V listopadu to bude dva roky, co bydlí v rodinném domě v Dolních Jirčanech paní Eliška. Dům s velkými okny a otevřenou galerií byl jejím snem od dětství. Když se tak před časem objevil dlouho chtěný pozemek, bylo o budoucím domově jasno.
Když se řekne rekreační oblast za Prahou, je to pole ke spekulacím docela široké. Ale Posázaví, druhdy lemované trampskými chatičkami, už může lokalitu této nevšední stavby přiblížit lépe. Svým ztvárněním se však dost vymyká, a nezapadá do škatulek toho, co je tu k vidění. Chata se světlíky je zkrátka jako žádná jiná.
Zahradní domek, pracovní pavilon, anebo ateliér? Kdepak. Tahle stavba - usazená hezky v zeleni rozsáhlé domácké zahrady - je totiž ve skutečnosti domek pro babičku. Klient z anglického Uxbridge jej nechal navrhnout architekty a postavit, aby měl kam ubytovat svou matku, když za ním tu a tam dorazí na inspekci. Nejezdí často, tu cestu sem musí vážit zdaleka. Bydlí totiž v Řecku. A aby jí na návštěvě opravdu nic nechybělo, pořídil pro ni tohle dílko.
4.-5. října 2024 budou prostory Trojhalí Karolina v Ostravě sloužit jako výstavní a poradenské fórum pro všechny, kdo přemýšlejí nad úsporami energie, výměnou topení za úspornější variantu, uvažují o „zelených“ dotacích nebo se chystají stavět či rekonstruovat. Akce pod názvem VELETRH ÚSPOR – STAVBA, TEPLO, ENERGIE se po roce vrací do Ostravy a Moravskoslezského kraje. V reakci na aktuální situaci po povodních přibývá i téma OBNOVA.
Premiéry prvních epizod toho seriálu sledovalo v hlavním vysílacím čase až 14 milionů lidí. Ty další jen v průměru sedm, a dnes už nedotahují ani na milion. Co vysvětluje ten propad? Odpověď, která netrápí jen filmové producenty, nepotěší. Dílo se vymklo realitě, přestalo být vtipně zábavné. Naopak divákům začalo připomínat, jak nedobře se dnes mají. I kvůli bydlení hlavních postav.
Jen prachobyčejný kus holé skály, která trčí z hladiny jezera a kolem níž hvízdá studený vítr? Architekti naštěstí viděli v malém ostrůvku Pointe Au Baril, ležícím nedaleko Georgian Bay, něco víc. Protože viděli potenciál, dokázali tu vytvořit fantastické hnízdo odpočinku. Sezónní bydlení, v němž vás severský vítr nebude obtěžovat, jen dotvářet atmosféru.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Na veletrh FOR ARCH chystají každoročně všichni vystavovatelé spoustu novinek. Nejinak tomu bude i letos. Od 17. do 21. září se můžete v pražských Letňanech potkat i s týmem poradců z Dům jedním tahem, kteří si pro návštěvníky přichystali premiéru 6 zcela nových domů vyvinutých ve spolupráci s architektonickým studiem BekArch a také mimořádné slevy na nabídku stávající i nové řady domů.
Vložením nového prvku přístavby, který s původním objektem komunikuje funkčně, ale nikoliv materiálově, se rozloha užitné plochy domu zvětšila o 76 metrů čtverečních. Cihlový dům tím ale získal víc, než jen prostor.
Můžete to brát jako tip na rodinný výlet, zrovna tak jako chválu zajímavého nápadu a dobré práce našich architektů. Shrnout se to přitom dá jednou větou: „Pustevny už mají svou vlastní bránu.“ A dodat by se zatím ještě mohlo: „Konečně.“ Už to vážně bylo zapotřebí.
Chystáte se na veletrh FOR ARCH 2024? Získejte svou vstupenku zdarma a objevte nejnovější trendy v architektuře, stavebnictví, vytápění, dřevostavbách a dalších stavebních oborech!
Krajinu chová na prvním místě a vzdává jí hold svými prostými tvary, ale i tím, že do zdejší přírody i přes svou velikost příliš nezasahuje. Místo je přitom sympatické už jen svým názvem. Říká se mu El Secreto, Tajemství.
Podzim už klepe na dveře a spolu s ním i časy, kdy budeme na léto zase jen vzpomínat. Zvláštní melancholie přebarvující se a usínající krajiny pak bude vplouvat i do našeho myšlení. Něco takového v Pistohiekka neznají. Léto k nim totiž jako k nám nechodí, a tak si ty podzimní nálady umí vychutnat.
Ne náhodou se bungalov Rinot jmenuje po vinné révě, konkrétně odrůdě, která byla vyšlechtěna právě v České republice. Rinot je prostě náš! Dům i víno. Stejně jako chutná réva Rinot v sobě snoubí to nejlepší ze světoznámých vín, jednopodlažní dřevostavba Rinot nabízí to nejlepší z bydlení. A co víc, má i své srdce, kterým se stala kuchyně. Nebo ještě lépe duši? Kuchyně bungalovu Rinot je prostě středobodem (srdcem, duší) bydlení.
Mrakodrapy se sápou do stále větších výšek, soutěž o titul nejvyšší budovy světa jede na plné obrátky. Jenže tenhle zápas o titul s sebou nese také nepříjemné důsledky. Šampioni si totiž k rekordům dopomáhají podfukem, který nás všechny něco stojí.
Dobré zprávy potěší, i když zaznívají z opačného konce planety. V Austrálii se probrali z letargie a začali aktivně bojovat s krizí bydlení. Tamní vláda učinila potřebné kroky k tomu, aby byla zahájena výstavba nových rodinných bytů ve městech. V čem je háček? Nikdo se rodin předem nezeptal, jaké byty vlastně chtějí.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
Stavební systém VELOX se již více než 60 let používá na stavbu rodinných a bytových domů či jiných staveb. Sendvičové štěpkocementové stěny VELOX zde prokazují své vynikající parametry v tepelné a zvukové izolaci, pestrosti použití i pevnosti staveb.
Plochá střecha panelových domů je pro fotovoltaickou elektrárnu jako stvořená. To si dobře uvědomili majitelé bytů v domě v Hradci Králové.
Se stavbami v přírodě se pojí nejedna potíž. Už třeba to, zda se snažit vměstnat v nich vše pod jednu střechu, ovšem za cenu toho, že budou neúměrně velké. Anebo zda to nevyvážit rozdělením jednoho nepřiměřeně velkého objektu na dva menší, které lépe splynou s okolní krajinou. Právě tak, jak to udělali v La Paloma.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
