Používání olejů a vosků k povrchové úpravě dřeva (a nejen jeho) má dlouhou historickou tradici. Je jedině dobře, že se tyto materiály začaly opět používat ve zvýšené míře. Dřevo a olej nebo vosk k sobě neodmyslitelně patří. Každý řemeslník si kdysi vyráběl směsi olejů a vosků sám podle svých osvědčených receptur. Posledních zhruba sto let se však vyrábějí oleje a vosky pro povrchovou úpravu dřeva i průmyslově, a výrobci nábytku, podlahovin a jiných dřevěných produktů tak mají k dispozici materiály se stabilizovanými vlastnostmi a kvalitou.
Suroviny a jejich původ
Suroviny pro výrobu olejů a vosků se s léty prakticky nemění a stále se používají ty osvědčené. Například carnabua, candelila, kalafuna, včelí vosk (většinou od afrických včel), lněný olej, sójový olej a olej z různých semen rostlin z celého světa. Problémem zůstává do určité míry rozdílnost v kvalitě surovin, neboť ta se liší nejen podle oblasti, ale i konkrétního roku. Počasí si prostě dělá co chce. Tato situace vedla vývoj ke kombinaci různých druhů vosků, ke kombinaci s parafiny, nebo si přímo vynutila používání esterů lněných olejů či uretanizovaných olejů. Důvodem je dosažení standardních vlastností a vyloučení nahodilosti.
Odolnost olejů a vosků
Vosky a oleje se vyrábějí s různými odolnostmi. Volba použití oleje nebo vosku je závislá pouze na našich požadavcích. Existují oleje a vosky s vysokými odolnostmi proti otěru a vodě, ale i s vysokou cenou, na straně druhé jsou vosky a oleje s nižšími odolnostmi a s podstatně nižší cenou. Jejich volba závisí pouze na spotřebiteli a na tom, zda dokáže výrobci nebo prodejci vysvětlit svoje požadavky. Oleje a vosky mají obecně nižší odolnosti než laky, lze je však jednoduše opravit. Opravu zvládne každý průměrně šikovný kutil.
Zásady nanášení materiálů
V zásadě se tyto materiály nanášejí 2 až 3 krát po sobě na předem obroušené, mastnoty a zašpinění zbavené dřevo. Dřevo brousíme brusným papírem do zrnitosti 100 až 120 v případě použití olejů a do zrnitosti 180 až 220 v případě použití vosků. Broušení má velký vliv na konečný vzhled a na odolnost povrchu, proto při olejování raději volíme o něco hrubší zrnitost, neboť olej se musí vsáknout do dřeva, a tak jej impregnovat. V případě velmi jemně obroušeného povrchu se olej nevsákne, zůstane na povrchu, následně se stírá, a odolnosti tím klesají. Platí zde ovšem také pravidlo, jako i u ostatních materiálů, že příliš silný nános přináší snížení odolnosti. Naopak pastovité vosky leží na povrchu, vytvářejí ochranný film a hrubý povrch by snižoval jejich odolnost.
Foto: Acolor, oštřený nábytek
Nanášení se provádí štětcem, kartáčem, hadrem, válečkem i stříkáním. Po nanesení je důležité u olejů a tekutých vosků nechat materiál vsakovat. Doba vsakování je různá, v zásadě můžeme hovořit o minimálně 10 minutách. Olej nebo tekutý vosk, který se nevsákne, se musí rozetřít nebo do sucha vytřít. Záleží však na typu. Potom přichází schnutí, které obvykle trvá 12 až 24 hodin za teploty, která musí být vyšší než 15 oC a relativní vlhkosti vzduchu cca 65 %. Při schnutí olejů a tekutých vosků je také důležitý pohyb vzduchu, to se však týká hlavně podlah. Po uschnutí doporučujeme jemné uhlazení nebo přebroušení jemným brusným papírem zrnitosti 320 až 360 nebo ocelovou vlnou a celý postup se opakuje.
Nanášení pastovitých vosků se děje pomocí štětce, hadru, kartáče, nebo je lze v případě podlah nanášet i pastovacím strojem. Opět se nanáší 2 až 3 vrstvy s mezischnutím, které je kratší než u olejů a pohybuje se od 30 minut do cca 6 hodin. Vosk je třeba nanášet v tenké vrstvě a velmi dobře rozetřít. Pokud necháte silnější vrstvu nebo dokonce závěj a vosk vytvrdí, nelze jej pak již rozetřít, může se pouze leštit. Platí zde pravidlo, že čím déle vosk schne, tím jej lze vyleštit do vyššího lesku.
Barevné odstíny
Vosky i oleje se vyrábějí také v různých barevných odstínech, které mají většinou za úkol zdůraznit strukturu dřeva. Problémem je u těchto barvených variant často nižší odolnost než bezbarvé verze. Z principu proto doporučujeme jako poslední vrstvu použít bezbarvý olej nebo vosk.
Foto: Acolor, sídlo firmy
Volba dřevin do konkrétního prostředí
Velmi důležitou podmínkou z hlediska odolnosti olejů a vosků je nejen správná volba typu materiálu, ale i správná volba dřeviny vzhledem k prostředí, kde konečný výrobek bude umístěn. Jelikož oleje a vosky mají obecně nižší odolnost než laky, je jejich použití v prostorách, kde by mohlo dojít k vyššímu zatížení (třeba koupelny, bary, restaurace) opravdu na zvážení. Uživatel pak musí zvážit nejen volbu dřeviny (do mokrých prostor jsou vhodné dřeviny, které nereagují s vodou, například exotické druhy), ale měl by si i uvědomit, že je třeba se o takto dokončené dřevěné plochy více starat.
Snadná opravitelnost a bezpečnost
Jinak se právě zde projevuje vynikající vlastnost olejů a vosků, jejich snadná opravitelnost. Při poškození povrchu lze téměř vždy vadu poměrně rychle odstranit. U vosků a olejů musíme mít také na paměti, že až na oleje a vosky vodou ředitelné se jedná o hořlaviny a při nanášení musíme dbát bezpečnosti práce. Vosky a oleje jsou, prakticky bez výjimky, po řádném vyschnutí a vysušení nezávadné a většinou odpovídají normě EN71 díl 3 bezpečnost hraček a dětského nábytku. V sortimentu solidních firem jsou pak oleje, které splňují normy na přímý styk se suchými potravinami. Pokud je spotřebitel schopen dodržet alespoň základní pokyny pro zpracování, je používání olejů a vosků jednoduché a nenáročné. Poslední léta se tak vrací do povědomí spotřebitelů druh povrchové úpravy dřeva, který je z přírodních materiálů, méně zatěžuje životní prostředí a hlavně dřevu vyloženě sluší.
