Geometricky dokonale upravené záhony, povrch jako od mistra štukatéra a nebo na první pohled o dosti méně vzhledné hrůbky. Vlastně takové, s jakými se běžně setkáváme při pěstování brambor. Proč zahrádkáři a zahradníci hrůbkují i takové plodiny, u kterých to nebývalo obvyklé? A jsou hrůbky opravdu nevzhledné?
Motyčku nedáte z ruky, jen když si jdete zasprintovat s konví; po večerech rostlinkám zpíváte a pak ještě studujete ze zahradnických almanachů? Děláte pro ně první poslední - ale pořád to neroste tak, jak jste si představovali? Pak nesprávný vývoj plodin a jejich nedostatečná úroda nemusí být nutně výsledkem ne-péče nebo špatného počasí, ale nevhodného pH půdy. Co s tím?
I v uzavřených prostorách bytů (a to i těch menších) můžeme kompostovat kuchyňský rostlinný odpad. Pokud budete do kompostéru ukládat správné hmoty a pořídíte si dostatečné množství žížal, není třeba se bát zápachu a jiných „nepředložeností“ spojených s kompostováním.
Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Řešení však existuje více a někdo chce kompost zaklapovat i shora atd.
Taky už se nemůžete dočkat, až opadnou mrazíky? Starý rok se překlopil a je tu nový, je tedy na čase začít přemýšlet, jak se budete letos realizovat na zahrádce. Abychom se mohli celou sezónu těšit z krásných barev a bohaté úrody, je třeba věnovat dostatek času přípravě.
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
Mulčovací kůra je vlastně v zahradách celoročním pomocníkem. Prospěje rostlinám v zimě i v létě, má však i své stinné stránky. V každém případě omezí (nikoli zamezí) růst plevelů a sníží potřebu pletí, mulčovaná plocha navíc vypadá upraveně. Nejčastěji jde o kůru (borku) z borovice či smrku, velmi často je to směs obou druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem. Pořídit si lze frakce jemně drcené i hrubší, přičemž kůra drcená na jemno se hodí pro drobnější rostliny, ta hrubá pro dřeviny.
Někdo přidává do květináče vlastní ostříhané nehty, a roste mu to jako blázen. Druhý zalévá vodou s vyluhovanými cibulovými slupkami, třetí básní o zázračném působení pravého koňského hnoje a další nedá dopustit na slepičince, zatímco ostatní sypou na pole průmyslový granulát s výživou.
Zasolení půdy je problémem, který nemá snadné řešení. S trochou trpělivosti a pořádnou porcí štěstí se ale téhle prosolené smůly zbavit můžete. A pak už budete mít jasno, proč to se solí během zimního posypu chodníků raději nepřehánět.
Pokud chcete zkusit hydroponické pěstování rostlin, nepostačí jen výživný roztok, světlo, optimální teploty a nádoba na pěstování. Je též potřebný dobrý substrát pro kořenový systém. Právě ten totiž rozhoduje dlouhodobě o úspěchu pěstování rostlin. A zdaleka to neplatí jen pro hydroponii.
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
Jsou věci, které si dobrovolně nevyberete. Třeba jílovitou půdu ve své zahradě. Ale co dělat, když už ji tam jednou máte? I neúrodný, těžký a mazlavý substrát se dá zhodnotit. Chce to jen čas a nebát se trochy systematické práce navíc.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Jahodiště vlastně můžeme založit během celého roku kromě zimy a v každém ročním období od jara do podzimu to má své výhody. O jarní přípravě jahodiště platí, že je nejméně pracná a přitom přinese v dalším roce největší úrodu.
Pařeniště i záhon s poklopem si snadno vyrobíme sami. Na první pohled ale mohou vypadat naprosto stejně. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Zdravá, kyprá a humózní půda, optimálně propustná, drží vodu nejlépe. Nevyžaduje proto tolik závlahy. Možná vás poslední roky vyděsilo, jak rychle půda ve vaší zahradě vyprahne. Pomozte jí a tím i pěstovaným rostlinám.
Pěstební substráty vlastně potřebujeme po celý rok, i když se zahrada zahalí do zimního spánku, pěstujeme doma rostliny zazimované a pokojové, čekáme na květy vánočního kaktusu, těšíme se vánoční hvězdou a bramboříky a na konci zimy pokojovky přesazujeme a připravujeme sadbu především plodové zeleniny. A bez substrátu by to prostě nešlo.
Trávník si zaslouží pečlivou a pravidelnou péči. Pokud není jeho stav po zimě ideální, je na čase ho trochu oživit. Pro správnou péči je potřeba určit příčinu problému. Těch může být celá řada.
Platí, že krtek v zahradě pouze škodí a nebo je i užitečný? Co s krtinci ještě než se rozhodnete krtka vyhnat ze zahrady?