Když se chlapi sejdou a není tam zrovna přítomna rekordmanka v pití piva, devatenáctiletá (!) Olga Čunátová, která dá půllitr za tři sekundy, tuplák za devět a vypije v pohodě patnáct piv – a nezkazí všem chlapům kolem náladu, pak se užije i spousta legrace. Ale, ruku na srdce, kdo se má s „lahváči“ nebo „plasťáky“ pořád tahat? Řešení je nasnadě. Sud. Podle počtu přítomných se vybere vhodná velikost a množství, podle složení nebo podle přání oslavence se vybere značka – a může se jít do akce!
Cesta k sudu piva je jednoduchá, zajedete do prodejny pivovaru, který jste si oblíbili a jehož sud chcete zdolat, zaplatíte za obsah, zaplatíte zálohu na KEG sud, sami nebo s dopomocí jej hodíte do auta, odvezete na místo určení. Je dobré takovou akci zvážit dostatečně dopředu, aby si pivo po jízdě po našich silnicích trochu sedlo a odpočinulo. Takže tak tři dny předem na místě s teplotou do 16 °C bude tak akorát. Pokud jste zvolili na party nefiltrované pivo, pak sud na chvíli před tím, než na něj skočíte, zvrhněte na záda, aby se obsah pěkně promixoval. A pak ho otočte zpět. A může se jít na věc. Sejmete krytku uzávěru.
Výčepní zařízení
Ale moment! Něco tady chybí! No jasně, výčepní zařízení. To si můžete sice vypůjčit v mnoha pivovarech nebo prodejnách či distribučních skladech, ale dnešní doba, kdy uznání kamarádů roste s tím, kolik potřebných věcí máte doma, je vhodné uvažovat o tom, že by suché průtočné chlazení nápojů mohlo být součástí vaší domácí výbavy. Tím totiž odpadne nekonečné placení záloh na vypůjčení chlazení, poplatek za zapůjčení a poplatek za jeho vyčištění. Klikněte na ceny za půjčovné do několika internetových prodejen – a máte jasno: Tuhle věc prostě musíte mít doma! Využili jsme nabídky společnosti Sinop CB z Českých Budějovic, která se zabývá výrobou a dodávkami průmyslového chlazení, klimatizace, chladicího výčepního zařízení a nápojové techniky, a zapůjčili si dva výrobky k testování. Jde o přenosná zařízení, ale při jejich přenášení se pěkně prohnete, protože v nich najdete nejen kompresor, ale i chlazení, tedy dva motory, které se o tyto činnosti starají.
Oba borci – stolní výčepní zařízení s chlazením a kompresorem – před začátkem testu. Vlevo model Anta MK24, vpravo náš tajný favorit, zařízení GK24.
Hrdá pípa Anta GK24.
Prvním byl přístroj Anta MK24 klasického vzhledu v provedení nerezová ocel a druhým velice zajímavě vypadající domácí model Anta GK24 – s dřevěným krytím horní strany sbíhajícím dozadu připomíná čtvrtinu soudku. Písmeno K v označení výrobků značí, že obě mají kompresor. Mají i stejný chladicí výkon 24 l tekutiny za hodinu zchlazených o 10 °C (můžete je použít třeba i pro chlazení a stáčení limonád). Výrobce k přístrojům dodává dvě „tříosminové“ barevně rozlišené hadice, tři druhy narážecích hlavic a trochu spartánský návod k použití. Stolní chlazení jsou vybavena rychlospojkami 3/8", takže připojení hadic je otázkou okamžiku. Stačí hadici zasunout do rychlospojky umístěné v přístrojích, vývod od kompresoru do šikmého přívodu na narážení hlavici, druhou pro transport nápoje do vertikálního vývodu, zapojit přístroj do zásuvky a pak už jen zbývá
Narazit!
Většina sudů je vybavena bajonetovým uzávěrem, takže u hlavice před nasazením musíte zkontrolovat, zda je otevírací páka v poloze šikmo vzhůru (aby pivo nezačalo stříkat při nasazování hlavice na bajonet). Pak nasadíte hlavici, pootočíte a s citem dotáhnete. Otevírací páku přepnete do polohy vodorovné, čímž se z ní vysune trubička, která zarazí do sudu uzavírací ventil – a můžete začít čepovat. V sudu je přetlak, takže po mírném „pšouknutí“ se vám pivo dostane do hadičky pro transport do stolního chlazení. Zapnete kompresor spínačem na přístroji a pootočením knoflíku nastavíte požadovanou teplotu nápoje. Přístroje o sobě dají vědět střídavým i souběžným vrčením motorů kompresoru a chlazení – podle potřeby zařízení.
Otvory pro výstup vzduchu a vstup nápoje u Anta MK24 jsou vlevo vzadu.
Síťová šňůra je na opačném konci.
Odtočíte pár sklenic – a party může začít.
Naše zkušenosti
Teď trochu předběhneme, abychom sdělili, že při proplachování přístroje jsme zjistili kapacitu v chladiči, ta je tak asi 0,3 l. Takže pokud máte sud dost vychlazený, ale potřebujete mít pivo opravdu „jako křen“, s vytáčením sklenic nepospíchejte, zejména pokud pivo v sudu není samo o sobě už dost vychlazené. Aspoň si tuto činnost více užijete. Při rychlém natočení dvou půllitrů hned za sebou totiž teplota druhého piva viditelně stoupla a třetí pak už zcela stoprocentně mělo teplotu sudu. Nespěchejte a pivo si v zásobníku nechte pěkně nachladit. Čepování funguje přesně tak, jako u pípy v restauraci. K sobě: Čepujete a na výtoku umístěným kohoutem regulujete rychlost výtoku. Od sebe: Pustíte do sklenice pěnu. Všechno na obou přístrojích fungovalo bezvadně.
Detail umístění ventilů pro hnací vzduch, hnacího vtokového ventilu a síťové šňůry u modelu Anta GK24. Jsou vzorně všechny vedle sebe na levé stěně (při pohledu zpředu) vzadu. Pro vyjímání hadic se vyplatí použít pomocné zařízení.
Sudy
K testu jsme měli dva sudy. Jeden z nejmenovaného malého severočeského pivovaru – nepasterizované a nefiltrované v soudku o objemu 30 l. Vypili jsme ho nadvakrát. Po prvním dni jsme odstavili sud tak, že páku na hlavici jsme postavili šikmo vzhůru a pak hlavici sejmuli z bajonetu. Polední nasazení druhý den přineslo ne špatné pivo (první den jsme vytočili asi 12 l), které chutnalo dobře, i když bohatost pěny už nebyla taková jako předchozí den. Druhý test s „druhým“ zařízením proběhl s 15litrovým sudem z jednoho velkého pivovaru. Ten padl za vlast skoro celý hned první den, na druhý den jsme v něm nechali asi pět piv, abychom vyzkoušeli, jak dopadne. Po odstavení a opětovném nasazení hlavice druhý den už to bylo znát! Pivo bylo kvůli převaze vzduchu v sudu hodně unavené a nemělo jiskru. Za to ovšem chlazení nemůže, je to dáno chemickými procesy v soudku.
Sinop Anta GK 24 je velmi elegantní zařízení.
Úklid
Po každém odstavení soudku jsme promyli systém teplou vodou. Na závěr jsme propojili výpusť vzduchu od kompresoru přímo se vstupem nápoje a profoukli jsme systém od zbývající vody. Výrobce doporučuje po třech týdnech provést sanitaci (čištění) pomocí Habla CIP a jednou měsíčně profouknout kondenzátor stlačeným vzduchem. Inu, čisté trubky jsou čisté trubky a jen prase by si dovolilo nechat pivo v trubkách, aby zkazilo několik dalších piv, které do něj přijdou po naražení z nového sudu. O tom, že musíte pravidelně vylévat odkapané pivo z odnímatelného tácku s krytkou pod pípou, snad ani nemusíme mluvit. A že občas musíte odšroubovat pípu a vymýt ji, stejně jako se musíte starat o narážecí ventily a pravidelně je omývat, to je snad jasné každému, kdo má rád dobré pivo. Co nám dělalo trochu problémy, než jsme se to naučili, byly rychlospojky při vyjímání hadic. Přídržný kroužek je totiž – aby bylo možné trubku vyjmout – nutné zatlačit po celém obvodu do ventilu, což prsty jde těžko. Proto jsme pak začali využívat pro zatlačení kroužku servírovací vidličku, která měla rozteč vidlic přesně 3/8 palce od sebe. Pak bylo vyjmutí hadic opravdu snadné.
Sinop Anta MK24 vypadá velmi decentně.
S domácím stolním výčepním zařízením zažijete hodně legrace a pohody. Funguje spolehlivě, motorky běží tiše, ale když nikdo zrovna nic neříká, jsou přeci jen slyšet. U 15litrového sudu nám při vytáčení pískal ventil v sudu, ale to není na závadu. Obě zařízení ze Sinopu CB hodnotíme na výtečnou, co se týká funkčnosti i dílenského zpracování. A kdybychom měli říci, který z nich je lepší, musíme konstatovat, že oba dokážou totéž. Nám se ale víc líbilo provedení se dřevem. Je sice o 2 kg těžší a stojí skoro o 10 000 Kč víc, ale snáz ho umístíte do kuchyně – nebo se může stát ozdobou altánku, v němž pořádáte pivní party. Pokud vám jde ale jen o funkčnost, volte Anta MK24. V každém případě ale přístroje s kompresorem mají neskutečnou výhodu v tom, že pivo nemusíte honit pumpičkou nebo plynem, což jsou další zbytečnosti navíc, které musíte obsluhovat, skladovat nebo za jejich půjčení platit. Další informace o výčepních zařízeních najdete ZDE.
 vzadu. Pro vyjímání hadic se vyplatí použít pomocné zařízení.)
