Jednovrstvé nebo vícevrstvé zdění?

Pokud jste se již rozhodli pro použití pálených cihel, stojíte před dalším rozhodnutím. Aspektů rozhodujících o výběru materiálů a použití správného technologického postupu je celá řada. O potřebě dostatečné tepelné izolace dnes již nikdo nepochybuje. Existuje však celá řada možností, jak tepelnou pohodu zajistit. Tím patrně nejpohodlnějším způsobem je použití klasických jednovrstvých zdicích obvodových plášťů z pálených cihlářských výrobků. Oblíbenost tohoto postupu určuje fakt, že tento způsob výstavby je velice jednoduchý a rychlý a vše korunuje spojení nosné a tepelně izolační funkce. Jaký způsob výstavby je finančně a účelově nejvýhodnější? Každé řešení má své pro i proti.

Tepelný odpor

Ačkoli tomu mnozí stavebníci nechtějí věřit, výsledky měření hovoří jasně. I Energeticky úsporné bydlení lze pořídit výstavbou jednovrstvého zdiva a tedy bez dodatečného zateplení. Prioritou by neměl být pouze pohled do peněženky a hodnocení prvotních výdajů za zdivo. Je totiž celá řada faktorů, na které je nutné brát ohled. Bydlení by mělo být jednak energeticky úsporné, ale také příjemné. Nezapomínejte, že kvalitu zdiva z pálených cihel v nejvyšší míře ovlivňuje technologická kázeň při samotné výstavbě.

Tepelný odpor materiálu (R) je schopnost zadržet teplo. Závisí na tloušťce materiálu a jeho tepelné vodivosti. Jen pro představu, například 1 cm minerální vlny zadrží stejné množství tepla jako 20 cm zeď z plných cihel. Celkový tepelný odpor konstrukce je součtem tepelných odporů jednotlivých vrstev.

Jednovrstvé zdění

Při stavbě jednovrstvé zdi s vyhovujícími tepelně izolačními vlastnostmi je nutností používat speciální takzvané teplé malty, přičemž tloušťka spáry by měla být co nejmenší, zpravidla do 3 mm. Důvodem je minimalizace vzniku tepelných mostů. Co ušetříte na kvalitní maltě, zaplatíte později za vytápění.

Používají se tepelně izolační cihly nejčastěji o šířce 40 nebo 44 cm, které zabraňují úniku tepla zdivem, avšak zároveň nebrání odvodu vodních par. Při použití tepelně izolačních omítek se schopnosti tepelné izolace mnohonásobně zvyšují.

Je nutné podotknout, že jednovrstvé konstrukce jsou vhodné pouze pro nižší stavby. Materiály s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi mají nižší nosnost.

Dvouvrstvé zdění

Dvouvrstvé zdění bývá často označováno jako sendvičová konstrukce. Skládá se ze dvou hlavních vrstev – nosné vrstvy a vrstvy tepelně izolační. Nosnou vrstvu tvoří cihelné bloky, tepelně izolační vrstva bývá z polystyrenu nebo ze skelné či minerální vaty.

Sendvičové konstrukce jsou složitější na výstavbu, v praxi však lze dosáhnout lepšího zateplení. Tloušťku nosné vrstvy lze zvolit podle potřeby.

Cena tepelně izolačních materiálů je obvykle menší než cena nosného zdiva o stejném objemu. Nahradíme-li část nosného zdiva tepelnou izolací, získáme lepší tepelné vlastnosti stavby a přitom nás to vyjde levněji. Tato technologie zaručuje i to, že nebude zmenšena užitná plocha domu, což je dalším výrazným argumentem, proč se rozhodnout právě pro tento způsob výstavby. Dalším pozitivem je snížení vzniku rosného bodu. Eliminujeme tak výskyt nepříjemných plísní a zajistíme si příjemné a zdravé klima v interiéru.

Současná nabídka cihel je mimořádně široká a zahrnuje celou řadu speciálních výrobků, které zajišťující jednoduchost při realizaci stavby a ideální vlastnosti nového bydlení s veškerým komfortem a požadavky moderní doby.

Výhody jednovrstvého zdění

• časová úspora
• jednodušší výstavba
• použité cihly splňují nároky na tepelnou izolaci

Nevýhody jednovrstvého zdění

• přesnost, nutnost technologické kázně při realizaci stavby
• nutnost použití speciální zdicí malty
• nižší nosnost (děrované cihelné bloky)

Výhody dvouvrstvého zdění

• získání většího užitného prostoru
• cenová úspora
• snížení rosného bodu v konstrukci
• menší výskyt plísní
• větší nosnost (pokud je zdivo vystavěné na bázi ztraceného bednění)

Nevýhody dvouvrstvého zdění

• složitější výstavba
• obtížnější řešení technických detailů konstrukce