Luštěnice trnitá je neobvykle kvetoucí letnička dorůstající výšky cca 150 cm. Její neopakovatelné květy se zdánlivě podobají velkým pavoukům s dlouhýma nohama. Mohou za to především dlouhé tyčinky, které připomínají nohy pavouků sekáčů. Též se říká, že tyčinky a čnělky řídkých, vzdušných květů tvoří dojem pavučiny. Ovšem své jméno získala luštěnice trnitá podle svých trnů a též trnité žilnatiny na rubu listů.
Už se těšíte na teplo, sluníčko a rozkvetlé zahrady, terasy a balkóny? Všechno jednou skončí stejně jako letošní zima a nastane čas letniček. Inspirujte se málo známou liánou Rhodochiton atrosanguineus, jejíž květy vám vyrazí dech. Možná si bez ní po přečtení tohoto článku a nebo alespoň shlédnutí fotografií, nedokážete další sezónu vůbec představit. Láska je to chytlavá a na první pohled.
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
V Zemi vycházejícího slunce prostě mají smysl pro detail. Minimalismus a dokonale zenová propracovanost japonských okrasných zahrad je pro nás stále nepřekonatelným zdrojem inspirace. Inspirace, která se rozhodně neomezuje jen na pěstění stromových miniatur, bonsajů. Už od 17. století tu mistři zelené školy razí techniky tzv. daisugi, vkusného vrstvení dřevin. Praxe, která se nyní konečně nachází cestu do Evropy. Nabízí totiž maximum biomasy dřevin na jednotku plochy.
Zima je na barvy nejfádnějším obdobím v roce, tedy kromě barvy bílé, pokud sněží či alespoň mrzne. Ovšem právě i v zimě může být zahrada velmi zdobná. Jak toho dosáhnout a které rostliny to dovedou?
Floristé se bez slaměnek objedou jen těžko, proto jsou slaměnky v jejich zahradách nezbytnými, ale též velmi pěknými květinami, které když uschnou, vypadají úplně stejně jako živé. Na svém vzhledu prostě neztrácí jejich květy vůbec nic. Byť rostliny ztratí život a veškerou vodu. Také aranže ze slaměnek vypadají jako „živé“ a nebo naopak kvetoucí záhony jako „slaměné“. Sušené navíc vydrží pěkné po mnoho let.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Stojan v podobě starého jízdního kola, krytu na studnu, dřevěné či kovové konstrukce, pneumatik, konstrukce z betonu, kamenů či cihel a podobně. Rostliny v mobilních nádobách, tedy v mnoha druzích květináčů a truhlíků v mnoha různých provedeních a z různých materiálů lze v zahradě či na terase umístit prakticky kamkoli. Kromě stojanů je pak oblíbené i zavěšení. A zdaleka to neplatí jen pro zahrady, ale i pro byty. Inspirujte se stojany tradičními i netradičními.
Věděli jste, že některé druhy banánovníků jsou mrazuvzdorné? Jsou to právě ty, které pocházejí z vysokohorských částí Afriky a také východní Asie. Pravda, přes zimu z nich mnoho nezbyde - asi jen 10 až 20 cm seříznutého kmínku a oddenek zakrytý tepelnou izolací, na jaře však opět obrazí. Zkuste s banánovníkem zaexperimentovat ve své zahradě.
Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.
Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?
Kromě bohatství květů zajistí správně provedený řez růží před zimou také jejich lepší přezimování. Nechat skvostné růže jen tak růst jako dříví v lese se prostě nevyplácí. Jak řez růží provádět a čeho se vyvarovat?
Křehké květy citlivky stydlivé vydrží pouhý den, i tak ale jejich neobvyklá nádhera stojí za to. A že tato rsotlina zavírá své listy při sebemenším dotyku? Však se také jmenuje „citlivka stydlivá“.
Co jsou vlastně květinové (resp. rostlinné) bordury? Jednoduše lemy, něco jako rámy obrazu, ovšem různotvaré, pestré či jednoduše strohé a jednoduše geometricky střižené, nebo naopak divoké, poutavé. Mohou být robustní, jemné, decentní, romantické i melancholické. Odolné i křehké.
Sukulenty a kaktusy, dvě ohromné skupiny rostlin, které zahrnují neobyčejnou pestrost suchu odolného rostlinného života. Všechny mají jeden společný znak – totiž schopnost zadržovat si dostatek vody na horší časy.
Peruánská lilie čili alstromérie (jinak také papouščí lilie, boubelka a nesprávně alstromélie) je jednoděložnou rostlinou, která byla dříve nesprávně řazena do čeledi liliovité, dnes ji najdeme v čeledi alstremerkovité (Alstroemeriaceae).
Nejde však o drogovou závislost v pravém slova smyslu. Žádného "výletu" (tripu) se od jaterníků nedočkáte. Drobné a drobně kvetoucí rostlinky jménem jaterník podléška a nebo také jaterník trojlaločný se snadno stanou sběratelskou, pěstitelskou vášní. V roce 2013 se tato bylinka dokonce stala německou Rostlinou roku.
Přemýšlíte, jak vylepšit zahradu v příštím roce? Posviťte si na ni. Tedy večer. Stačí zakoupit i laciná fotovoltaická LED svítidla a rozmístit je. A rázem zjistíte, že zde něco chybí - na večer a v noci kvetoucí květiny. Ale i takové, které začnou večer intenzivněji vonět a pouštět spoustu pylu, i když za tmy nekvetou (např. šalvěj, levandule, bohyška, petúnie, hvozdík, libora, zimolez, durman, šácholan a magnólie). Rázem vaše zahrada ožije také můrami, tedy nočními motýly a jiným nočním hmyzem.