Morisie dvoučlánková roste na Kostarice a v Sardinii, kde tvoří kobercové porosty výšky 5 až 10 centimetrů. Najdeme ji na chudých, propustných a suchých půdách slunných stanovišť. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat jako skalničku, kterou je třeba na zimu zakrývat sklem, často vymrzá.
Na jílovitých a pískovcových půdách jihoafrického Kapska roste květina, kterou jinde na světe nespatříte. Její rodové i druhové jméno je odvozeno od slova vlna, které se latinsky řekne lana.
Příroda jihu Afriky překvapí každého, kdo se sem dostane poprvé. Jakoby se ocitl na jiné planetě. V Jihoafrické republice roste 24000 rostlinných druhů, což je cca 10% světové flóry a třeba v Kapsku najdeme 8500 druhů, z nichž je 70% endemitů, tedy rostlin, které jinde na světě v přírodě nenajdete. Není divu, že v JAR nabízí některé cestovní kanceláře zájezdy specializované na biodiverzitu země.
Všelichy jsou letničky, které se rozhodně nenechají zahanbit jinými hvězdnicovitými rostlinami. Jejich jemné, půvabné květy rozzáří každý záhon a každou zahradu, ale i truhlíky včetně těch zavěšených.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Krása, která nepomíjí. Rostliny – trvalky, o něž se většinou nemusíte moc starat, a budou ochotně dotvářet barevnou výplň vaší zahrady. Je jich celá řada, a dá se s nimi experimentovat. Proto se jen tak neomrzí.
Subtropy a tropy mají jednu specialitu, produkční pěstování kaktusů. A právě opuncie jsou nejčastěji pěstovaným kaktusem kvůli chutným plodům. V Maroku jsem je ochutnával poprvé a samozřejmě jsem si při loupání plodů opuncie nevzal rukavice, vlastně jsme s sebou ani žádné neměli. Droboučké trichomy, respektive trny s háčky (takzvané glochidie), se mi zapíchaly do prstů a byl to velice nepříjemný zážitek. Chuť opuncií za to ale stála.
Moje babička pěstovala spoustu aster, ještě si ten záhon pamatuji. Když astry kvetly, pravidelně je řezala do vázy a na hřbitov, někdy s nimi vyrazila do města na trh, stejně jako to dělala s mahónií na podzim a konvalinkami na jaře, které zaplevelily celou předzahrádku. Jenže pak astry náhle zmizely a na jejich místě se objevily jiřiny a gladioly. Důvod mi byl dlouho neznámý, dnes si ale na tuto otázku již dovedu odpovědět.
Jícnovky jsou vzpřímené a nejčastěji jednoleté květiny pocházející z Ameriky s centrem rozšíření v Mexiku. Od konce 80. let 20. století bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů s různými barvami květů.
V zásadě jsou možné obě varianty, běžné jsou trávníky včetně bylinných směsí pod polokmeny a vysokokmeny, ale také okrasná výsadba. Vždy ale záleží na tom, zda konkrétní dřevina koření hluboko nebo mělce. Pod mělce kořenícími stromy se půda běžně kultivuje, plečkuje, okopává a také hnojí.
Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?
Srpnová péče o kvetoucí krásky nám přinese bohatší násadu květů a zlepší vitalitu rostlin. Jak o kvetoucí rostliny v srpnu pečovat? A proč by zahradníci neměli jezdit na letní byt?
Z tropických deštných lesů Filipín sice nefritová a nebo také smaragdová liána postupně mizí, což je ohromná škoda, je však velmi oblíbenou okrasnou rostlinou, kterou dokonce najdete i ve vytápěných sklenících chladnějších oblastí. Zde záchrana funguje, neuvěřitelná krása květů nefritové liány si to rozhodně zaslouží.
Červenec je měsícem vůní a chutí, ale i barev a tvarů. Ovšem na lidský smysl jménem chuť v zahradě okrasné zapomeňme, to si nechme na tu užitkovou. Co nás v okrasné zahradě v červenci čeká a nemine? Věci příjemné i lopotné.
Právě červenec je pro růže a jahody klíčovým měsícem v roce. Proč je tomu tak a co všechno je třeba těmto rostlinám v červenci poskytnout, aby nás těšily?
Že se skalničky pěstují na skalkách už tak nějak vyplývá z jejich pojmenování. Co když je ale osadíme někam jinam? Malá změna přinese velký efekt.
Natrhat si třeba ve známém KRNAPu kytici a hrdě si ji nést domů, to se může pěkně prodražit. Ne však v případě lupiny čili vlčího bobu, konkrétně vlčího bobu mnoholistého. Ochránci přírody naopak vybízí návštěvníky parku, aby jim pomohli s eliminací lupiny jejím trháním a to samé se děje také na Šumavě i jinde. Pozor však, nesmíme trhat a poponášet rostliny, které již tvoří semena, jen bychom lupinu šířili dál.
Laskavce, jinak též amaranty, u nás okrasné letničky, jinde listová zelenina a nebo produkce na semeno. Rod laskavec je poměrně pestrý a s cca šedesáti druhy dovede překvapit. Před několika lety překvapily laskavce i nás, tedy právě laskavec krvavý.
Levanduli můžeme stříhat několikrát v roce, poprvé v březnu až dubnu, podruhé po odkvětu v červnu až srpnu a případně potřetí i na podzim od konce srpna do září. Ovšem podzimní řez se příliš nedoporučuje.
Předností půdokryvných rostlin je mnohem více než jen schopnost nahrazovat trávníky. Předně zastíní půdu a udrží v ní více vody, což prospěje jim samým i vyšším dřevinám, stromům i keřům.