K radostem podzimu patří i výsadba stromů, tedy včasná příprava oživení sadů a zmlazení zahrad. Z řady důvodů je to o něco lepší, než sázet je na jaře. Ale je přitom třeba dát si pozor na pár chybiček, které s oblibou ke své škodě opakujeme.
Proč sázet dřeviny na podzim? Vychází to z podmínek, jaké u nás tou dobou panují. Na podzim je půda po létě příjemně prohřátá, a ještě pár měsíců taková vydrží. U jarní výsadby může být půda po zimě ještě promrzlá. Dřeviny vysazené na podzim před sebou mají pár měsíců, kdy o dešťové srážky nejspíš nebude nouze. U dřevin vysazených na jaře těžko říct, jestli nezažijí sucho až do podzimu. Na jaře mají všemožní škůdci žně, a s chutí likvidují vše, co se jen zazelená. U podzimní výsadby se zelenání nekoná, dřeviny přitahují mnohem menší pozornost škůdců.
)
Podzimní výsadba dá dřevinám čas v klidu zakořenit, usadit se v zemi. A pak na jaře mohou udělat velký skok kupředu. A částečnou výhodou je, že na podzim vysazené dřeviny vám nespálí letní horka a sucho. Vítězství je to jen částečné, protože jdete to rizika mrazu. Sadaření má jistotu mnoha nejistot, ale ze srovnání výhod a nevýhod pro vás vychází podzimní výsadba o něco lépe. Není to nutnost, nezbytnost, zásada. Je to jen praktičtější. Pokud se vám na podzim nedostává času, nechejte to klidně na jaro.
)
Jaké dřeviny vysadit na podzim?
Vybírejte takové druhy, co dokážou ustát zimu bez větších potíží. Takže velmi obecně jabloně, hrušně, švestky, třešně a višně. Z malých ovocných keřů pak třeba rybízy a angrešty. S čím naopak počkat na jaro? S broskvoněmi a meruňkami, které jsou na chlad citlivější. A také maliníky a ostružiníky mohou počkat. Na podzim můžete sázet taky jehličnany a většinu netropických okrasných dřevin. Poslední slovo by ale měl mít producent sadby. Pokud podzimní výsadbu nedoporučuje, nebo je u konkrétních odrůd uvedena vyšší citlivost vůči mrazu, na podzim je raději nesázejte.
)
Každý druh stromu má své nároky a požadavky. A pokud chcete, aby se mu dařilo – dobře rostl, plodil a netrpěl v oslabení nájezdy škůdců a patogenů – je třeba jeho optima respektovat. Měli byste vědět, jaké nároky na slunce/zástin, vlhkost půdy a vláhu, složení půdy, průvan ta která dřevina má. A jestli jí vysazením na vaší zahradě můžete ty pro ni tak důležité podmínky garantovat. Nebuďte z toho smutní - na žádné zahradě nebo v sadu nepanují takové podmínky, aby to vyhovovalo úplně všem ovocným dřevinám. Některé jsou prostě mimo váš záběr.
Na co si letos určitě dát pozor?
- To nejlepší místo na vaší zahradě – tam, kde ještě donedávna po léta rostl nějaký ovocnáč - může být paradoxně to nejhorší místo pro výsadbu nového exempláře. Půda je v místě vyčerpaná, vysátá. Pro nový stromek tu nejsou – a ještě dlouhá léta nebudou – vhodné podmínky pro růst.
- Pokud chcete stihnout výsadbu na podzim, příliš neotálejte. Z kalendáře nevyčtete, kdy přijdou první mrazy. A noční poklesy teplot mohou čerstvě vysazenému exempláři přichystat nehezký šok. Dřeviny v balu by měly jít do země do půlky září, prostokořenné pak do října. Na jihu Moravy mají času dost, když není mráz, lze sázet i v listopadu. Ale jinde si pospěšte.
- Po zakoupení sazenic není na co čekat. Sázet by se mělo hned v dalších dnech. Nestíháte? Pak prostokořenné sazenice schovejte do mělké hlíny a zalijte, aby to čekání přežily bez úhony. Doporučuje se, abyste dřeviny bez balu namočily před vlastním sázením na 24 hodin do vody. A co ještě musíte stihnout?
- Vykopat jámu. Banalita, i když – vykopaná by měla být dny předem, aby proschnula. Obohatíme ji také o pár lopat uzrálého kompostu. Bez dalších hnojiv. A před vlastní výsadbou ji vydatně prolijeme vodou. Jak má být jáma velká? Tak, aby se v ní rozprostřené kořeny (u prostokořenných) netlačily, nekřížily, neohýbaly a nelámaly.
- Jáma tedy má být ve výsledku spíš široká, než hluboká. Hloubka se udává okolo 1,5x velikosti koruny. Mladé stromky nikdy nesázíme hlouběji, než byly zasazené ve školce. Podívejte se, kde vlastně je tzv. krček, předěl kmene dřeviny. Krček má být nad povrchem, první kořen cca 5 cm pod povrchem. Ne vždy se to podaří, ale +/- by to tak být mělo.
- Instalace opěrného kůlu není zbytečnost, ale nezbytnost. První zimu by bez něj totiž útlé kmínky přežít nemusely. Pomáhají zafixovat stromek (takže se nenakloní, nezačne vyrážet kořeny jen na jednu stranu), brání jeho momentálnímu i budoucímu vyvrácení. Je to důležitá podpora růstu.
- Před-výsadbová kontrola. Když už jsme stromku věnovali tolik energie, tady bychom si ji odpustit neměli. Jde o kontrolu kořenu, toho, zda nejsou polámané nebo poškozené. A takové je třeba nemilosrdně odstranit. Oslabují dřevinu, podrývají její zdraví, vyčerpávají ji. Sadaři doporučují jemně zastřihnout konce většiny kořínků, aby se tím zlepšil průtok vody a snazší ujímání.
- Korunou nahoru, kořeny dolů do jámy, že? Ano. Ale stromek v jámě nezavalte hlínou najednou. Postupně protřásáme do poloviny, pak upěchujeme a zalijeme, a přidáváme další vrstvu. Tohle cvičení má svůj význam – odstranit vzduchové kapsy, usadit zeminu kolem kořenů. Bráni to prosychání a později promrzání.
- I když to vypadá, že se nic nahoře nad zemí nic neděje, to podstatné se děje v hlíně. A protože podzim může být dlouhý a suchý, je třeba vysazené stromky zalévat. Přiměřeně. Opadavé listnáče spíše méně (ale nezapomeňte na ně), neopadavé stálezelené hodně a celou zimu. Úspěch a ochranu před mrazem si můžete pojistit posypem mulče. A tak, kde čekáme přítomnost hlodajících spásačů a zajíců, nezapomene ani na ochranu kmene.
- A ještě maličkost – kolem vysazeného stromku by neměla růst tráva. Půda okolo má být prokypřená a zbavená jiné vegetace, která by pro ještě „nezabydlený“ stromek představovala konkurenci.
Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
)
)
