Znáte rostlinu, které se říká NEVĚSTIN ZÁVOJ? Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Jak pěstovat a využít šater latnatý, kterému se jinak též říká „nevěstin závoj“? Proč se tak jmenuje?

Své lidové jméno si získal šater latnatý (Gypsophila paniculata) pro záplavu svých drobných bílých kvítků. Tyto květy připomínají krajky, jež obvykle zdobí dámské svatební róby. Květina je velmi oblíbená jako doplněk vázaných kytic, ovšem okouzlí vás i v okrasné zahradě, aniž byste ji museli řezat. A kde jinde by měla najít lepší uplatnění, než právě v kytici svatební?

Nabízeno je mnoho odrůd šateru, které se liší barvou květů, košatostí i velikostí rostlin, výškou. Květy šateru mohou být například jemně růžové. Šater latnatý je vytrvalá rostlina teplých a suchých míst nezaměnitelného vzhledu. Tvoří cca 1 metr vysoké trsy, které mají mnohonásobně větvené lodyhy s bílými a drobnými květy.
Listy má šater dlouhé 2,5 až 6,5 a široké 0,5 až 1 cm. Listy jsou čárkovité nebo úzce kopinaté, na vrcholu zahrocené a mají tři žilky; spodní listy usychají již během kvetení. Květenství šateru jsou bohatě větvená, jinak však poměrně řídká. Jsou to vrcholičnaté laty vidlanů, tvořené až tisícem bílých, velmi drobných květů. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné, načež kvetou od června do srpna. Květ usazený na kratičké stopce má pětičetný zvonkovitý kalich s laloky 1 až 2 mm velkými, korunu se stejným počten bílých, 2 až 4 mm velkých plátků, deset ve dvou kruzích rostoucích tyčinek s kulovitými prašníky a vejčitý, ze dvou plodolistů složený semeník se dvěma čnělkami. Plodem je kulovitá tobolka, poměrně pozdě se otevírající čtyřmi dlouhými zuby, která obsahuje hnědá, kulatá, asi 1 mm velká semena.
Šater latnatý pochází z jihovýchodní a střední Evropy, hranice výskytu u nás probíhá Moravou. Jinak jej najdeme na Balkánu a vůbec po celé Východní Evropě. Roste dokonce až na Uralu, v Turecku, Kavkazu a západní Sibiři, Přední a Střední Asii, severovýchodní Číně a Mongolsku. Roste též v Německu a v Pobaltí, v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu.

U nás tedy rostlinu najdeme na jižní a jihovýchodní Moravě, v nížinách do nadmořské výšky 250 m. V přírodě se setkáme i se sekundárními výskyty, ty jsou však způsobené úniky do volné přírody při pěstování šateru v zahradách.

Šater latnatý je nejčastěji pěstován k řezu a do živých aranží, případně k sušení a do aranží suchých. Pěstuje se na volných záhonech, ale i v nádobách. Šater odkvétá postupně, což je výhodou i nevýhodou, jelikož odstřihávání uschlých drobných kvítků zabere mnoho času. Odkvétající rostlina prostě nevypadá moc dobře.
Šatery jsou pěstovány i převislé a plazivé, které dobře rostou na skalkách, skalách a suchých zídkách. Jiné šatery jsou poduškovité a mají růžově žilkované květy, načež rostou do výšky pouhých 7 cm. Plazivé šatery jsou větší a mají květy nafialovělé. Tyto druhy preferují sušší stanoviště a půdy, snesou i půdy kamenité. Reakci vyžadují všechny šatery zásaditější, ovšem nároky na závlahu se u jednotlivých druhů značně liší. Nejvíce vody potřebují šatery určené právě k řezu.

Šater lze vypěstovat ze semen, ale lze i zakoupit sazenice, které vysadíme na záhon ve sponu cca 50 cm. Výsadbu do zahrady lze provést dokonce i v červenci, čili nyní. Ovšem na skalku vám bude stačit rostlina jen jedna, jelikož zabere mnoho místa. Nároky na prostor se u jednotlivých kultivarů ale liší.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, dumazahrada.cz, wikipedia.org, shutterstock.com