohl někde udržet při životě, dobře vědí, jak složité pěstování mechu je. Jiní jej však mají nadbytek a marně s ním bojují. Není zde něco špatně? Vždyť právě podmínky pozemku přímo definují, jakým druhům se zde bude nejvíce dařit. A toho bychom měli využít.
Exotická "tlustice" (tedy rostlina podobná tlusticím) portulakarie africká je ve své domovině oblíbenou potravou pro slony, kozy a želvy. Též Jihoafričané ji přidávají do salátů, polévek a jiných pokrmů, které jsou díky ní nakyslé chuti, dovede však bojovat i proti změnám klimatu, absorbuje více oxidu uhličitého než jiné rostliny. U nás je ale pěstována především jako nádherná, silně dekorativní pokojová rostlina.
Byla jste obdarována tak nádhernými růžemi, že berou dech? Není nic snadnějšího, než se je pokusit zvěčnit, zachovat pro svou zahradu. Překrásné růže není třeba sušit zavěšené jejich květy dolů. Jednoduše uschnou a květy časem změní barvu, zblednou. Suché jsou navíc velice křehké a chytají mnoho prachu. Po čase takovou kytici stejně vyhodíte. Přitom stačí jednoduše získat řízky a ty později vysadit do své zahrady. A nebo rovnou, pokud je vhodná doba.
Že je problém uchování rostlinného genofondu aktuální, dokazují mnohá současná data. A nemusí zrovna propuknout apokalypsa, ať již v jakékoli podobě. Například ještě na konci 19. století bylo v USA pěstováno cca 7000 druhů brambor a dnes je to již o 6800 méně! My sami lidé jsme zjevně pro tuto planetu apokalypsou.
Parožnatka je opravdu velice zvláštní kapradina, která jakékoli jiné kapradiny vůbec nepřipomíná. Více než rostlinu připomíná paroží a to konkrétně nejvíce to sobí. Zajímavostí je, že byla v našich domácnostech velmi oblíbena v 80. letech minulého století, poté ustoupila do pozadí a dnes se jako módní záležitost opět vrací.
Už se těšíte na teplo, sluníčko a rozkvetlé zahrady, terasy a balkóny? Všechno jednou skončí stejně jako letošní zima a nastane čas letniček. Inspirujte se málo známou liánou Rhodochiton atrosanguineus, jejíž květy vám vyrazí dech. Možná si bez ní po přečtení tohoto článku a nebo alespoň shlédnutí fotografií, nedokážete další sezónu vůbec představit. Láska je to chytlavá a na první pohled.
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
Květina jako dárek rozveselí zaručeně většinu žen, ale i mnohé muže. Nemusí však jít o řezané kytičky, drahý puget a nebo aranž ze sušin. Pokojová květina, obzvláště kvetoucí, vykouzlí na tváři úsměv, vytvoří přátelskou atmosféru. Ledy roztají a náruče i srdce se otevřou. Jaké hrnkované květiny jsou výborným dárkem, který potěší? A jak nám pomůže květomluva?