Na co jste se ptali v energetické poradně?: 20. díl

Dotaz na téma: Zateplení staršího RD

Dotaz: Dobrý den,Můj dotaz se týká zateplení staršího RD.Vlastní/původní/RD byl postaven ve 20-30.tých letech min.století.V 70.tých letech byl rekonstruován a v rámci této rekonstrukce byl zvětšen o přístavbu provedenou v hrubé stavbě z tzv.plynosilikátových tvárnic,které byly z vnější strany obloženy keramickým obkladem.Tepelné prostředí v přistavené části je,zejména v zimním období,značně chladnější než v původní stavbě.Pro zlepšení hodláme proto provést tepelnou izolaci celého RD.Moje otázka je,zda je možné provést tepelnou izolaci/polystyrén,příp.rockwool/ na části přístavby přímo na keramický obklad nebo je třeba před izolováním obklad odstranit?Máme obavu z příp.možné kondenzace vlhkosti mezi izolací a keramikou.Za Vaši odpověď děkuji. MS

Naše odpověď: Vliv dodatečných tepelných izolací použitých na nestejnorodé stěny je vždy nepředvídatelný. Tepelnou izolaci na keramický obklad by sice bylo možno provést, ale skutečně hrozí nebezpečí kondenzace vodní páry právě na keramickém obkladu, který má rozdílné tepelné vlastnosti od ostatního zdiva a pro vodní páru je prakticky neprostupný. Aby se předešlo neočekávaným následkům, bylo by vhodné keramický obklad odstranit.

Vzhledem k nestejnorodému materiálu stěn by bylo vhodné použít jako izolaci minerální vlnu, která umožní případný prostup vodní páry stěnami. Při volbě tloušťky tepelné izolace je nutno vzít v úvahu rozdílné vlastnosti stávajícího zdiva. Tloušťku izolace by měl stanovit výpočtem projektant na základě místních podmínek. Tepelné vlastnosti obvodových stěn by měly odpovídat ustanovení ČSN 73 0540-2, která požaduje dosažení hodnoty součinitele prostupu tepla 0,38 W/m2.K a doporučuje hodnotu 0,25 W/m².K. Vzhledem k tomu, že tepelně-izolační vlastnosti se budou uplatňovat po celou dobu životnosti stavby, je vhodné dosáhnout hodnoty co nejnižší.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení rovné střechy

Dotaz: Dobrý den.Chtěl bych se zeptat ohledně zateplení rovné střechy. Mám rovnou střechu přibližně 140 m² z meziprostorem mezi stropem (hurdysk)a krytinou (asfaltové pásy). Bohužel v mezi prostoru nemám žadný izolační materiál(škvára,písek) a uvažoval jsem o foukaném polystyrénu Styroball.Chtel bych se zeptat jakou doporučujete vrstvu. Děkuju za odpověd. JŠ

Naše odpověď: Škváru nebo písek, chybějící v meziprostoru mezi rovnou střechou a stropem, nelze v žádném případě považovat ze tepelně izolační materiál. Za předpokladu, že uvedený prostor je nízký, nepochůzný a pro položení plošné izolace nepřístupný, je vhodné použít izolace foukané. Z používaných materiálů je možno zvolit Isover, Magmarelax, Climatizer plus nebo polystyrén. Vzhledem k místu použití by použitý izolační materiál měl být nehořlavý, vodoodpudivý a paropropustný.

Strop by měl splňovat požadavky ČSN 73 0540-2, která požaduje dosažení hodnoty součinitele prostupu tepla 0,60 W/m².K a doporučuje hodnotu 0,40 W/m².K. Protože není uvedeno složení stávajícího stropu, nelze potřebnou tloušťku izolace přesně určit. Tuto určí technik dodavatele při sjednávání zakázky. Z předpokládaných hodnot vychází minimální tloušťka izolace cca 15 cm. Protože cena vlastního materiálu netvoří nejvýznamnější položku nákladů, je vhodné dosáhnout hodnoty normou doporučené, případně lepší a zvolit tloušťku izolace vyšší. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Porovnání cihel z hlediska úspor energií

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o porovnání cihel Heluz family 50 (Součinitel prostupu tepla: 0,16 W / m²K, Tepelný odpor: 6,10 m²K / W )a Heluz family 44 (Součinitel prostupu tepla: 0,18 W / m²K, Tepelný odpor: 5,39 m²K / W). Jak se tyto hodnoty tepelného odporu a prostupu tepla mohou projevit na ročních nákladech na vytápění RD. Zajímalo by mě k jak velké úspoře energií by mohlo dojít v případě použití cihel s lepšími hodnotami tepelné vodivost a tepelného odporu. Děkuji za odpověď! VD

Naše odpověď: Cihelné bloky HELUZ Family 50 jsou výrobcem doporučeny pro stavbu pasivních domů, cihelné bloky HELUZ Family 44 pak pro stavbu energeticky úsporných domů. Tomu odpovídá uváděný součinitel prostupu tepla 0,16 W/m².K pro HELUZ Family 50 a 0,18 W/m².K pro HELUZ Family 44. Protože v dotazu nejsou uvedeny uvažované rozměry stavby, lze rozdíl v energetické náročnosti obou cihelných bloků vyjádřit pouze informativně pro zvolené hodnoty: dotápěný rozdíl teplot 19 ^oC, doba trvání tepelné ztráty 24 hod/den a délka topného období 220 dnů za rok. Z těchto hodnot vychází prostup tepla stěnou 18,269 W/m².rok pro HELUZ Family 44 a 15,990 W/m².rok pro HELUZ Family 50. Při znalosti plochy obvodových stěn je možno zjistit rozdíl v energetické náročnosti pro celou stavbu.

Uvedené hodnoty součinitele prostupu tepla jsou uváděny při zdění s celoplošným lepidlem a vztaženy na  stěnu bez omítek, které tepelně izolační vlastnosti dále zlepší. Tepelně-izolační vlastnosti cihelných bloků lze dále zlepšit vysypáním vrstvy zdiva tepelně-izolačním materiálem (polystyrénem nebo perlitem). Tím se součinitel prostupu tepla sníží až na hodnotu 0,11 W/m².K pro oba druhy cihelných bloků.

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Tepelná izolace podlahy

Dotaz: Dobrý den.jedná se o částečně podsklepenou místnost. Mám podkladní vrstvu kvalitního betonu s kari sítí a k dispozici cca 11 cm. Můj záměr je tento:hydroizolace,4 cm polystyrenu 2 cm minerální vata 1,8 cm OSB deska a nahoru 2,7 cm podlahové palubky spojené s OSB deskou. Další možnost, izolace, rošt z latí cca 8cm, mezi rošt vata, nahoru palubka. Nemám mnoho místa, jak to udělat? Děkuji za odpověď. VK

Naše odpověď: Tepelná izolace podlahy by měla být po celé ploše stejnorodá. V případě použití uvedeného řešení položením roštu z dřevěných latí a vyplněním prostoru mezi latěmi minerální vatou by tohoto nebylo dosaženo. Jednou z možností konstrukce podlahy je na pečlivě provedenou hydroizolaci položit 6 cm extrudovaného polystyrénu určeného pro podlahy, dále OSB desky 1,8 cm a 2,7 cm podlahové palubky. Celková tloušťka podlahy by byla 10,5 cm, což vyhovuje.

Další možností by bylo použít přímo desky určené pro konstrukci podlah, skládající se z dřevotřískové desky a polystyrénu s celkovou tloušťkou 80 mm ( z toho 61 mm izolace) a dále podlahové palubky 2,7 cm. Desky jsou vzájemně spojovány na pero a drážku po celém obvodu, což dává podlaze dostatečnou zatížitelnost. Celková tloušťka podlahy by byla 10,7 cm, což také vyhovuje. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Odvlhčení zdiva přízemí staršího RD

Dotaz: Dobrý den. Mám starý RD, nepodsklepený, bez hydroizolace, zdivo smíšené - někde cihla, někde kámen spojovaný hlínou, někde kámen s cihlou, tl. zdí 60cm. Zdivo vlhne z vnitřní strany do výšky cca 30 až 70 cm nad podlahou a to jen v místech vnějších rohů budovy. U zdrojů tepla (stěna u krbu a vnější stěna za akumulačními kamny) je soli nejvíce. Tam, kde stojí nábytek (skříně, poličky) a stěna zřejmě nemůže dostatečně dýchat se tvoří plíseň. V rohu, kde je vlhkost nejvyšší, měl soused svedeny okapy se střechy do země bez napojení na kanalizaci, což mohlo být příčinou vlhnutí v tomto místě (nyní je to odstraněno a uvidíme, jestli zeď vyschne). Nicméně v dalších dvou rozích vlhkost je také i když ne tak moc.

Omítku jsme otloukli až na zdivo a zvažujeme řešení:

1. Buď použít jenom sanační omítku a snad nějakou dobu vydrží.
2. Zdivo natřít nějakým sanačním nátěrem + omítka. Zde se bojíme, že by se mohla vlhkost objevit v místech, kde nátěr nebude aplikován a tím se jenom problém přesune do jiných míst.
3. Použít nopovou folii pro interiér (s výškou nopu 8mm) a to jen v ploše vlhkých míst a omítnout s ponecháním větrací spáry nad podlahou. Otázka jestli se vlhkost nevysráží do míst, kde nopovka nebude. Je nutné zaomítat nějakou pružnou omítkou?
4. Dřevěný obklad na roštu do výšky parapetů s přívodní spárou u podlahy a odvodní spárou ve výši parapetů. Jak velká by musela být mezera mezi zdí a obkladem? Jak ošetřit otlučené zdivo pod obkladem, aby se z něj neprášilo a nebyl cítit zápach vlhkého zdiva pokud jej nechci znovu omítat? 

Prosím poraďte mi, která varianta by byla asi nevhodnější, případně jestli udělat něco úplně jiného. Děkuji. PK

Naše odpověď: Vysoká vlhkost zdiva a salinita souvisí jednak s absencí izolace, ale také zde v zimním období dochází ke kondenzaci na povrchu v důsledku nedostatečné tepelné izolaci smíšeného zdiva.

Sanace a snižování vlhkosti spodní stavby je poměrně obtížná záležitost. Jednak z hlediska návrhu opatření – aby se dosáhlo maximálního efektu je potřeba vyjít z podrobnějšího stavebního rozboru. Za druhé je vždy výsledek tak trochu nejistý, pokud se nepoužijí 100% metody, například podříznutí. Vždy ale platí zásada, že je potřeba provést kombinaci minimálně dvou opatření.

Pokud se použije jen sanační omítka, je to příklad nejistého výsledku. Doporučuji minimálně, v rámci technické pomoci výrobců renomovaných sanačních omítek, nechat si od nich udělat laboratorní rozbor vzorků na přesné určení vlhkosti a zasolení. Nad 8% vlhkosti již nebude toto opatření dostatečné. Zároveň Vám udělají přesný technologický návrh. 
Tento postup se nejčastěji kombinuje s provedení větracích kanálků podél vlhkých zdí nebo celoplošných odvětrávaných podlah. Variantou je vzduchoizolační provětrávaná dutina provedená z vnější strany základu. Při správném návrhu a provedení provětrání se dosáhne postupného snížení vlhkosti zdiva. Všechny tyto postupy jsem popisoval v této nebo jiných (i-ekis) poradnách, takže to nebudu dále rozvádět.

Pod označením „zdivo natřít nějakým sanačním nátěrem“ máte patrně na mysli svislou hydroizolaci zdiva. To patří mezi bariérové metody, měly by zde být nějaké další návaznosti a nejlépe komplexní řešení, jinak se skutečně může dosáhnout toho, že se problém bude objevovat od okrajů tohoto opatření dále. Při tomto postupu není řešeno snížení vlhkosti, takže zůstává problém s kondenzací na povrchu – plísně se neztratí.

Další dva postupy (nopová fólie nebo dřevěný obklad) bych řadil do oddílu „Potěmkinova vesnice“. Snížení vlhkosti totiž neřeší, pouze zakrývají. Mohou být snad úspěšné při malém zatížení zdiva vlhkostí. Nebezpečím je, že v dutině se vytvářejí plísně a prostřednictvím vnitřního odvětrání se dostávají do interiéru. Doporučuji kontaktovat specialistu na odvlhčování staveb a stavební tepelnou techniku, aby posoudil problém na místě a vypracoval nějaké technické varianty, z nichž nejvhodnější pro Vás by byla postupně realizována..Pokud chcete dům nadále užívat, tak bych předpokládal vyřešení těchto hygienických závad za prioritní.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Sanace spodní stavby" najdete ZDE.