Navržená novela stavebního zákona především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy, které byly součástí předchozího stavebního zákona. Prozatím také zachovává všechny stavební úřady v obcích. Novelu stavebního zákona bude nyní projednávat Senát a Sněmovna.
Oblíbené strašidelné svátky se blíží. Svátek všech svatých, Dušičky nebo Halloween… děti tenhle svátek milují. Zkuste si s nimi vytvořit podzimní strašidelnou výzdobu z toho, co najdete doma. Navíc se u toho skvěle zabavíte během sychravých podzimních dnů.
Vlastníte větší zahradu a přemýšlíte, čím doplnit okrasnou výsadbu? Anebo teprve plánujete založení nové zahrady či rekonstrukci té stávající? Představujeme krasavce z jižní polokoule, který je podobný našim bukům. Pabuk antarktický.
Než se stromy ve vašem sadu uloží k zimnímu spánku, je někdy třeba jim dopřát lehkou údržbu. Šetrně je prořezat a zbavit nadbytečných větví, které je zatěžují. Je třeba s tím začít včas, aby se stromy stačily zhojit, než nastanou mrazy.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Dýně patří k tradičním symbolům svátku zemřelých už i u nás v Čechách. Tyto svátky mají rády obzvláště děti, stejně jako strašidelné masky a výzdobu, která k Halloweenu patří. Výroba strašidelných dýní není nijak složitá, ani nákladná.
Houbám v Česku rozumí zaručeně tolik lidí, že se jich ročně ani příliš neotráví. Otrav a přiotrávení je registrováno cca 300 za rok a ročně umírají v průměru 1 až 3 lidé. Obzvláště v posledních letech jsou úmrtí velice sporadická. Tyto 2 věty převzaté z Wikipedie charakterizují dosti vysokou houbařskou kulturu u nás. S podivem ale je, že nejčastěji dochází k otravám muchomůrkou zelenou (hlíznatou) a muchomůrkou tygrovanou (panterovou), které by měl rozhodně každý houbař rozeznat a neměl by sbírat cokoli, co se jim byť jen vzdáleně podobá, pokud si není zcela jistý.
Bydlení ve městě je obvykle poznamenáno nelehkými volbami. Například komfort obslužnosti metropole je vykoupen životem na malém prostoru a absencí zahrady. Postarší pár z vietnamského Hue ale podobnou volbu podstupovat nemusel. Jejich dům je jednou velkou zahradou.
Vlastní houby přímo ve své zahradě? Právě nyní je vhodná doba na jejich výsadbu. Je libo hřiby či křemenáče? A proč ne? Ne do každé zahrady se však hodí jakékoli houby. Na prvním místě jsou možnosti zahrady, a to především dřeviny, které zde rostou, půda a její vlhkost a také stín, případně blízkost lesa.
Podzim je pro zeleň v interiéru, pokojové rostliny, vůbec tím nejnáročnějším obdobím. Tedy – pro ně by bylo tím nejpohodovějším, protože by je měl čekat přechod k zimnímu útlumu. Jenže lidé kolem nich rázem mají spoustu času a chtějí se jim věnovat, pomáhat jim. A tím jim nejčastěji škodí.
Libavka (jinak také líbavka) je vřesovištní rostlina, která upoutá vaši pozornost v zahradách, truhlících i na hřbitovech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné se hodí do truhlíků a další zase do skalek. Navíc jde o rod zahrnující mnoho půdokryvných druhů.
Nákladově šetrné řešení, které lidem stiženým katastrofou pomáhá vrátit střechu nad hlavou. K tomu je třeba přičíst oživení stavebních tradic regionu, zhodnocení přírodních materiálů a snížení produkce odpadů.
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Elegance jednoduchých tvarů, nenáročná geometrie stavby, kvalita vyjádřená užitými materiály. Dům u jezera možná vznikal z jednoduchých, ale osvědčených principů. A výsledek je potěšující: nevšední stavba pro nevšední místo.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Dělají radost, voní a chutnají. Jenže co s bylinkami v záhoncích a květináčích, když se přihlásí podzim? Opravdu se jich musíme všech zříct? Ne. Některé mohou zimu přečkat, jiné se musí přestěhovat za teplem. A všechny si zaslouží poděkování péčí.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
K radostem podzimu patří i výsadba stromů, tedy včasná příprava oživení sadů a zmlazení zahrad. Z řady důvodů je to o něco lepší, než sázet je na jaře. Ale je přitom třeba dát si pozor na pár chybiček, které s oblibou ke své škodě opakujeme.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
