Novostavby, dotace a legislativa 2020

Získat stavební povolení od 1.1. 2020 je o něco těžší. Novostavby totiž musí mít téměř nulovou spotřebu energie (NZEB = Nearly zero energy buildings). Ve skutečnosti to ale není zase až tak hrozné, jak se může na první pohled zdát. Většina nových domů se totiž podle nové vyhlášky již stavěla a staví. V zásadě se tedy vlastně bude stavět dosud tak, jak se již staví dnes, ze současných novostaveb by nevyhovovalo zhruba 15% postavených domů. Ostatní ano. U NZEB totiž nejde v žádném případě o přímou úměru s pasivními domy.

(Požadavek na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie je výsledkem implementace evropské směrnice EPBD II (2010/31/EU) do naší legislativy.)

Nové domy jsou navíc dnes již montovány z kvalitních materiálů a konstrukcí, jsou osazovány účinnými technologiemi, které zajišťují minimální spotřebu energií a jejich energetická náročnost je obvykle A, nejhůře pak B. Zmíněných 15%, které by nevyhověly, pak zařadíme do kategorie C. To jsou však domy stavěné ještě postaru, čili z nevhodných materiálů a osazovány technologiemi, které nevyhovují přísným energetickým normám. A to hovoříme o domech rodinných. Větší budovy musely splňovat přísnější normy Evropské unie již od roku 2013.

Pro výstavbu rodinných domů v České republice je stěžejní především Zákon č. 406/2000 Sb., ve kterém nalezneme definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která zní: „Budovou s téměř nulovou spotřebou energie je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Metodika, jak tyto parametry ověřit výpočty, je pak popsána Vyhláškou o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb. Na jejím základě jsou počítány takzvané Průkazy energetické náročnosti budov. A PENB musí být zpracován též pro každou novostavbu rodinného domu.

A právě od 1.1. 2020 musí každá novostavba rodinného domu splnit požadavek průměrného součinitele prostupu tepla, který musí být o 20% nižší než hodnota referenční budovy. Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy je pak dána minimálními požadavky ČSN 73 0540-2.

Dalším hodnoceným parametrem je neobnovitelná primární energie. Pro stávající novostavby musí být neobnovitelná primární energie snížena oproti hodnotě referenční budovy o 10%. Toho lze docílit využitím obnovitelných zdrojů a nebo zlepšením parametrů stavebních prvků obálky budovy, případně technických systémů budovy. Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie pak musí být hodnota neobnovitelné primární energie snížena o 25% oproti referenční budově.

Samozřejmostí jsou již dnes kvalitní okna, dveře a izolace, na kterých nesmíme šetřit. Čili podle přísnějších požadavků EU se nám nemůže výstavba domu od 1.1. 2020 prodražit o řády, nejvýše tak o procenta. A jelikož musí pro schválení projektu spočítat energetickou náročnost vašeho domu certifikovaný odborník, který je oprávněn vydávat takzvané průkazy energetické náročnosti budov (PENB), víme o všem předem.

Navíc si je třeba uvědomit, že energetická náročnost domu se počítá z množství energie, které je nezbytné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním tohoto domu. Jde tedy o energii potřebnou na vytápění, chlazení, větrání, řešení vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a běžné domácí spotřebiče. Platí též, že vložené investice do úsporných technologií a kvalitních izolací se nám sice nevrátí hned, ale na provozu domu to poznáme velmi rychle. O to víc, že splácíme hypotéku. Pravidelné platby za energie budou minimální.

A dokonce o bydlení v pasivních domech je stále rostoucí zájem. A to je právě ten kýžený „svatý grál“ v úsporách energií, tedy domy se skutečně velmi nízkou až nulovou spotřebou energií. Na druhou stranu ale stále existuje i možnost postavit si dům v kategorii C, byť je od Nového roku považována za nevyhovující. Stačilo si totiž podat žádost o vydání stavebního povolení do 31. prosince 2019. Kdo to však udělal, samozřejmě postaví dům, kde si za energie připlatí.

A jak vypadají vynucené energetické úspory v číslech? Například pro domy v kategorii B je od 1.1. 2020 třeba dosáhnout energetické náročnosti mezi 30 až 70 kWh/m².

Je tedy nasnadě, že „zelenou“ mají co nejúspornější stavby. A právě na ně jsou zaměřovány dotační programy, o které je momentálně enormní zájem. Především pak o Novou zelenou úsporám.

Za úspěchem tohoto dotačního programu stojí po počátečních rozpacích a přehmatech širší nabídka dotací i jednodušší vyřízení. Tento program je aktuálně zaměřen na podporu rodinných a bytových domů a to včetně výstavby nejen v pasivním, ale i v nízkoenergetickém standardu. V oblasti obnovitelných zdrojů pak roste zájem o dotace na fotovoltaiku. Za pět let od spuštění programu bylo vyplaceno na moderní a ekologické bydlení více jak 5,7 miliardy korun téměř třiceti tisícům žadatelů.

Dotační program Nová zelená úsporám byl výrazně inovován od října 2018 a od té doby stále přibývá žádostí. Například v rekordním červenci 2019 to bylo více jak 1100 žádostí o dotaci.

Finanční příspěvek přitom může kompenzovat vyšší vstupní náklady na stavbu. A poptávku po dotacích na úsporné bydlení navíc zvýšila i změna legislativy, kterou je právě implementace evropské směrnice do naší legislativy a zpřísnění požadavků na energetickou náročnost nových budov. A výše příspěvků není vůbec zanedbatelná. Pokud novostavba například splní parametry nízkoenergetického domu, žadatel získá až 150 tisíc korun, při naplnění standardu pasivního pak až 300 tisíc korun a při pořízení obnovitelného zdroje energie (například výkonnějšího solárního systému) to může být až 450 tisíc korun.