Anona pochází ze severu tropické Amazonie a její plody jsou oblíbené do zmrzlin či koktejlů. Jelikož se ale špatně skladují a přepravují, jsou u nás prakticky neznámé. To se však zřejmě změní, jelikož se poslední dobou stále častěji hovoří o zázračných léčivých schopnostech listů a plodů této rostliny.
Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
Do finále Evropského stromu roku se dostalo 16 vítězů národních kol této soutěže. Českou republiku v pořadí 12. ročníku reprezentuje sedmisetletá Zpívající lípa ze Svitavska.
Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Přestože má řez ořešáků dosti přísná pravidla, dnes se již provádí. A dokonce i musí. Ořešák královský je však na řez velmi citlivý a klíčový je především vhodný termín řezu, abychom mladému stromku neublížili. Proč je třeba až takto riskovat?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Proč naši předkové před zimou bílili ovocné stromy? Jaké jejich části natírali a čím? Proč bychom to měli dělat také? A proč vůbec nejde jen o ochranu před mrazem? A před čím tedy?