Poměrně nenápadná a přesto nádherná květina, která vyrůstá z cibulnaté hlízky a kvete neobyčejně působivě. To je montbrécie s mečovitými listy, které jsou moc pěkné, i když tato rostlina právě nekvete. A když to pak v létě rozbalí a postupně se začne přidávat jeden kvítek za druhým, připomíná to tak trochu hru na klavír, ovšem to by musel mít jinak zbarvené klávesy než černě a bíle. Navíc nás překvapí intenzivní vůní po šafránu.
Působivá křešina
Montbrécii (Crocosmia) se česky také říká křešina. Řídké klasy nálevkovitých květů této květiny vyrůstají až na metrových stoncích a tak trochu připomínají o mnoho známější frézie. Oproti fréziím však mají omezenu barevnou škálu kvetení. Začínají na zářivě žluté a pokračují přes oranžovou až po ohnivě červenou (rudou). V závislosti na odrůdě křešiny vykvétají od července do září a některé vydrží kvést až do prvních mrazíků.
Vonící po šafránu
Botanické latinské jméno Crocosmia vzniklo složením řeckých slov krokos (šafrán) a osmé (vůně), volný překlad by tedy byl “vonící po šafránu“. Rod jednoděložných rostlin Crocosmia patří do ohromné čeledi kosatcovité (Iridaceae) z řádu chřestotvaré (Asparagales), ovšem nabízí pouze 8 druhů. Do Evropy byly první křešiny přivezeny v roce 1846 z Afriky, načež bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů včetně těch velkokvětých. K nejčastěji vysazovaným patří například ohnivě rudě kvetoucí kultivar ‘Lucifer’. Pokud hledáte působivě vypadající rostlinu pro společné výsadby (je třeba vybírat podle výšky variety a barvy květů), jste na správné adrese.
Podmínky a stanoviště
Montbréciím vyhovuje s ohledem na jejich původ chráněné a slunné stanoviště, vůbec se nebudou bránit ani terasám a mobilním nádobám. Jinak si vystačí s běžnou zahradní zeminou, nejraději však mají půdu mírně vlhkou, ale dobře propustnou, výživnou (humózní), hlinitopísčitou a s neutrálním pH.
Výsadba hlízek zásadně do teplé půdy
Hlízy vysazujeme od dubna, pokud již nehrozí přízemní mrazíky. A pozor, vždy do teplé země, proto se může výsadba někdy posunout až na druhou půlku května. Hloubka výsadby by měla být 6 až 10 cm a vzdálenost rostlin 15 až 20 cm. A kdo chce, může si rostlinky od jara rychlit v teple a poté až přesadit do své okrasné zahrady.
Mrazuvzdornost, ale s otazníkem
Sice je u montbrécií uváděna mrazuvzdornost -23 °C až -25 °C, pokud však chcete hlízky nechat přes zimu v půdě, chraňte je před mrazem vrstvou listí a nebo mulčovací kůry a to celé ještě zakryjte chvojím. V chladnějších lokalitách je pak určitě jistější vyjmout hlízky ze země a uskladnit v bezmrazé místnosti. Především velkokvěté odrůdy křešiny jsou na mráz choulostivější.
Množení křešiny
Rostlinky si můžeme množit buďto pomocí dceřiných hlízek a nebo semeny. Dceřinné hlízky buďto vyjmeme na podzim z půdy a nebo necháme v půdě a další rok se dočkáme hustějšího porostu. Semena se na záhony vysévají na konci března. Uložena jsou v tobolkách, ze kterých je snadno vyjmeme a do března schováme.
Vynikající k řezu i sušení
Montbrécie jsou také výborné k řezu, jelikož ve váze vydrží velmi dlouho. Lze je také s úspěchem sušit a využít do suchých aranží. Dobře si rozumí s trvalkami i letničkami, například okrasnými šalvějemi, floxami, okrasnými travinami, s lupinou, řebčíky, kosatci, gazániemi, stračky, zápleváky, třapatkovkami, krásnoočkami, aksamitníky a třeba i hledíky. Plně rozkvetlé montbrécie navíc připomínají lilie, čili i vedle lilií se křešiny neztratí. Obzvláště na pozadí svých mečovitých listů působí květy křešin opravdu exoticky.
